První testy nové generace SUV Hyundai Tucson: Navzdory vzhledu drsňáka hladí posádku komfortem

"První generace modelu Hyundai Tucson začínala jako takzvaný fast follower. Znamenalo to, že tehdy se Korejci učili dělat auta a dělat design, ale ty věhlasné značky rychle doháněli a nacházeli si zákazníky díky vynikajícímu poměru ceny, výbavy, kvality a spolehlivosti. Ten současný čtvrtý Tucson už naopak může být v některých ohledech i pro některé prémiové značky inspirací," tvrdí generální ředitel českého zastoupení značky Hyundai Martin Saitz o nové variantě rodinného SUV vyráběného v Nošovicích. A naše první dojmy se dvěma verzemi nového Hyundaie Tucson mu dávají za pravdu. I když jsme našli i některé nedostatky.

Máme sice na první testy nového Tucsonu velmi omezený čas, ale přesto mi to nedá a musím si to auto obejít a prohlédnout. I přesto, že už třetí generace Tucsonu patřila mezi nejprodávanější SUV na světě (loni skončil Tucson čtvrtý za Toyotou RAV4, Hondou CR-V a VW Tiguan), nebáli se designéři úspěšný koncept zcela přepracovat a nabídnout šokující příď s originálním dominantním LED denním svícením zakomponovaným do přední masky ve tvaru andělských křídel. Vlastně ani nevím, jestli se mi to líbí, nebo ne, ale vím, že si tohle auto na parkovišti rozhodně s jiným nespletu.

Zatímco exteriér šokuje, interiér uklidňuje. První testované auto ve vrcholné výbavě Style s paketem Premium nabízí dokonale uklizenou přístrojovou deskou se dvěma obřími displeji. Jedním precizně vsazeným do středového panelu a druhý položeným bez jakékoli kapličky za volant.

V řidičově okolí postupně nacházím materiály a řešení, která bych hledal spíše u prémiových značek typu Audi, BMW či Mercedesu. Nepřímé výdechy ventilace téměř po celém obvodu přístrojové desky mají zajistit, že klimatizace nebude působit agresivně. Materiály působí kvalitně, displeje mají vysoké rozlišení, moderní grafiku, a to nejdůležitější je, že práce s nimi a jejich sladění s dalšími ovládacími prvky třeba na volantu je nečekaně intuitivní a přátelská. Zatímco v některých nových autech musím sedět dlouhé minuty, než se rozjedu, tady je spárování telefonu, vynulování palubního počítače, nastavení navigace, asistenčních systémů a informací, které chci vidět před sebou, záležitostí několika desítek vteřin.

Nadchne mne kamera, která pomáhá hlídání mrtvého úhlu a zobrazuje se v jednom z virtuálních ciferníků na přístrojích. Stejné řešení měla například nedávno testovaná Kia Sorento a u Tucsona jde o standard nejvyšší výbavy Style. V případě objednání akčního paketu Premium lze mít stejně jako u Sorenta a několika málo aut prémiových značek funkci, která umožní s autem pomocí klíčku parkovat a vyjíždět z parkovacího místa, aniž by řidič musel být ve vozidle. Wow!

Benzinový motor dopovaný turbem 1.6 T-GDI s maximálním výkonem 132 kW v našem případě naprosto neznatelně podporuje mild-hybridní soustava. Ve spojení se sedmistupňovou automatickou převodovkou je motor svižný, ale komunikace obou zařízení (motor + převodovka) mi ne vždy připadala úplně logická a ideální. Zřejmě absolutní nezajetost motoru se podepsala na jeho zvukově syrovějším projevu, který zvlášť za studena trochu připomínal diesel. "Funglovka" se asi podepsala i na spotřebě, která se při sportovnějším stylu jízdy nedostala pod deset litrů na sto kilometrů. Papírově by přitom měla být na hodnotě 5,9 l.

