Všude kůže, hodně místa a velký benzinový motor. Cadillac XT6 nabízí luxus ze staré školy

V kategorii velkých SUV je pořád z čeho vybírat, ale zdá se, že evropská konfekce tak trochu směřuje stejným směrem. Máme na mysli všechny ty plug-in a mild-hybridy, k tomu dotykové displeje a nejrůznější pípající asistenty. Určitě se najde mezi řidiči dost lidí, kterým se takový kurz nezamlouvá. Ti by teď mohli zbystřit.

Americký Cadillac XT6 nabízí trochu jiný pohled na tuto kategorii a drží se dlouho zavedených pořádků. Jak se s ním jezdí po českých silnicích, to jsme zjišťovali v redakčním testu.

I když má přes pět metrů délky, patří Cadillac XT6 ve své domovině ke středně velkým SUV. Tady ale půjde do boje s těmi největšími. Oficiálně se tu neprodává, musíte se spolehnout na individuální dovoz. My jsme si auto půjčili od společnosti TUCAR ze středočeských Tuklat, která se dovozem „amerik“ zabývá.

Nutno také podotknout, že auto se postupně modernizuje, my jsme ale testovali první ročník vozu (2019) navíc s nájezdem téměř 80 tisíc kilometrů. Správně by to měl být tedy test ojetiny. Inu, alespoň jsme mohli vidět, jak vypadá po slušné porci kilometrů, kterou během pár let nasbíral.

Z hlediska designu nejde o žádný přehnaný módní výstřelek. A i když auto nezapře odkaz na typicky hranaté karoserie cadillaců, například moderně řešenými světlomety je trochu obměkčuje. Rozhodně nepůsobí jako nějaký přehnaný obr  třeba jako jeho větší sourozenec Escalade.

Přestože je Cadillac v hierarchii koncernu GM brán za luxusní značku, sdílí techniku se skromnějším Chevroletem Traverse. To ale není nic špatného. Hlavní je, že uvnitř najdete opravdu hodně místa. K dispozici jsou tři řady sedadel potažených voňavou kůží.

Kufr má samozřejmě elektrické dveře a také poslední sedadla vhodná hlavně pro děti jsou elektricky sklopitelná. Do kufru se za ně vejde 356 litrů, pokud je sklopíte, pak 1220. Američané počítají objem ale až ke stropu. Kufr je jinak docela mělký, alespoň je pod podlahou schránka na drobnosti.

Jakmile usednete za volant, vrátíte se o nějakých 10 let dozadu. Alespoň v porovnání se současnou evropskou produkcí. Je tu dobře do ruky padnoucí volant, dvojice ručičkových ukazatelů rychlosti a otáček s displejem palubního počítače uprostřed a středový displej zábavního systému s grafikou, kterou možná znáte z Opelu Insignia. Spojitost přes koncern GM je cítit i na tlačítkách na volantu a na dalších místech, které jsou také shodné s nejrůznějšími opely. Potěší head-up displej.

Na druhou stranu jsme se na palubě cítili jako na místě, kde si dáváme jakýsi digitální detox. Klimatizace se ovládá sice přes částečně dotykovou plochu, ale pořád je zde pro ní přichystaný samostatný panel. Nikoliv přes přeplněný infotainment. Samozřejmě můžete si připojit chytrý telefon přes Android Auto nebo Apple CarPlay, ale nejde to bezdrátově. Je potřeba použít kabel. Hlavně jsme se tedy soustředili na pocit z kabiny, která vás obklopí voňavou kůží a hýčká rozměrnými křesly místo sedadel.

Zapomenout můžete i na nejrůznější otravné systémy. Samozřejmě chybí pípání povinné kontroly rychlosti, tohle je přece americký vůz. A když už tu je nějaká elektronika, tak opravdu pomáhá. My jsme si během testu oblíbili systém, který odhaduje vzdálenost za vozem před vámi a informuje vás o odstupu v čase. Tím vás naučí dodržovat správné dvě sekundy.

