Levně a daleko. Přijali jsme výzvu a vyrazili s Renaultem Clio na LPG tisíc kilometrů do Francie

Renault začal i v Česku nabízet zajímavý druh pohonu pro svůj model Clio. Pod označením Eco-G 120 EDC se skrývá technika duálního pohonu na benzin a LPG. Auto je u nás dostupné za sympatických 484 tisíc korun, a to v nejnižší výbavě Evolution. My jsme měli k testu vůz s francouzskou registrací s řadou prvků z vyšších výbav. Jenže o to, jak je auto „naložené“ příplatky tentokrát nešlo – v rámci výzvy automobilky jsme se totiž jako jedna z pěti tuzemských redakcí zapojili do soutěže o co nejnižší spotřebu na trase dlouhé 1000 km. A když máme auto s francouzskými espézetkami, tak přece nejde jet jinam než do Francie. Cílem bylo Alsasko, kde jsem za pomoci překladače domluvil i automobilové rande naslepo.

Renault Eco-G 120 EDC má pod kapotou tříválec o objemu 1,2 litru s výkonem 120 koní. Ten může čerpat buď benzin z nádrže o objemu 39 litrů, nebo sosat LPG z druhé nádrže, která má objem 50 litrů. To je mimochodem o 10 litrů více, než měla předchozí generace. U malého auta je tovární možnost jízdy na LPG poměrně raritní a je důležité ji vnímat hlavně v kontextu nižších provozních nákladů. Dlouhý dojezd, výrobcem slibovaných hodně přes tisíc kilometrů, je spíše nadstavbovým bonusem, protože clio jako takové je spíše městským autem než dálničním křižníkem.

Jízdu vstříc dálavám omezuje i menší kufr, který má jen 260 litrů namísto standardních 391 litrů. To je citelný rozdíl a jedna z objektivních nevýhod této verze, která se projevovala i na několikadenní cestě ve dvou lidech, kdy jsme spoustu věcí vezli i na zadních sedadlech. Za další negativum považuji omezení pro parkování v uzavřených garážích a úvodní mírně neharmonické pocukávání po startu studeného motoru, které však rychle zmizí a dá se s ním v pohodě žít.

Jinak mám pro clio slova chvály. Za jeho volantem máte na dlouhých cestách řidičsky pocit, že řídíte větší auto. Podvozek je stabilní i při dlouhodobější maximálce 180 km/h na německých dálnicích, řízení dává uspokojivou zpětnou vazbu a solidní je i odhlučnění a jízdní komfort, ke kterému přispěly i „bačkorovité“ pneumatiky Continental EcoContact 7 195/60 R16. Sám bych ale volil jiné obutí, protože tyto pláště poměrně brzo dosahují svého limitu a brzdí clio v agilitě, které by jinak bylo schopné.

Protože je tento test ale hlavně o spotřebě, pojďme se na ní podrobněji podívat. Po prvotních pár set seznamovacích kilometrech jsem dotankoval do plna, vynuloval palubní počítač, přepnul jízdní režim do módu Eco a uzpůsobil jízdní styl co možná nejnižšímu odběru obou paliv z nádrže.

Počítal jsem i s tím, že je to z Prahy do Colmaru jen asi 650 km, takže mi pár dní předtím přibývaly kilometry i na tuzemských silnicích. Zprvu jsem jezdil výhradně na benzin a průměrná spotřeba se pohybovala kolem 4,5 l/100 km. Plnou nádrž na LPG jsem si cíleně šetřil na jízdu do Francie, přičemž preferenci tohoto typu paliva jednoduše aktivujete stiskem tlačítka vlevo pod volantem. Pokud jsou splněny provozní podmínky, začne motor odebírat LPG, aniž by tato změna byla znát. Tím spíše při mojí ekojízdě.

I proto, abych se vyhnul dopravním komplikacím ve vrcholné letní sezoně, vyrazil jsem z Prahy kolem páté hodiny ranní. Byť to není úplně můj šálek kávy, cestovní tempo jsem zvolil (ke spokojenosti mé ženy) do cca 120 km/h, a to i na prázdné dálnici. V hlavě jsem se mentálně přenastavil na jiné jízdní priority a až uhrančivě jsem sledoval palubní počítač, který u průměrné spotřeby ukazuje i to, zdali je aktuální jízdní styl pod nebo nad průměrem.

