Jednoduchými fintami můžete odhalit, že nabízené ojeté auto bylo bourané. Stačí se dobře dívat

Koupě ojetého auta je bez důkladné kontroly jeho stavu a historie loterie. Mnoho vozů v inzertních nabídkách soukromníků i bazarů totiž má za sebou větší či menší havárii. Pokud je poškození přiznané a odborně opravené, můžete udělat dobrý obchod. Když ale původní majitel nebo prodejce vozu poškození tají, aby nemusel jít s cenou níž, koledujete si zbytečně o problémy. Přitom může stačit pár triků, díky kterým odhalíte, že s nabízeným autem není něco v pořádku.

V zásadě platí, že odhalení předchozí havárie může být u ojetého vozu oříšek i pro zkušeného automechanika. Proto se vždy vyplatí nechat prověřit historii vozu, která může odhalit přetočený tachometr, opravu po nehodě nebo třeba skutečnost, že byl používán jako taxík. Nicméně, než investujete do prověření, můžete si u nabízeného kousku na základě našich doporučení prověřit, jestli auto nevykazuje odchylky, které napovídají, že má za sebou havárii.

A začít můžete u kontroly, zda VIN kód (originální kombinace čísel a písmem pro každý jednotlivý vůz) v technickém průkazu odpovídá VINu pod čelním sklem, na sloupku dveří a dalších místech, kde se v daném modelu vyskytuje. Podobně můžete postupovat u skel. Všechna by na sobě měla mít stejný kód roku výroby i logo výrobce. Pokud to tak není, je pravděpodobné, že auto bylo opravováno po vážnější nehodě. Ptejte se, co se okny stalo, že musela být měněna.
Napovědět mohou také přední světlomety. Pokud jsou originální, stárnou „rovnoměrně“. Když ale vidíte, že jeden z nich je výrazně novější a od jiného výrobce, je to opět přinejmenším podezřelé.

Může se stát, že prodejce předvádí auto ve zhoršených světelných podmínkách, například za šera nebo uvnitř potemnělé místnosti či garáže. V takovém případě nejspíš nejde o náhodu. Vždy si ojetý vůz prohlédněte na denním světle. Odlišný odstín části karoserie, podivný odlesk nebo viditelné přechody v laku často ukazují na lakování po opravě. Můžete vyzkoušet i test magnetem. Pokud někde slabší magnet na plechové karoserii nedrží, může to znamenat tlustou vrstvu tmelu po opravě. Pokud ale máte možnost, půjčte si od známého zkoušečku tloušťky laku, která opravovaná místa snadno odhalí.

Zaměřte se i na nerovnoměrné spáry mezi díly. Mezery mezi dveřmi, kapotou a blatníky by měly být stejné na obou stranách. Křivé nebo nesouměrné spáry jsou častým znakem oprav po nehodě. A zkontrolujte i šrouby v motorovém prostoru. Pokud nejsou zalakované stejně jako okolí nebo jsou na nich stopy po klíči, nejspíš byl díl demontován při opravě.

Po otevření kapoty se zaměřte na mastné fleky, které mohou napovídat na únik oleje. Nestyďte se vytáhnout měrku oleje a zkontrolovat jeho barvu. I černá barva ještě nemusí být problémem, pokud jde o starší diesel. Pokud je ale olej mléčný, může to znamenat zásadní problém s těsněním hlavy. Chladicí kapalina by neměla být rezavá ani olejová. A pozor, neúměrně vyčištěný motorový prostor může být zástěrkou pro úniky kapalin. Před nastartováním vyzkoušejte funkčnost ovládání oken, klimatizace, rádia, infotainmentu i světel. Nezapomeňte ani na centrální zamykání.

Ověřovací startování by mělo vždy probíhat za studena. Nejdřív zkontrolujte, že se rozsvítily všechny kontrolky a žádná z varovných nezůstala svítit. Sledujte, jestli motor startuje hned a neklepe. Hodně prozradí barva kouře z výfuku. Pokud je modrá, motor spaluje olej. Pokud je dlouhodobě bílá, ukazuje to na problém s chladicí kapalinou. Černý kouř vypovídá o špatném spalování.

Samozřejmostí před koupí ojetého vozu je dostatečně dlouhá zkušební jízda. Pochopitelně se zájemcem o auto za volantem. Pokud vám vůz prodejce nechce půjčit do ruky, běžte jinam. Při jízdě zkontrolujte, že motor táhne v celém rozsahu otáček. U vozů s manuální převodovkou proveďte test při rychlosti okolo padesáti kilometrů v hodině. Zařaďte trojku nebo čtyřku, sešlápněte plyn a sledujte, jestli rychlost i otáčky motoru rostou současně. Pokud otáčky rostou, ale auto adekvátně nezrychluje, spojka je opotřebená a prokluzuje.

Na rovné silnici vyzkoušejte, jestli vůz netáhne do strany. Ověřte také, že nevibruje volant při brzdění, brzdy nepískají, převodovka řadí hladce a nic neklepe na nerovnostech. Ideálně v mírném kopci vyzkoušejte funkčnost ruční brzdy.

Manuální převodovku otestujte zařazením neutrálu. Při sešlápnutí spojkového pedálu by se neměl ozývat žádný neobvyklý zvuk. Pokud se při jízdě objeví hučení nebo pískání, může být vadné spojkové ložisko. A při jízdě zařaďte všechny rychlostní stupně a zkontrolujte, že jdou řadit plynule a bez odporu.