Moderní vozy jsou mnohdy velmi složité kusy technologie, kterou často ani nemáte šanci při normálním používání využít. V honu za co nejjednodušším interiérem se výrobci hromadně zbavili tlačítek a veškeré ovládání funkcí vozu se přesunulo do obrazovky infotainmentu. To nemusí být nutně na škodu, funkcí je dnes v autech spoustu a kdyby takový Mercedes třídy S měl mít tlačítka na vše, v interiéru už nezbyde místo pomalu ani na sedačku.
Jednou z posledních věcí, která v nových autech stále zůstává v podobě fyzického ovladače s haptickou odezvou, je volič převodovky. Ten dříve býval poměrně jednoduchý, většinou šlo o páku respektující logiku řazení P R N D, kdy stačilo pákou posunout do boku pro přepnutí do manuálního režimu.
Jenže s odchodem fyzických tlačítek se s námi často rozloučila i jednoduchá a logická řadící páka, kterou každý hned pochopil a rozjet se kupředu nečinilo žádný problém. Dnes máme v autech řadu řešení, která jsou mnohdy velmi příjemná (po pochopení funkcí voliče), jindy zase umí akorát pít krev a značně znepříjemnit soužití s vozem. Vybrali jsme sedm těch nejzvláštnějších, které v autech najdeme.
Překvapivě použitelnou náhradou za klasickou páku je otočný ovladač. Ten sice neumí nabídnout manuální řazení, narozdíl od velké části dalších zmíněných voličů však umožňuje jednoduchou a rychlou volbu jízdního režimu i díky tomu, že bývá na dobře viditelném místě.
S otočným ovladačem se můžete setkat třeba ve vozech koncernu Jaguar Land Rover, kde je dokonce vyjíždějící, nebo v některých vozech koncernu Stellantis. Například dodávky Peugeot Boxer, Citroën Jumper a další jsou jím vybavené, pokud nezvolíte manuální převodovku.
Klasický volič za volantem v místech páčky stěračů se v autech objevuje už od minulého století. Za oceánem byla už sice běžná automatická převodovka, v Evropě jsme však vídali vozy, které zde měly dokonce umístěnou řadičku manuální převodovky, jako byl třeba Trabant 601 a jiné.
Toto umístění sice vyžaduje trochu zvyku oproti zažité klasice, nakonec však šetří místo na středovém tunelu a je vlastně praktické. Potkáváme se s ním už tradičně ve vozech amerického původu, Mercedes-Benz nebo i v nových Renaultech.
Využívá ho i Tesla, v jejíchž vozech se dokonce pojí i s funkcí tempomatu. Pokud jej chcete zapnout, stačí ještě jednou “zařadit” D a vůz začne udržovat aktuální rychlost. Po Tesle tento způsob okopírovali i čínské automobilky a Volvo, jde tak možná o dnes nejvyužívanější volič převodovky v nových vozech.
Při příchodu na trh byl Nissan Leaf první generace prvním “rozumným” elektromobilem. Nesnažil se zaujmout výkonem a luxusem jako Tesla, za to nabízel relativně dobrý dojezd, spoustu místa a v neposlední řadě i dobrou cenovku - na poměry tehdejších elektromobilů.
Zajímavým prvkem však byl jeho volič jízdních režimů, který vyžadoval trochu zvyku. Kolečkem jste pro pohyb vpřed museli posunout k sobě a dolů, pro pohyb vzad zase k sobě a dopředu - kolečko se vždy vrátilo zpět do původní polohy. Možná to zní jako hrozná "pitomost", ale po chvilce tréninku byl volič intuitivní a vlastně lepší, než klasická páka.
Velmi podobné řešení jako u Nissanu Leaf svého času nabízela Toyota u svých hybridních automobilů. Logika voliče byla stejná, na místo kolečka se však nastěhovala malinká páčka. Stejně jako u elektromobilu, ani u hybridní Toyoty manuální režim nedává smysl, a tak patří i toto řešení mezi ty nejpovedenější náhrady klasické páky.
