Roztomilý, ale i použitelný. Renault 5 je takřka bezchybným městským autem

Elektromobilita už dávno není v plenkách. Zastoupení elektrických vozidel roste každým rokem, jenže až donedávna šlo spíše o dražší vozy vyšších kategorií. To má svůj dobrý důvod, jednodušeji se dá vydělat na dražších vozech než na těch nejmenších. Na ty tak přichází řada až teď, kdy technologie postupně zlevňuje. Nejvážněji to s malými elektromobily bere pravděpodobně Renault. Kromě Meganu E-Tech, který už je na trhu déle, se v minulém roce pomalu na našich silnicích začaly objevovat Renaulty 4 a 5. Zatímco čtyřka je spíše prostornější crossover, pětka je klasický kompaktní hatchback. A taky evropské Auto roku 2025.

Většina automobilek přistupuje k elektromobilitě jako ke kategorii aut, která nemají oslovit zákazníky pomocí designu, ale technologií. Elektromobily tak často vypadají jako bezduché bloby, jejichž hlavním cílem je aerodynamika. Elegantní a pohledný elektromobil je pomalu sprosté slovo.

U Renaultu na to jdou, zejména v případě těch nejmenších, úplně jinak. Uvědomují si, že malé městské auto v Evropě díky rozvinuté hromadné dopravě čím dál více přichází o své zákazníky, jenže jak je nalákat? Tradiční Clio se spalovacím motorem oslovuje výrazným designem, ale elektrická pětka útočí na emoce ještě více.

Designově se totiž silně inspirovala původním Renaultem 5. Původní křivky doplňuje trochou futurismu, který je ale perfektně vyvážený s roztomilostí. Naprosto si dokážu představit, že si najde i zákazníky, kteří si ho koupí jen kvůli tomu, jak vypadá.

Na karoserii totiž najdeme  řadu skutečně zajímavých, ale i funkčních prvků. Zatímco denní svícení tvoří čtverečky na místě mlhovek, v hlavních světlometech je doplňuje prvek připomínající hologram. Mým oblíbeným je ale ukazatel nabití baterie na kapotě, který se rozsvítí ve chvíli, kdy k autu přicházíte nebo od něj odcházíte - praktické a elegantně zakomponované.

Podobně povedený je i interiér, byť ten už tak moc na vlně retra nefrčí. Zpracování je v rámci třídy silně nadprůměrné, najdeme tu kombinaci pěkných dekorů s tvrdšími plasty, které ale působí slušně a v celém interiéru nic nevrže ani na nerovnostech. Nutno říci, že to skutečně v této třídě není standardem.

Celkový dojem z vnitřního prostoru navíc povyšuje barevná kombinace spojená s edicí Roland Garros. Ta vzdává hold legendárnímu tenisovému turnaji, takže i tady v pětce najdeme “antuku” na podložce bezdrátové nabíječky nebo lemování koberečků. To ale není vše - kombinuje navíc modrou kůži se světle šedou látkou, díky čemuž interiér působí až prémiově.

Sedačky jsou navíc opravdu komfortní, dobře drží a zároveň jsou příjemně měkké nejen na posez, ale i na dotyk. Na předních sedačkách je dostatek místa i pro vyšší postavy, posez je dostatečně nízký, zamrzí akorát v podstatě nepoužitelná odkládací přihrádka ve dveřích, kam si nedáte pomalu ani půllitrovou láhev vody.

Stejně tak vzadu nečekejte spoustu místa, za sebe se moc dobře neposadím, ale jako nouzové řešení je to v pohodě. Zavazadlový prostor je sice menší, ale vše důležité se do něj vejde. Zkrátka - tohle není plnohodnotné rodinné auto, spíše druhé do rodiny, což ale odpovídá zaměření vozu.

