Toyota varuje před problémy masivního nástupu elektromobility. Začne boj o lithium

Ředitel výzkumu Toyoty Gill Pratt na světovém ekonomickém fóru v Davosu upozornil na problém, který může přinést rychlý přechod na čistě elektrický pohon aut. Do dvaceti let se svět může potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Řešením je podle něj rozumný mix elektrických vozů a aut se spalovacími motory, kterým elektřina pomáhá ke snížení spotřeby.

Podle odborné studie společnosti Benchmark Minerals Intelligence poptávka po lithiu v následujících letech výrazně vzroste, čímž se do roku 2040 vytvoří se deficit této suroviny v množství okolo 1,8 megatuny ročně.

„Tomuto problému by se měly přizpůsobit strategie rozvoje klimaticky neutrálního automobilismu, které by se neměly zaměřovat jen na elektromobily. Bateriové elektromobily sice samy o sobě neprodukují žádné emise, ovšem jejich spotřeba lithia je vysoká. Hybridy a plug-in hybridy tento prvek potřebují také, ale v mnohem menším množství. Výsledný mix by měl vést ke snížení emisí, ale při udržitelné spotřebě lithia,“ nechal se v Davosu Pratt.

Podle něj by měl boj s emisemi CO₂ zůstat důležitým cílem průmyslu včetně toho automobilového. Oxid uhličitý totiž zůstává v ovzduší i 100 let. I tak je ale rozumné o problému uvažovat komplexně a v souvislostech. „Nejdůležitější není, kolik CO₂ vypustíme za jeden rok, nýbrž k jak vysoké koncentraci v průběhu času dospějeme. Chceme-li tuto akumulaci minimalizovat, musíme co nejrychleji snížit čisté emise CO₂,“ upozornil Pratt.

I když individuální redukce oxidu uhličitého není u hybridního vozu tak výrazná jako u elektromobilu, kombinovaný výsledek celého vozového parku podle Pratta ukazuje, že hybridy využívají dostupný omezený počet článků do baterií mnohem efektivněji.

Pro ilustraci svého pohledu japonská automobilka zveřejnila srovnání redukce CO₂ s ohledem na „spotřebu lithia“ u virtuálního vozového parku s počtem sta aut, který by nahradil staré neekologické vozy. Vycházela přitom z toho, že typické průměrné emise CO₂ za celý životní cyklus automobilu se spalovacím motorem jsou 250 g/km.

Volba čistě elektrického pohonu znamená, že celá baterie o kapacitě 100 kWh bude určena jen pro jeden vůz s nulovými emisemi. Zbývajících 99 vozidel budou konvenční vozy s vysokými emisemi (250 g/km CO₂) a průměrné emise celého vozového parku se tak sníží jen o jedno procento.

V případě pořízení plug-in hybridních vozů s 18kWh baterií bude 100kWh článků stačit na výrobu šesti takových vozů s průměrnými emisemi oxidu uhličitého 150 g/km. Průměrné emise nového vozového parku 94 aut se spalovacími motory a šesti plug-in hybridů budou 244 g/km, což představuje celkové snížení CO₂ o 2,4 procenta.

U klasických hybridních vozů stejné články o kapacitě 100 kWh postačí dokonce k výrobě 90 klasických hybridů s baterií o kapacitě 1,1 kWh a průměrnými emisemi CO₂ 200 g/km. Výsledkem bude vozový park 90 hybridů a 10 konvenčních automobilů s průměrnými emisemi 205 g/km, což je až o 18 procent méně než před výměnou!

Japonci těmito příklady chtěli upozornit na fakt, že s lithiem je třeba šetřit. A ukázat i jiné cesty než jednostrannou orientaci na elektromobilitu. Ostatně Toyota je nejen zastáncem klasických hybridů se spalovacími motory, ale i průkopníkem vodíkového pohonu (palivový článek), který je považován za pohon budoucnosti.