Ceny naftových ojetin zatím nepadají. Až na výjimku, která se díky tomu může vyplatit

Analýza sledovala, co se s ojetinami děje po zdražení paliv. Dosavadní vývoj ukazuje, že drahá nafta sama o sobě k velkému přepisování cenovek nestačila. „Nafta za více než 49 korun za litr dává při výběru auta důvod k zamyšlení. Právě tolik činil podle Kurzy.cz její celostátní průměr k 20. září. Kdo ale doufal, že si dražší tankování vynahradí levným nákupem ojetého dieselu, plošného výprodeje se zatím nedočkal,“ komentuje společnost výsledky svého šetření.

Zní to v podstatě logicky. Nafta zdražuje, takže ojetá auta s dieselovým motorem půjdou s cenou dolů. Jenže ve skutečnosti se to ve většině případů neděje. Bazary totiž výrazně nezlevňují. Přesto se v nabídce najde jedna výjimka. Jde o v Česku velmi žádanou Škodu Octavia. A díky tomu vychází propočet nákladů na její provoz poměrně zajímavě. Vyplývá to z analýzy českého trhu ojetin, kterou exkluzivně pro web Autosalon zpracovala platforma Carvago, zaměřená na přeshraniční online prodej aut.

U srovnatelných aut klesly nabídkové ceny dieselů proti půlroku před jarním zdražením paliv jen o 0,5 procenta. Benzinové verze naopak o 0,7 procenta zdražily. Žádný dramatický zlom se tedy nekonal. Ceny obou pohonů se navíc podobně rozcházely už předtím, takže samotné drahé naftě tento vývoj připsat nelze.

Větší rozdíl je v tom, jak dlouho auta na zákazníka čekají. Typický diesel zůstává v nabídce přibližně 64 dní, benzin 54 dní. Před rokem přitom oba pohony dělilo jen šest dní. Není to ale tak, že by diesely najednou stály v bazarech výrazně déle než dřív. Jejich doba prodeje zůstala meziročně téměř stejná, zatímco benziny odjíždějí rychleji.

„Drahá nafta zatím výprodej ojetých dieselů nespustila. Zákazník, který čeká plošné slevy, bude zklamaný. Prodejci drží ceny a smiřují se s tím, že na kupce dieselové verze budou čekat déle než u srovnatelného benzinu,“ komentuje zjištění analýzy zakladatel Carvago Jakub Šulta.

Skladové zásoby dieselů přitom rostou. Na každých 100 prodaných aut přibylo v jarním a letním půlroce 112 nově nabízených. Před rokem byl tento poměr téměř vyrovnaný. Větší prostor si současně získávají jiné pohony: společný podíl hybridů a elektromobilů na prodejích ojetin vzrostl meziročně ze 7,9 na 12,4 procenta. Diesel tak o pozornost kupujících soupeří s elektrifikovanou konkurencí.

Jeden segment, kde hledání levnějšího dieselu dává větší naději, se přesto našel. Jsou jím rodinná SUV, tedy kategorie aut jako Škoda Kodiaq, Volkswagen Tiguan nebo Ford Kuga. Dieselové verze v tomto segmentu zlevnily meziročně o 3,8 procenta, zatímco benzinové si cenu prakticky udržely.

Zajímavější než samotný pohyb cen je otázka, zda se diesel při dražším tankování ještě vyplatí. Na konkrétní Škodu Octavia totiž vychází překvapivě podobně jako před jarním zdražením nafty.

Carvago porovnalo tříleté až pětileté vozy s nájezdem 60 až 120 tisíc kilometrů. Octavia 2.0 TDI o výkonu 110 kW vychází v mediánovém vyjádření na 469 tisíc korun, stejně výkonná 1.5 TSI na 440 tisíc. Příplatek za diesel tedy činí 29 tisíc korun. Před jarním zdražením paliv byl ale 38 500 korun.

Pro výpočet jsme použili reálné spotřeby z databáze Spritmonitor.de, kam řidiči zapisují každé tankování: u Octavie 2.0 TDI z let 2020 až 2023 vychází průměr 5,2 litru na 100 kilometrů, u stejně výkonné 1.5 TSI ze stejného období to je 6,3 litru. Skutečná spotřeba je tak o 9 (diesel), respektive 14 procent (benzin) vyšší, než uvádí výrobce – a právě tento reálný rozdíl mezi oběma motory rozhoduje o návratnosti. Při cenách paliv z 20. září uspoří naftová Octavia přibližně 33 korun na každých 100 kilometrech. Před jarním zdražením to bylo zhruba 40 korun. Úspora při jízdě se tedy ztenčila, jenže nižší příplatek při nákupu to více než vyrovnal.

Modelový výpočet podle analýzy Carvago a cen paliv CCS a Kurzy.cz. Spotřeba podle reálných průměrů uživatelů Spritmonitor.de. Novější ceny aut pocházejí z období do konce srpna, ceny paliv jsou z 20. září 2026 (benzín 45,94 Kč/l, nafta 49,23 Kč/l). Návratnost zahrnuje jen rozdíl pořizovacích cen a náklady na palivo při uvedených stálých cenách, nikoli servis nebo cenu při dalším prodeji.

Pro tento propočet není rozhodující jen cena nafty. Záleží také na tom, kolik stojí benzin. V dubnu byla nafta dražší téměř o sedm korun za litr a v uvedeném modelu by dieselová Octavia šetřila jen asi deset korun na 100 kilometrech. K 20. září činil rozdíl 3,29 koruny, takže výhoda nižší spotřeby dieselu znovu dostala větší váhu.

Ani návratnost kolem 87 tisíc kilometrů ale není univerzální doporučení ke koupi. Při ročním nájezdu 15 tisíc kilometrů znamená přibližně 5,8 roku, při 30 tisících kilometrech asi 2,9 roku. A to za předpokladu, že by ceny paliv a spotřeba odpovídaly použitému příkladu.

„Při výběru mezi benzinem a dieselem je třeba vedle ročního nájezdu zohlednit i to, jak dlouho si vůz necháte. Kdo ho prodá dřív, než se příplatek vrátí na palivu, musí při rozhodování zohlednit také jeho budoucí prodejní cenu,“ řekl Autosalonu Šulta.

Čekat na levnou dieselovou ojetinu jen proto, že zdražila nafta, zatím podle dat nemá velký smysl. U konkrétního auta ale může menší rozdíl proti benzinové verzi účet citelně změnit. A právě ojetá Octavia ukazuje, že ani drahé tankování nemusí znamenat zhoršení návratnosti, jak by se při pohledu na čerpací stojan zdálo.