Řídili jsme terénní buginu s výkonem 154 koní a tlumiči Fox. Stojí zlomek toho, co konkurence

Kategorie sportovních side-by-side, tedy terénních bugin se sedadly vedle sebe, je dlouho doménou hlavně amerických značek. Právě Polaris odstartoval éru moderních sportovních SxS modelem RZR, který se z pracovního UTV přiblížil spíš zábavnímu stroji do terénu. Can-Am na to navázal řadou Maverick a později Maverick X3, čímž se z této kategorie stala regulérní off-roadová disciplína, která má své vlastní závodní šampionáty a dokonce skupinu v nejnáročnějším závodě světa Rallye Dakar.

A přesně do tohoto světa teď vstupuje CFMOTO s modelem Gladiator Z10 Turbo. Ten sice nemá ambice se přetahovat o pomyslný trůn s americkými výrobci, ale nabízí velmi podobný zážitek za zlomek ceny, která ale zahrnuje prvotřídní tlumiče Fox a obrovský výkon.

CFMOTO nabízí Gladiator Z10 Turbo ve dvou verzích. Základní Z10 Turbo je dvoumístná varianta, zatímco Z10 Turbo XL přidává druhou řadu sedadel a prostor pro čtyři členy posádky. Technický základ zůstává stejný. Rozdíl je hlavně v délce a hmotnosti.

Dvoumístná verze měří na délku 3 276 mm, zatímco čtyřmístné XL narostlo na 4 038 mm. To je rozdíl 762 mm, který je znát hlavně při manévrování a v utažených pasážích. Šířka 1 625 mm i výška 1 740 mm zůstávají stejné. V hmotnosti je rozdíl zhruba 100 kilo.

Dejme ale papírové hodnoty stranou a pojďme si na rovinu říct, jak novinka Z10 Turbo jezdí na trati v Sedlčanské kotlině. S SSV čtyřkolkami už mám poměrně dost zkušeností. Jezdil jsem s Can-Amem Maverickem, Polarisem XP a zúčastnil jsem se i off-road maratonu s ostrým Polarisem RZR Pro R. Mám tedy docela slušné srovnání.

Jako první jsem se při jízdě v Sedlčanské kotlině zaměřil na pohon. CFMOTO používá nový přeplňovaný tříválec, který se do podobného stroje hodí velmi dobře. Má solidní pružnost i výbušnost, což je u podobných bugin důležité. Výkon 150 koní mi přijde naprosto dostatečný. Konkurence sice umí nabídnout víc, ale pro běžné zábavné ježdění mimo závody je to víc než dost. Rozhodně mě nenapadlo si na výkon stěžovat.

Co je ale potřeba zmínit, je dávkování plynu. Třeba Polaris s atmosférickým motorem reaguje v zatáčkách nebo těžším terénu přesně tak, jak řidič potřebuje. Co udělá noha, to udělají kola. Žádná prodleva, žádné čekání, výkon máte příjemně „na noze“. U turbomotoru CFMOTO je to trochu náročnější. Než se turbo nafoukne a motor zareaguje, chvíli to trvá. V zatáčce, když jsem chtěl podržet delší smyk, jsem nad tím musel hodně přemýšlet. Dát plyn dřív, nepouštět ho moc rychle, nenechat turbo vyfouknout. Chce to trochu cviku.

Pak jsem se zaměřil na podvozek. Jsou tu tlumiče Fox, které fungují skvěle. Nemají sice tak obrovské zdvihy jako RZR Pro R, ale ve srovnání s menším Polarisem XP funguje podvozek výrazně lépe. Nerovnosti žehlí až neuvěřitelně. Člověk má místy pocit, jako by jel na obláčku. Jen v jedné pasáži trati, po prudkém klesání do rigolů, jsem cítil, že tlumiče šly na doraz. Jinak ale v tomhle směru nemám CFMOTO prakticky co vytknout. Ověřená technika od Foxu je podle mě jedním z největších lákadel tohoto modelu.

Řízení je také velmi povedené. K dispozici jsou tři režimy nastavení posilovače a nechybí ani automatický režim, který funguje výborně. Vlastně jsem si během jízdy ani jednou neřekl, že by mě řízení nějak rušilo nebo odvádělo pozornost od tratě. A to je přesně to, co chcete.

Pochválit musím i posed. Je ergonomický a přirozený, což u podobných strojů není vždy samozřejmost. I za to má u mě CFMOTO palec nahoru.