Rychlý, nikoliv sportovní
A teď už k samotné testovací jízdě, která probíhala nedaleko německého města Braunschweig. Pořadatelé akce si pro nás připravili okruh, vedoucí skrze větší města, ale i vesničky. Silnice byly povětšinou nižších tříd, ačkoli část trasy směřovala také po dálnicích, kde neplatily rychlostní limity. Nutno ještě podotknout, že námi zkoušený Volkswagen ID.4 GTX byl dovybaven sportovním paketem, který mimo jiné obsahuje i agilnější podvozek s adaptivními tlumiči a nižší světlou výškou o 15 milimetrů nebo třeba progresivní řízení, jehož převod je tím strmější, čím větší je otočení volantu.
První den jsme strávili nejvíce času jízdou po menších městech, kde se sportovně laděné elektrické SUV cítilo jako doma. Díky lehkému, ale zároveň citlivému řízení jsme se ladně proplétali úzkými uličkami. Navíc jako většina elektromobilů, tak i ID.4 GTX se chlubí opravdu perfektním poloměrem otáčení, což jsme ve stísněných prostorách obzvláště ocenili. Zároveň nás vůz nadchnul pohodlným podvozkem, který hlavně v režimu Comfort dokonale žehlil každičkou nerovnost. Do kabiny ani při projetí větších rigolů neprocházely žádné otřesy či rány. A to připomínáme, že jsme měli auto se sportovním podvozkem a obřími, avšak úzkými koly!
Nejvíce zábavy jsme si však užili na okresních silnicích, po kterých jsme přejížděli z jednoho městečka do druhého. Jak bývá v Německu zvykem, byly zalité hlaďoučkým asfaltem a klikatěly se skrze malebnou přírodu. To se nám, ale i Volkswagenu ID.4 GTX moc líbilo! Aktivovali jsme režim Sport, který do hry zapojil oba dva elektromotory. V ostrých zákrutách při "lidském" zacházení drželo auto k vozovce jako přilepené. Jakmile jsme však vlétli do zatáčky trochu "hulvátštěji", začalo těžké SUV hrozivě pískat a hrnout se ven ze silnice.
Plná akcelerace řidiče neodbytně vmasíruje do sedadel a na tachometru se v mžiku objeví trojciferná hodnota. Jenže uvnitř tu rychlost téměř nevnímáte. Slyšíte jen hrobové ticho, zatímco se vám krajina míhá před očima. Rozdíl ve zrychlení mezi plnou kapacitou baterie a poloviční jsme však skoro nezaznamenali. Bohužel jedna věc je akcelerace, která je blesková a druhá věc je brzdění, které je hodně vlažné. Brzdy dost často nezvládaly elektrický kolos dostatečně zpomalovat, a tak se nám stávalo, že jsme museli brzdit ještě vně zatáčky, což je nejen nebezpečné, ale i zcela neefektivní. Ještě k tomu hodně rychle vadnou, takže si sportovní jízdu neužijete příliš dlouho.
Poslední úsek naší trasy vedl po německých dálnicích, kde pochopitelně neplatily rychlostí limity. Sešlápli jsme tedy plný plyn a čekali, co se bude dít. Volkswagen ID.4 opět vmžiku vystřelil z nízké rychlosti až ke 140 km/h, zde mu ale začaly pomalu docházet síly. Nakonec jsme se vyšplhali až na tachometrových 184 km/h, což je na elektromobil slušné. Zároveň chválíme komfort na palubě, který je i při této rychlosti příkladný. Větší aerodynamický šum jsme zaslechli pouze v prostoru vnějších zrcátek.