Poprvé jsme se s ním setkali u Toyoty Prius druhé generace, odkud se následně posunulo takřka do všech Toyot a Lexusů, které dnes najdeme v nabídce. Minimálně logikou minipáčku nahradily designovější varianty a umístění také není u všech vozidel stejné, přesto je malinká páčka těsně za volantem jedním z nejgeniálnějších řešení druhého Priusu.
Proč se zlobit s nějakou pákou, když stačí na palubní desku umístit pár tlačítek? S tím se můžeme setkat v řadě vozů, nejsou však všechny identické. Některé jsou poměrně chytře řešené, jiné umí pít krev.
V aktuálních vozech Maserati jde sice o klasická tlačítka, avšak je potřeba na ně zatlačit, aby převodovka opravdu zařadila ten správný směr jízdy. Honda zase využívá klasická tlačítka s výjimkou zpátečky, do které musíte prst strčit a následně zatlačit směrem dozadu. GMC zase přišlo s tlačítky pro P a N, zatímco pro režimy R a D musíte za čudlíky zatáhnout.
Samotnou kapitolu by si zasloužily voliče, které se vrací zpět do původní polohy. Často totiž napodobují klasickou páku, namísto chodu v kulise jde však o jakýsi joystick, kterým sice vyberete jízdní režim, ale vrátí se zpět na původní místo. Ty jsou dnes poměrně běžné v mnoha vozidlech, využívá je i Porsche, některé však umí pěkně zprotivit čas strávený v autě.
Nejotravnější z nich se nacházel ve vozech Volvo, kde dokonce nestačil při řazení z D na zpátečku jeden pohyb, ale byl nutný ještě jeden - prvně totiž řadíte neutrál. Majitelé si zcela jistě zvykli na zdvojený pohyb voličem, při občasném zasednutí za volant takového Volva mě však toto řešení pije krev. Naštěstí nová Volva už umí neutrál přeskočit.
Velmi otravné řešení najdeme i ve Fordu Ranger a Volkswagenu Amarok, který využívá stejný základ. Desetistupňová převodovka má velký volič, který nejenže se nevrací zpět, ale dokonce nenabízí ani možnost voličem pohnout do boku pro manuální režim. Ten se totiž může u zmateného mnohastupňového automatu hodit, proto ho najdeme v podobě tlačítek umístěných na boku voliče.
Tím nejbizarnějším ze všech je však křišťálová koule, kterou najdeme v SUV od prémiové značky koncernu Hyundai, modelu Genesis GV60. V principu jde o to stejné, o otočný ovladač, Hyundai k němu však přidal trochu…složitosti.
Při vypnutém vozidle je na místě voliče zvláštní podsvícená koule, která svítí stejnou barvou jako zbytek ambientního osvětlení. Jakmile vozidlo zapnete, koule se otočí a odhalí poměrně nevzhledný otočný volič převodovky. V této poloze je navíc po celou dobu, co je vozidlo zapnuté, takže vlastně celý tento mechanismus ztrácí svůj smysl. Do auta si totiž nechodíme sednout, abychom obdivovali, jak hezky vypadá když stojí.
Navíc má i poměrně zvláštní funkci. Při zařazení D je vše normální, rozsvítí se podsvícené písmeno a vy můžete jet. Pokud však potřebujete couvat, při zařazení R se rozsvítí nejen písmeno, ale i vnitřek voliče. Ten zároveň zavibruje, aby řidič věděl, že má zařazeno…
Zvláštních řešení je v autech zkrátka mnoho. Dá se očekávat, že Crystal Sphere nebude nejdivnější a ještě méně použitelné voliče převodovky teprve přijdou. Jaký volič přijde nejzvláštnější vám? Který byste opravdu ve svém voze nechtěli? Pochlubte se v komentářích.
