O 40 let zpátky
Nová auta si bude moci dovolit jen malá část těch bohatších lidí. Automobilů se bude vyrábět méně, čímž přijde o práci část lidí z nízko- a středněpříjmových skupin. Ti v lepším případě budou jezdit starými auty a i když na silnicích poroste počet elektromobilů, zároveň nastane do určité míry tzv. Havana efekt, kdy průměrné stáří vozového parku v Evropě dál poroste. Planetě to neprospěje, protože emise vyprodukované staršími auty převáží ty ušetřené při provozu elektromobilů.
Nereálný není ani jiný scénář, ve kterém se svým způsobem v oblasti mobility vrátíme o 40 let zpátky. Ekologové zjistí, že nucený přechod k elektromobilům reálné emise nesnížil, tak budou tlačit na vyšší zdanění paliv nebo různé formy zákazu provozu starých aut. Výsledkem bude, že auto nebude pro každého a sníží se mobilita obyvatel. Samozřejmě, jezdit o víkendu na chalupu nebo na rodinný výlet není základní lidské právo dané ústavou, stejně jako dojíždět za lepší nebo více placenou prací, případně navštěvovat staré rodiče. Ale klidu ve společnosti to určitě prospívá.
A to nemluvíme o tom, jak tento přechod zvládnou výrobci v Evropě. Čínským autům se dřív všichni smáli, dnes umí v Číně vyrobit elektromobil naprosto srovnatelný s tím evropským a díky tomu, že ovládají drtivou část světových zdrojů surovin a při výrobě na emise až tak nehledí, jsou jejich produkty levnější. Snadno se tak může stát, že čínští výrobci vytlačí z trhu ty evropské a japonské. Už teď totiž dává smysl pořídit si za 800 tisíc korun MG než za 1,4 milionu třeba Toyotu. Tedy pokud si chci koupit plug-in hybrid.
Zdroj: Autorský text