Spalovací auta přicházejí o největší výhodu, kterou mají nad elektromobily. Důvodem jsou emise

Zatímco s modernějšími elektromobily jejich dojezd na jedno nabití pomalu stoupá, u spalovacích aut je tomu zcela naopak. Důvodem jsou zmenšující se palivové nádrže. Dříve bylo naprosto běžné mít 70 i 90litrovou nádrž. Dnes? Čím menší tím lepší, a to nejen z hlediska emisí, ale také jízdních vlastností. U některých aut se dokonce během pár let zmenšila o několik desítek litrů.

Nejvýraznější zmenšení palivových nádrží jsme zaznamenali u aut vyšších tříd, takové BMW X5 přišlo během pár let o 12 litrů. BMW řady 3 dokonce o 24 litrů. Obrovské propady jsme postřehli také u vozů značky Audi, u mohutného SUV Q7 se nádrž scvrkla o 15 litrů, u sedanu A4 o 16 litrů a u limuzíny A6 o 7 litrů. Naopak nás překvapilo, že u offroadů jako je třeba Land Rover Defender, se objem palivových nádrží mezigeneračně nezmenšuje, ba naopak.

Podíváme-li se na nejprodávanější vozy v České republice, zjistíme, že u škodovek se nádrže za několik let rovněž zmenšily. Škoda Octavia první generace disponovala 55 litry, přičemž současné vydání nabídne 45 litrů. U Fabie je pak rozdíl o něco menší, během tří generací se nádrž zmenšila o 5 litrů. Za příplatek 1000 Kč lze nyní dokonce dokoupit nádrž o deset litrů objemnější. Fakticky je v obou případech nádrž jako taková velká stejně, pouze v prvním případě dovolí natankovat o deset litrů méně. Takové možnosti však poskytuje většina automobilek.

U mladoboleslavské vlajkové lodi se objem nádrže dokonce zvětšil. Oproti prvnímu vydání o 4 litry. U korejského bestselleru je zase zmenšení jen minimální, pouhé tři litry odlišují první a poslední generaci vozu Hyundai I30. Výrazně hůř je na tom Volkswagen Golf, který během několika let přišel o 15 litrů kapacity. O osm litrů pak přišel světový bestseller Toyota Corolla. Toyota Yaris nebo třeba Dacia Sandero si zase do objemu nádrže nenechají zasahovat a dlouhá léta si drží stejné velikosti.

Důvodem není to, že by se do aut větší nádrže nevešly, nebo něco výrazně zhoršovaly. Problémem je, že při měření emisí CO₂ se do nových aut netankuje určité množství paliva, ale konkrétní procento z celkové kapacity nádrže. Pokud tedy jeden automobil má velikost nádrže 80 litrů, zatímco ten druhý jen čtyřicet, vznikne už rozdíl v hmotnosti. Není sice nijak zásadní, ačkoli drobnou měrou zvyšuje spotřebu paliva, a tedy i emisí CO₂.

Jen pro zajímavost, za každý gram je výrobce pokutován neskutečnou částkou 95 eur, v přepočtu asi 2 300 Kč za každý prodaný vůz. Proto automobilky logicky používají nádrže co nejmenší a za větší si nechávají připlácet.

Do budoucna je tak možné, že se kvůli tomuto problému dojezdy elektromobilů a spalovacích aut vyrovnají. Hlavním důvodem budou menší nádrže. Nejde nicméně jen o Evropu, tlaky na snížení spotřeby jsou patrné všude. V neposlední řadě mají menší nádrže vliv na jízdní vlastnosti. Opět tu však hraje hlavní roli hmotnost. Čím je vůz lehčí, tím je samozřejmě ovladatelnější a hbitější.