Co dalšího nabízí Cadillac XT6 své posádce, na to se můžete podívat v následující komentované fotogalerii:

To hlavní, proč byste měli o Cadillacu XT6 uvažovat, se ovšem skrývá pod jeho přední kapotou. Ne, nemluvíme teď o základním přeplňovaném dvoulitru (ano, tahle móda došla už i za oceán), ale o atmosférickém vidlicovém šestiválci s objemem 3,6 litru. Ten v dnešní době na Evropana působí jako rouhání, ale záhy vyvolá libé myšlenky na dobu dávno uplynulou a vykouzlí úsměv na tváři.

Tak předně má k dispozici výkon 229 kW, tedy 331 koní a maximální točivý moment 373 Nm. To není sice nic až zas tak úchvatného, ale grácie, s jakou svou sílu rozdává, je lahůdkový zážitek. Atmosférický motor si bublá a vy cítíte jeho krásně gradující zátah. Krom toho, když do Cadillacu XT6 přesednete z dnešního evropského vozu, bude se vám zdát, že bleskově reaguje na plynový pedál. Ano, přesně tak jako reagovala auta před lety, když ještě nebyla svázána různými regulemi.

Z výše popsaného by se mohl Evropan začít bát příliš častých návštěv u čerpací stanice. To by ale bylo zbytečné, protože i když jde o klasický motor, má pár moderních pomocníků k ruce. Předně jde o vypínání dvou válců, kdy pak běží jen na čtyři. Velkou roli hraje i devítistupňová převodovka, která sice nechává motor déle prokluzovat v zájmu komfortu, ale její vysoké stupně zaručí, aby se při držení rychlostních limitů jen líně převaloval kdesi na pozadí.

Výsledek je přesně opačný, než na jaký jsme u evropských aut zvyklí. Zatímco v laboratorním testu, na který auto není optimalizované, vychází Cadillacu XT6 bohatě přes 12 litrů na 100 km, ve skutečnosti s ním lze jezdit i za méně. My jsme během testu dosáhli na nejnižší spotřebu 8,9 litru benzinu na 100 km a nakonec jezdili za průměr 10,8 litrů na 100 km (výpočet převodem z kilometrů na litr, které udává Cadillac). To jsou vynikající výsledky, i když je nám jasné, že se najde pár řidičů s dieselovými SUV, kteří ohrnou nos.

Cadillac někdy v lidech vzbuzuje pocit, že by měl nabídnout houpavou jízdu. To ale není rozhodně v případě tohoto modelu pravda. Tlumiče jsou nastaveny na tužší notu, auto má standardní vinuté pružiny a vzduch u něj nenajdete. Vzadu je samozřejmě víceprvková náprava.

Nelze skrýt, že pětimetrové SUV váží přes dvě tuny a tak i přes práci stabilizátorů působí na klikatějších tuzemských silničkách těžkopádněji než evropská konkurence. U nerovných povrchů se u něj objevuje takové to „přešlapování“. Zkrátka spolu s motorem je i projev podvozku tak trochu ze staré školy.

Řízení je také těžké, to je ale dobře, protože má řidič správný pocit, že kormidluje pořádný kus auta. Vůz si můžete přepínat v několika režimech, standardní je Tour s pohonem předních kol, kdy se jede také nejekonomičtěji. Ve sportu reaguje auto rychleji, automat dřív řadí. Můžete ale také připojit všechna čtyři kola v režimu AWD nebo nastavit vůz do terénu. Mimo asfalt se tohle auto rozhodně neztratí.

Z evropského hlediska je Cadillac XT6 autem hlavně pro nadšence, kteří jsou ochotni se na jednu stranu vzdát nejmodernějších dotykových obrazovek, ale i motorů či podvozku. Líbilo se jim, jak auta jezdila dříve, ale chtějí něco nového. Navíc se budou odlišovat. A když za tohle auto zapřáhnou vlek třeba s lodí, budou u toho prostě vypadat dobře.

Je ale pravda, že XT6 logicky stojí v Evropě víc než v USA, zejména kvůli nutnosti individuálního dovozu. Společnost TUCAR nabízí nový Cadillac XT6 za 1,9 milionu korun, což je cena, za kterou dnes už ale nedostanete stejně velké luxusní SUV od Audi, BMW nebo Mercedesu, protože překročily dvoumilionovou hranici. Skladovky vyjdou na méně než 1,6 milionu a námi testované ojeté auto pak stojí 1,3 milionu. A to už nezní vůbec špatně.