Mitsubishi ASX po úpravách vzhledu míří k osobitosti. Se čtyřválcem a automatem jezdí náramně

Je to jen něco málo přes rok, co Mitsubishi poslalo na český trh novou generaci modelu ASX. Ten vyvolal poněkud rozporuplné reakce, protože se zdálo, že japonská automobilka jen změnila logo na přídi a volantu Renaultu Captur. Šlo ale o krátkodobé řešení, teď totiž Mitsubishi ASX přichází s faceliftem, přičemž je na první pohled zjevné, že se od svého francouzského dárce začíná vzdalovat. Jak jezdí novinka, která přijde na podzim na český trh, jsme zkoušeli na pořádně rozbitých silnicích v okolí Říma i přímo v jeho centru.

Když loni zástupci japonské automobilky vyzdvihovali „mitsubishiness“, marně jsme zhmotnění tohoto podivného slova v novém ASX hledali. Teď ho ale vidíme na první pohled. Může za to příď, která prošla totální proměnou. Zásadní je hlavně špička „čumáku“ s přísným výrazem a nápadným žebrováním, kterému dominuje logo tří diamantů. Na to navazují světlomety i vysoký přední nárazník s velkým nasávacím otvorem. Po stranách pak najdeme výrazné diody denního svícení. Nutno ale podotknout, že proměnou prošel i samotný Captur a světlomety nebo právě denní diody jsou pro obě auta stejné. Přesto teď mají výrazně odlišné tváře, takže si je už řada lidí tolik spojovat nebude.

A aby nebylo pochyb, je tu také mírně upravená záď, která má přes šířku kufru natažený výrazný nápis MITSUBISHI. Nad ním najdete asi jeden z mála prohřešků proti čistému designu, tedy zadní kameru schovanou v jakémsi nosu. Stejnou má i hatchback Colt a podle nás jde o nehezké řešení. Francouzi totiž čočku umně schovali přímo do loga značky, kosočtverec má pro to asi lepší tvar než tři diamanty.

V kabině mnoho změn nenastalo, což je od podstaty dobře, protože jde o vzdušný prostor s dobrým výhledem ven. Za volantem se sedí vzpřímeně a vysoko, což bude vyhovovat všem, kteří se musí pohybovat městem. My jsme výhled z vozu náležitě ocenili v chaotické dopravě centrálního Říma, kdy jsme se s ASX probojovali až ke Koloseu. Byl to zážitek, ale podporovalo ho i lehké řízení nebo vynikající práce automatu s mild-hybridním motorem. O něm ale až za chvilku. Nejprve se pojďme podívat na plnohodnotný hybrid.

Ano, ASX si po faceliftu zachovalo stejnou paletu motorů. My jsme proto nejdříve sedli za volantm modelu s plně hybridním pohonem. Ten má kombinovaný výkon 105 kW a slibuje spotřebu pod pět litrů benzinu na 100 km. Řadí známou kombinovanou převodovkou, která má dva elektrické a čtyři spalovací stupně. Přepínání mezi elektrickým a spalovacím motorem je hladké, těžko si všimnout změny. Auto jezdí veskrze tiše, jen když mu šlápnete na tipec, ozve se zpředu atmosférická jedna-šestka. Není to ale nic hrozného, naopak, jde o příjemnější zážitek než při jízdě s hybridy, které využívají bezstupňovou převodovku a pak hučí.

Jak to ale u některých hybridů bývá, reakce na plyn jsou poněkud opožděná. Systém zkrátka musí nejdřív pochopit, co řidič chce. A tak když náhle třeba kvůli předjíždění pořádně sešlápnete plyn, odezva je pomalejší než u čistě benzinového motoru. Je to problém? Inu, lze se s tím naučit žít. Prostě sešlápnete pedál o chviličku dřív, než byste to udělali normálně. Stejně tak je potřeba umět zacházet s brzdami, jejichž účinnost se pod nohou mění podle toho, jestli dochází k rekuperaci energie nebo se opravdu destičky zakously do kotoučů. To je ale běžná vlastnost hybridů a často i elektromobilů.

Nečekaně je ASX s tímto pohonem velmi dobré v zatáčkách. My jsme s ním jeli po klikaté silnici k jezeru Bracciano. Tady byla reakce na povely pravou nohou naopak rychlá, protože systém přesně věděl, co chceme – vyjet svižně ze zatáčky. Auto tak rozkvetlo směrem k zábavnému svezení, kdy jsme si užívali každý výjezd, který byl podpořen briskní reakcí elektromotoru, na kterou navázala spalovací jednotka. Rozdílem proti předchozí zkušenosti s předjížděním bylo to, že jsme nedělali nic náhle, ale naopak plynule. A právě plynulá jízda je klíčem k úspěchu cestování s hybridem. Na měření spotřeby bychom ale potřebovali klasický týdenní test. Hodnotit ji totiž z dálniční jízdy a pak rychlého kroucení okresky směřující do kopce by nebylo fér. I tak ale byla docela nízká.

