Kdysi tak oblíbené naftové motory ztrácejí na domácím trhu na oblíbenosti. Vytlačují je benzínové verze, ale i alternativní pohony, které dlouhodobě posilují. Potvrzuje to statistika Svazu dovozců automobilů k prodejům nových vozů.
Hlavní motivací pro pořízení naftového auta byly nepochybně provozní náklady. Díky nízkým cenám nafty u čerpacích stanic v kombinaci s rozumnou spotřebou dieselu oslovovaly spoustu motoristů. Například před pěti lety, tedy v roce 2017, si naftové vozy ukously na trhu s novými auty v České republice podíl 38 procent.
Jenže po březnovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vylétla cena nafty až k padesáti korunám za litr. I přes regulaci ceny státem pomocí snížení spotřební daně se diesel stal nejdražším palivem na totemech čerpaček. A to se odrazilo i na českých prodejích nových aut s dříve velmi žádaných naftovým motorem. Podle nejnovější statistiky SDA za listopad 2022 už jim aktuálně zbylo jen 24,75%. To je sešup o víc než 13 procent za pět let.
Česká republika tak se zpožděním začíná kopírovat pád prodejů nových naftových aut ve vyspělých evropských zemích. Jak už začátkem roku upozorňovala berlínská společnost Schmidt Automotive Research, v osmnácti západoevropských zemích činil podíl prodeje dieselů na konci minulého roku (prosinec 2021) souhrnně méně než 20 procent. Podle této společnosti šlo o historický milník, který se dá nazvat začátkem konce naftových motorů v nových osobních vozech v Evropě. Poprvé se totiž stalo, že elektromobily na těchto trzích pokořily právě diesely, když dosáhly na podíl 21 procent.
Ať se nám to líbí nebo ne, jde o nezvratný osud. Velké nadnárodní koncerny i automobilky, (například Volkswagen, Renault, PSA) už s předstihem oznámily, že končí s vývojem nových naftových, případně i benzínových motorů. V praxi to znamená, že zákazníci mají na nákup aut „v dieselu“ na showroomech maximálně tak pět let, spíš ale tři roky do letopočtu 2025.
Benzínové motory: 66,48%
Naftové motory: 24,75%
Alternativní pohony: 8,77%
(zdroj: SDA)
Za ideologický se dá označit dnešní boj politiků proti moderním dieselům, které jsou mnohem čistší než ty, jež způsobily v roce 2015 aféru Dieselgate. Boj za zítřek bez nafty už ale začal hned po aféře. Hned o rok později se čtveřice hlavních měst na dvou kontinentech zavázala, že nepustí do svých ulic žádné vozidlo s naftovým motorem po roce 2025. Takto aktivisticky se zachovali představitelé Paříže, Madridu, Atén a Mexica City.
A v Evropské unii začne platit zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory o deset let později.
"Ekonomika založená na fosilních palivech dosáhla svého limitu. Chceme zanechat příští generaci zdravou planetu stejně jako dobré pracovní příležitosti a rozvoj, který neubližuje přírodě," komentovala konec spalovacích motorů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Tlak na konec fosilních paliv v Evropě je tak silný, že v roce 2035, kdy vstoupí v platnost, už stejně bude diesel v nových osobních autech deset let po smrti.
