Koupě ojetého auta je vždy hazardní hrou. Existují tři zlatá pravidla, která zvyšují šanci na výhru

Nákup ojetého auta může být pořádně rizikovou disciplínou. Bohužel se stále objevují podvody se zmanipulovanými údaji jako je stáří, počet najetých kilometrů nebo i technický stav.

Pořízení ojetého auta není koupě nového. Při ní totiž může kupec z hlavy pustit starosti, co se s autem dělo před tím, než s ním jezdil, i co se bude dít, když se rozbije. Jako nové má totiž servisní náklady při poruše ze zákona kryté zárukou na minimálně dva roky i více let, případně omezené počtem najetých kilometrů. Jenže závady, které se projeví po pořízení ojetého vozu, v zásadě zárukou od prodávajícího kryté nejsou.

Zjednodušeně řečeno by muselo být prokazatelné, že porucha souvisela se stavem vozu před jeho prodejem. Proto základní rada zní chtít o nabízeném autě vědět co nejvíc.

Servisní kniha, která bývala ceněnou součástí historie vozu, už dnes není to jediné, co může zákazník při vybírání vozu dostat. Má například možnost nechat vůz prověřit podle VIN u nezávislé firmy, nebo si u vozů z české distribuce zdarma ověřit najeté kilometry. Certifikované programy ojetin mají k dispozici všechny výhody prohlídky v autorizovaném servise.

Zdravá až puntičkářská skepse je v tomto případě na místě. Nevíte, jestli nablýskanou ojetinou nejezdil nezkušený řidič, který dal zabrat spojce, nebo nevybouřený mladík, který pořádně opotřeboval podvozek i motor závodnickými výlevy za volantem. A jak chcete bez pomoci odborníka poznat, že vaše vysněné auto nemá nesrovnalosti v dokumentaci a stočený tachometr? Nejvyšší soud v Česku sice už před lety rozhodl, že stočení tachometru kvůli zvýšení ceny o víc než pět tisíc korun, je trestným činem podvodu. Jenže v praxi trestů padlo minimum a dokázat někomu, že ubral vozu kilometry, je prakticky nemožné. 

Obecně platí, že koupě vozu na inzerát patří mezi adrenalinové sporty, nejen v případě, že nemáte kamaráda - zkušeného automechanika. Zkuste si položit otázku, co se děje s auty, která bazary odmítnou kvůli špatnému stavu nebo nesrovnalostem v dokumentaci vykoupit. Ano, objeví se s největší pravděpodobností v soukromé inzerci.

Může se pochopitelně stát, že v inzerátech najdete pohádkovou šanci pořídit si opečovávaný a garážovaný vůz po starších manželích, kteří s ním jezdili pár tisíc kilometrů ročně a už ho nepotřebují. Navíc za super cenu, protože prodávající, nemaje internet, požaduje nízkou částku. Pravděpodobnost takové koupě se dá ale přirovnat k výhře v loterii. Tato opakující se historka je spíš vějičkou na kupujícího a zároveň varováním, že je potřeba stav věcí pořádně prověřit. Jak na to?

Stačí důvěřovat profesionálům v oboru. Certifikované programy ojetých vozů totiž sebe i zákazníka chrání pečlivou prohlídkou vozu v autorizovaném servisu i ověřením jeho původu a stavu. Příkladem za všechny může být program prodeje ojetých vozů Škoda Plus. Ostatně nejprodávanějšími ojetinami v České republice jsou právě modely značky Škoda. Nyní vede Octavia před oblíbeným modelem Fabia.

„V případě, že technik autorizovaného servisu najde na autě nedostatek, zapíše ho do podrobného zápisu o stavu motorového vozidla. To je pro nás standardní postup, díky němuž je budoucí zákazník podrobně informován. Může si tak udělat lepší představu o jeho stavu, než jakou by získal z roku výroby a počtu ujetých kilometrů,“ popisuje postup pracovníků Škoda Plus jejich vedoucí Pavel Kašpar.

Právě program Škoda Plus nastavil na českém trhu s ojetými vozy přísnější standardy prodeje, kterým se snaží přizpůsobit i další velké značkové bazary. „Vozy jsou kontrolovány v databázi na základě VIN a prochází důkladnou vstupní prohlídkou u technika z autorizovaného servisu. Všechny důležité informace jsou zaneseny do protokolu. Prodejci v rámci Škoda Plus nelákají na falešné vozy. Co je na webu, stojí i fyzicky u dealera,“ dodává Kašpar.

Stav auta se dá částečně ověřit i zkušební jízdou. Bez té by ojetinu neměl nikdo kupovat a naopak by na ní měli všichni před nákupem trvat. Požadujte start za studena, protože zahřátý motor snadno skryje nejrůznější nedostatky.

Ojetina může po naskočení vydávat i jasné kouřové signály: bílý dým znamená únik vody, modrý únik oleje a hustý černý naznačuje problémy se vstřikováním. Stav podvozku nejlépe otestujete na rozbité vozovce.

Ostatně zkušební jízda by neměla být pouze "okolo komína", měla by trvat alespoň čtvrt hodiny. Její součástí by měly být i prudké brzdění a změny směru jízdy.

Motor nesmí vydávat nepřirozené zvuky. Varováním může být i jeho znečištění od oleje. Ověřte si historii výměny rozvodových řemenů. Pro solidního prodejce není problém ojeté auto zvednout, abyste se podívali na podvozek. V takovém případě prozkoumejte případný únik oleje z převodovky, brzdové soustavy i vůli v kolech.

Sečteno a podtrženo, koupě použitého auta nemusí být věda, když se bude zájemce o ojetinu držet těchto jednoduchých a vždy fungujících zásad:
1) Co nejpodrobněji se seznamte s technickým stavem nabízeného vozu. Ověřte si ho nejen v protokolu a servisní knížce, ale i při zkušební jízdě. Případně vezměte ke koupi odborníka.

2) Vybírejte spolehlivého prodejce ojetých vozů, který auta při nákupu důkladně prohlédne.

3) Důvěřujte jen tomu, kdo vám dá jasnou odpověď na otázky typu: „Jak se řeší reklamace případných poruch?“ nebo „Jak byl ověřen skutečný stav kilometrů?“