Přes v závěru pozitivní dojmy z hybridu bychom ale při výběru vozu do naší garáže sáhli po mild-hybridní jednotce. Čtyřválec o objemu 1,3 litru, který disponuje výkonem 116 kW, může být spojen buď s manuální, nebo automatickou převodovkou. Jde o sedmistupňovou dvouspojku. A přesně v této verzi jsme ASX také vyzkoušeli. DCT řadí bleskově. Navíc necuká ani v městském provozu a pomalém poskakování zácpou, kterou jsme si v Římě samozřejmě také užili. Ano, podle našeho pozorování bude mít asi o dva litry vyšší konzumaci benzinu, na druhou stranu padne tahle kombinace ASX jako ulitá. Motor je pořád příjemně tichý, pod plynem třválcově vrní, s automatem si rozumí, na plyn reaguje rychle a celkově tak má řidič pocit, že je jeho auto mrštné v městské dopravě, na dálnici i na okreskách.

Mimochodem, řada lidí pořád zarytě tvrdí, že české silnice lze v řadě případů přirovnat k tankodromu. Vyzýváme je, aby si zajeli na „klikatky“ v okolí Říma. Kdyby nás tam někdo dovezl se zavázanýma očima, tipovali bychom kvalitou povrchu spíš střední Afriku než evropský západní stát. Je to děravé peklo, které navíc přidává i dlouhé podélné trhliny v asfaltu, na které v Česku jen tak nenarazíte. A právě na nich jsme ujeli s ASX nejvíc kilometrů. Překvapivě to nebyla taková hrůza.

Podvozek je totiž propracovaný, nehlučí, nemlátí a nedočkali jsme se výrazně tvrdých rázů od kol. Je pravda, že se nám pneumatiky zdály být „přefoukané“, určitě bychom tlak snížili, ale k ruce nebyl žádný manometr. Pak by byla jízda ještě pohodlnější. ASX působí sebejistě, je tuhé, ale stále komfortní. Navíc je v zatáčkách dlouhou dobu neutrální. Inženýři zřejmě trochu přepracovali posilovač řízení, který je teď nastaven hodně na lehkou notu. To asi aby bylo auto víc připravené do městského provozu. Lze si ale nastavit tuhost pomocí jízdních režimů. Třeba ve sportovním pak vůz dobře padne do ruky a poskytuje dostatek řidičského sebevědomí. Jednoduše řečeno, ASX se nám řídilo dobře.

Je tu ještě jeden bod, ze kterého jsme po prvních jízdách s novým Mitsubishi ASX opravdu nadšení – integrace aplikací Google. Pro japonskou automobilku je to premiéra a my jsme rádi, že konečně někdo pochopil, že navigace bez přesných dopravních dat je dnes vlastně naprosto zbytečná, protože když ji řidič nemá, začne dřív nebo později k navigování používat mobil. U ASX nemusí, protože na jeho 10,4“ velkém na výšku situovaném displeji si od druhého stupně výbavy může plně užít navigaci pomocí Google map. Navíc je sem možné stáhnout další aplikace. Reakce systému jsou přitom stejně svižné jako v případě moderního smartphonu a tak je velmi uživatelsky přívětivý. Přesto tu je propojení pomocí Android Auto nebo Apple CarPlay. Údaje z navigace lze přitom promítat i na digitální přístrojový štít.

A nezůstalo jen u navigování. Google dokáže také ovládat některé funkce vozu. Můžete tak třeba pomocí hlasu zeslabovat nebo zesilovat zvuk, ovládat klimatizaci a podobně. Nechybí ani balíček vyspělých bezpečnostních funkcí MI-Pilot. Samozřejmě má ASX na palubě povinné upozorňování na překročení rychlosti. Nicméně na rozdíl od jiných japonských značek Mitsubishi právě díky spolupráci s Renaultem pochopilo, že tahle funkce musí být snadno vypínatelná. Pomocí dvojitého stisku tlačítka vlevo pod volantem tedy vůz přepnete do režimu Perso, kde můžete mít nastavené vypnutí tohoto systému. Skvělé řešení!

Aktuálně ještě nejsou známé ceny nového Mitsubishi ASX, vzhledem k hlavně kosmetickým změnám a přídavkům výbavy se dá čekat, že budou jen mírně vyšší než ty dosavadní. Podle našeho odhadu se základní verze pod hranicí půl milionu korun udrží. „Objednávky odstartujeme ve třetím kvartálu tohoto roku, až tehdy bude k dispozici ceník,“ řekl Autosalonu mluvčí českého zastoupení automobilky Adam Průša. Do té doby lze mít odcházející variantu, která před časem zlevnila. Její ceník najdete v našem katalogu, dostanete se tam tímto odkazem.