Zatímco motor bych hodnotil stěží na trojku, podvozek aspiroval na výbornou. Hlavně přes drobnější nerovnosti na okreskách se testovaný Tucson přenášel ve stylu létajícího koberce. Testovaná varianta měla navíc novinku v podobě možnosti nastavení tuhosti tlumičů (lze pouze u nejvyšší verze Style Premium), která se hodila hlavně při sportovnější jízdě. Rozdíl mezi normálním a sportovním módem byl dost znát. Auto se v tom sportovním mnohem méně naklánělo a celkově se "zpevnilo v kolenou". Ani poté ale neslevilo z vynikajícího komfortu. Vůz vyjížděl na středním rozměru kol (18 palců, rozměr 235/55 R18), který mu sedí. Základ tvoří sedmnáctky, příplatkový vrchol devatenáctky.

Pohon všech kol se na podzimních klouzavých silnicích v zatáčkách hodil. Vnímal jsem z pozice řidiče, jak elektronika zdárně bojuje s nedotáčivostí a vzorně drží kola ve zvoleném poloměru oblouku. Projev nového Hyundaie Tucson je navzdory agresivnímu designu orientován mnohem více na pohodlí. Sportovnímu stylu jízdy se sice testovaná verze zuby nehty nebránila, ale ani ho vyloženě nepodporovala. To bude až parketa verze N Line, která dorazí v průběhu příštího roku.

Hyundai Tucson už nyní vyráží dech šířkou nabídky pohonných jednotek, převodovek a voleb pohonu. Majitel má na výběr z klasického benzinového nebo naftového motoru, oba může doplnit o mild hybrid a nechybí ani hybrid kombinovaný s benzinovým turbomotorem. Tuhle sestavu ještě příští rok doplní plug-in hybrid, který půjde dobíjet i ze zásuvky. Na výběr jsou dvě typy manuálních převodovek - jedna klasická a jedna inteligentní s možností plachtění, a dva typy automatů - klasicky s hydrodynamickým měničem a dvouspojkový. U většiny motorů lze navíc volit mezi pohonem přední nápravy, nebo všech kol. Kompletní aktuální nabídku verzí včetně jejich cen, technická data či možnost porovnávat nový Tucson s konkurenty najdete ZDE.

Nabízíme srovnání s největším rivalem na českém trhu - Škodou Karoq v benzinové verzi 1.5 TSI s pohonem přední nápravy v akční výbavě ZDE a v naftové s pohonem 4x4 a s automatem ZDE. Z porovnání vyplývá, že Tucson má o něco výhodnější poměr ceny a výbavy a prostornější interiér, Karoq boduje lepšími parametry motoru.

Druhá verze, do které si sedám, je naftová 1.6 CRDi s maximálním výkonem 100 kW, opět s mild-hybridní podporou, automatickou převodovkou a pohonem všech kol. I tady mi připadá motor o něco hlučnější, než bych si v takhle luxusním interiéru přál, ani tady nejsem vůbec nadšený ze spotřeby kolem osmi litrů (papírově to má být 4,7 l), ale i tady musím brát v potaz, že jde o úplně syrové auto.

Akcelerace je tady o něco slabší než u benzinového provedení, ale stále se dá předjíždět celkem bezpečně. Mám pocit, že naftový motor lépe spolupracuje se sedmistupňovou automatickou převodovkou. Řidič volí jízdní režimy pomocí tlačítek, což mi vůbec nevadí. "Fofrklacek" u dnešních automatů opravdu považuji za přežitek. Také podvozek bez možnosti měnit charakteristiku tlumičů nabízí parádní míru komfortu, jen náklony v zatáčkách jsou bez sportovního režimu o trochu větší.

Tentokrát nemáme úplně vyšperkovanou verzi, ale druhý nejvyšší stupeň Smart. Pocit luxusu v okolí kabině ale není o moc menší. Další informace hodnocení týkající se zejména prostornosti interiéru naleznete v popiscích u galerie uprostřed tohoto článku.

Nová generace modelu Hyundai Tucson má podle mne po zkušenostech z prvních testů ambici oslovit velmi široké spektrum českých řidičů. Rodiny, starší i mladší páry, šoféry klidné i sportovněji založené (to až chystaná verze N Line), lidi pragmatické i ekologicky smýšlející a díky výrobě a částečně i vývoji v Nošovicích také vlastence a podporovatele českých výrobků. Nemyslím si, že by novinku nějak limitoval extravagantní design. Naopak, mohl by Tucsonu spolu s některými prvky výbavy běžnými pro mnohem luxusnější auta pomoci přitáhnout i určité množství zákazníků od prémiové konkurence.