Ideál pro obchodní zástupkyně
Příjemné překvapení mi připravila sedmistupňová dvouspojková převodovka, na jejíž chování měl blahodárný vliv mild-hybridní systém. Ten šofér jinak při jízdě nevnímá, ale nenápadně vykrývá turbodíry a vrozené zpoždění turbodieselu po sešlápnutí plynového pedálu, takže celé soukolí fungovalo překvapivě plynule a kultivovaně.
Řízení vozu se postupně blíží německým značkám. Už dávno to není "loutkové divadlo" s nepříjemně proměnlivým účinkem a odporem podle úhlu natočení volantu, ale čím dál plynuleji fungující proces. Ještě pořád jsem v krajních polohách vnímal trochu nepřirozeně silnou tendenci k návratu do středové polohy a kolem ní naopak takovou mdlejší zónu, ale majitel vozu bez možnosti porovnávání se s tím určitě trápit nebude.
Mild-hybridní soustava se téměř neprojevila na spotřebě vozu, která byla v intencích, na kterých jsme u naftových motorů značky Hyundai zvyklí - tedy mírně vyšší, než bývá průměr u konkurence. Průměr v celém testu byl kolem 6,5 litru, ale auto jsem rozhodně nešetřil, a navíc bylo dost syrové. Při ustálené rychlosti 90 km/h jsem se dostal na 3,9 l/100 km. Motor točí na sedmičku 1600 otáček. Na dálnici při ustálených 130 km/h otáčky stouply na 2400/min a spotřeba na 6,3 l/100 km.
Z hlediska síly a pružnosti motoru nabídl testovaný Hyundai i30 kombi 1.6 CRDi 100 kW naprostý standard toho, co řidič rodinných nebo služebních kombíků nižší střední třídy očekává a potřebuje. Nejde o vyloženého loudu ani o trhače asfaltu.
Už na začátku testu jsem psal, že testovaná varianta modernizovaného Hyundaie i30 moc nekoresponduje s tím, co budou čeští zákazníci kupovat, zejména ti z privátní sféry. Kombinaci naftového motoru, automatu a bohaté výbavy zřejmě nebudou příliš volit ani firemní flotily. Uměl bych si ji představit pro společnosti s vysokým podílem žen coby obchodních zástupkyň, které najezdí vysoké porce kilometrů a potrpí si na vysoký komfort.