I na dálnici se mi dařilo držet se spíše pod danou ryskou, a tak začala průměrná hodnota postupně klesat. Snížit ji o každou další desetinku bylo ale logicky čím dál složitější a vyžadovalo to i více času. V rámci tohoto tisícikilometrového testu jsem cíleně urazil 500 km na benzin a zbylou polovinu na LPG, abych získal relevantní hodnoty. Palubní počítač mi tak po ujetí 500 km na benzin ukázal spotřebu 3,8 l/100 km. To mi vzhledem k údaji výrobce 5,4 l/100 km v kombinovaném provozu připadá jako docela uspokojivý výsledek.

V polovině trasy přišla chvíle na manuální přepnutí do LPG režimu. Trochu se přitom změní i údaje palubního počítače, kde jsem nejvíce postrádal zmíněný ukazatel aktuální spotřeby. Ten v režimu LPG auto nezobrazuje, a to zřejmě i proto, že technicky je přesné měření LPG složité a vůz průměrnou hodnotu dopočítává na základě spousty vstupních parametrů.

Je logické, že na LPG bude hodnota průměrné spotřeby vyšší než na benzin, který má vyšší objemovou výhřevnost, ale i tak se mi daří držet spotřebu pod 5 l/100 km – záhy se ustaluje na hodnotě 4,7 l/100 km a ať dělám, co dělám, tak se nechce pohnout níže. Skutečně mi připadá, že palubní počítač tento údaj nepočítá tak exaktně jako u benzinu. Ale co už. Vzhledem k tomu, že výrobce udává při provozu na LPG průměr 6,9 l/100 km mi mnou dosažených 4,7 l/100 km připadá také dostatečně solidních.

Hlavní výhoda provozu na LPG však spočívá v provozních nákladech. Litr tohoto paliva stojí zhruba 21,50 Kč, takže můj jízdní styl znamenal náklady 1 Kč/km. To benzin jsem tankoval v ideálním případě kolem 44 Kč/litr, a tak byly náklady při mé ekojízdě citelně vyšší – 1,67 Kč/km. Cenový rozdíl cca 70 Kč/100 km bude zhruba stejný, i když budete jezdit podle tabulkových hodnot výrobce. Z hlediska ekonomiky provozu se tedy jednoznačně vyplatí jezdit s tímto cliem co možná nejčastěji na LPG a benzín si držet tak nějak v zásobě.

Původní myšlenkou dané výzvy na 1000 km bylo ukázat, jak se dá s cliem v pohodě dojet z Prahy na francouzské hranice bez nutnosti tankování. Tento záměr se mi podařilo zásadně překonat. Poté, co jsem skutečně úsporným jízdním stylem dosáhl mety 1000 ujetých kilometrů, mi ukazatel dojezdu zobrazoval u benzinu ještě 460 km a u LPG ještě dalších 500 km.

Měl jsem tedy tisíc ujeto a teoreticky bych ještě další tisícovku ujel. Jenže popravdě, já byl rád, že mám tento experiment za sebou a můžu si clio podle nálady přepnout klidně i do sportovního režimu. Projížděl jsem tedy malebná městečka i pěkná horská stoupání ve Vogézách a auto jsem používal jako normální majitel. Moje spotřeba tedy v následujících stovkách kilometrů stoupala jen a pouze nahoru, čemuž nahrávalo i počasí, neboť v Alsasku byly víceméně pořád teploty nad 40 °C.

Protože jsem cestou v zahraničí netankoval LPG, dojel jsem zbytek plynu v nádrži a dál pokračoval jen na benzin. A zkusil další měření. Vynuloval jsem palubní počítač a na německých dálnicích jsem dával cliu celkem za uši, když jsem v místech, kde to bylo možné, udržoval rychlost většinou mezi 150-170 km/h. Provoz byl celkem hustý, takže to nešlo moc často, ale obecně jsem se snažil jet poměrně rychle. Výsledek z hlediska spotřeby? Opět příjemné překvapení – tříválec si řekl o 5,5 l/100 km. Nedivil bych se, kdyby byla bývala spotřeba o litr i dva vyšší. Tenhle motor dokáže být skutečně úsporný, a to i v situacích, kdy mu šlapete na krk. A potěšující bylo, že má i celkem příjemný jadrný zvuk.