Nahradit AdBlue čůráním do nádrže není podle experta úplně mimo. Chtělo by to ale mocný proud

Známý, který řídí jednu nadnárodní firmu, mi včera u piva povídá: „Dřív jsme kupovali litr AdBlue ve velkém pod deset korun za litr. Teď ho sháníme do zásoby, kde se dá a bereme i cenu šedesát a víc. Potřebujeme totiž rezervu na víc než tři měsíce. Mnohem dražší by pro nás bylo, kdyby se nám zastavila auta obchodníků. Většina z nich totiž spaluje naftu.“ I to ukazuje, jak zoufalá je teď v Česku situace s nedostatkem močoviny do aut.

Moderní vozy jsou kvůli dodržení emisních limitů nastaveny tak, že bez dostatečného množství tekutiny AdBlue v nádržce nenastartují. A to je strašák, který u mnoha majitelů moderních dieselů způsobuje paniku. A té využívají novodobí veksláci, kteří AdBlue nabízejí v nejrůznějších inzerátech i za 150 korun za litr. Běžné jsou částky okolo šedesáti korun a víc. Záleží na množství, které kupující odebere. Ceny u čerpacích stanic, pokud tam na močovinu pro auta vůbec narazíte, už se blíží třiceti korunám, někde ji už dávno přesáhly.

Močovina určená pro auta s naftovými motory neboli AdBlue je kapalné aditivum, jehož úkolem je snižování emisí oxidů dusíku ve výfukových plynech. „AdBlue je směs deionizované vody a močoviny, která je v něm zastoupena dvaatřiceti až třiatřiceti procenty. Je to mimo jiné kvůli bodu zmrznutí okolo 10 až 11 stupňů Celsia. Žádné další chemické příměsi v roztoku nejsou,“ vysvětluje profesor Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel ČVUT Michal Vojtíšek. S tímto odborníkem jsme se pokusili najít alternativu za nedostatkové a aktuálně drahé AdBlue včetně lehce dostupné lidské moči.

Ve světe existují funkční systémy, které u naftových motorů místo močoviny používají čistý čpavek. Proč není možné jím jednoduše AdBlue nahradit? „Zmíněné prototypy umí čpavek inteligentně dávkovat. Současná krize s nedostatkem AdBlue ukazuje, že by tento systém mohl být budoucí cestou pro diesely. Znamenalo by to ale konstrukční zásahy do současných dieselových aut přímo od výrobců. Což v krátkodobém horizontu není možné,“ upozorňuje Michal Vojtíšek z ČVUT.

Co se týká lidské moči, má pětkrát až desetkrát nižší koncentraci močoviny, než je v AdBlue. Záleží na konkrétním člověku. Například diabetici mají poměr močoviny v moči vyšší. „V obecné rovině je to u člověka několik desítek gramů na litr tekutiny. A kromě hlavní složky, tedy vody, jsou v moči i další látky, které by se usazovaly na filtru pevných částic. To by opět vyžadovalo speciální technické řešení, na které nejsou dnešní vozy připraveny,“ shrnuje Michal Vojtíšek.

„Kdybychom ale popustili uzdu fantazii, a nikomu to rozhodně z výše uvedených důvodů nedoporučuji, potřebovali bychom na jízdu až desetinásobné množství moči oproti AdBlue. Přeprogramována by zároveň musela být řídící jednotka, aby dávkovala vyšší množství tekutiny při jízdě. Takže v praxi by to znamenalo, že kamion by pro cestu z Prahy do Brna (cca 200 kilometrů) potřeboval jeden až dva kýble lidské moči, která by obsahovala potřebné množství močoviny,“ vypočítal pro Autosalon.tv profesor Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel ČVUT.

Ani čpavek, ani lidská moč tedy nejsou použitelnou náhradou za Adblue, která by vytrhla motoristům aktuálně trn z paty. Ale co není dnes, může být třeba zítra: „S trochou nadsázky říkám, že není vyloučeno, že systémy využívající přímo lidskou moč v naftových motorech místo AdBlue mohou vzniknout. I mě osobně by se takový vývoj líbil. Teď jde o to, kdo by ho zaplatil. Spíše si ale dovedu představit, že budou vyvinuta zařízení, která z lidské moči vyrobí AdBlue potřebné kvality, než že budeme upravovat vozidla na moč místo AdBlue,“ uzavírá s úsměvem na tváři Michal Vojtíšek.