Renault 5 potěší i systémem infotainmentu, ale zároveň zkušené zklame. Běží totiž na službách od Googlu, jde tedy o upravený Android Automotive, který už dnes běhá takřka bez potíží a v podstatě po přihlášení ke svému účtu nepotřebujete řešit žádné zrcadlení telefonu. Je i dobře zakomponovaný do palubní desky a displej před řidičem umí zobrazovat také mapu.

Tak proč říkám, že zklame? Hlavní obrazovka infotainmentu je totiž poměrně malá, díky čemuž se na ní nevejde tolik věcí, jako třeba ve větších Renaultech a v Mapách Google třeba vysloveně překáží nabízené destinace. Navíc je občas trochu pomalejší, než v jiných Renaultech, ale všiml jsem si toho jen těsně po startu auta.

Naštěstí ho zase tolik nepotřebujete. Většina důležitých věcí jako klimatizace, jízdní režim nebo i vypínání vybraných asistentů (včetně hlídání jízdních pruhů a rychlosti) má své dedikované tlačítko, stejně tak i volant se tváří jako dotykový, ale pod ploškami jsou klasická tlačítka se zpětnou vazbou. Škoda jen, že tlačítka nedostalo vyhřívání sedaček a volantu.

Trochu jsem se obával, že mé nadšení z toho, jak pětka vypadá a působí uvnitř, vlastně opadne ve chvíli, kdy se svezu. Čekal jsem, při pohledu do tabulek, trochu línější auto, které bude mít problémy s trakcí na zimních pneumatikách, v kombinaci s rozbředlým podvozkem. Nemohl jsem se však mýlit více.

Pětka je totiž dynamicky i se 150 koníky na předku akorát tak svižná. Na semaforech si jen lehounce odhrábne a odpeláší pryč, nižší výkon se projevuje až ve vyšších rychlostech. Bez chyby však není, zamrzí absence one pedalu a poněkud horší sladění rekuperace a kotoučových brzd, které příliš jistoty nepředává.

Potěší ale spotřebou, kterou umí držet opravdu nízko. Já jsem se během týdne pohyboval okolo 16 kWh na sto kilometrů, kdy spotřebu nahoru vyhnaly akorát nižší teploty okolo nuly a pár přesunů po dálnici. Po městě se pak dá pohybovat klidně okolo 13 kWh na sto, okresky normálním tempem zvládá jen s trochu vyšší spotřebou.

Na okreskách navíc oceníte parádní podvozek, který je sice trochu tužší, ale s radostí se vrhá do zatáček. Na nerovnostech umí být překvapivě dospělý, pouze na rozbitých městských cestách si trochu poskakuje, ale nemlátí. Díky tomu není auto typicky francouzsky měkké, ale spíše příjemně jisté tak, aby každá cesta byla radostná.

Řízení je pak lehké s nevýraznou zpětnou vazbou, tu ale nikdo od městského postrkovadla nečeká, u něj se spíše oceňuje jednoduché parkování a výborný rejd, který pětka skutečně nabídne. Pokud přeci jen chcete od řízení něco víc, stojí za zvážení Alpine A290, který má vyšší výkon i přepracovaný podvozek.

Zbývá tak zmínit ještě nabíjení a dojezd. Renault nabízí pětku ve variantě Urban Range s 40 kWh baterií nebo Comfort Range s 52 kWh baterií, která je pro výbavu Roland Garros jedinou možnou. Zvládá brát až 11 kW z wallboxu, na rychlonabíječce pak 100 kW - z 20 na 92 procent mi to zabralo nějakých 36 minut, což není nic hrozného. Reálný dojezd tedy může činit klidně až 350-400 kilometrů, v klasickém provozu jsem nabíjel zhruba po 250 kilometrech, což není ve městě nic hrozného.

Renault 5 není bez chyb, ale pokud máte kde nabíjet, rozhodně dává smysl. Ano, Clio dojede dál, ale budete z něj mít takovou radost každý den? Na pětku se  usměju vždycky, když jí potkám na silnici, protože zatím není na trhu roztomilejší malé městské autíčko.

Alespoň do chvíle, než příští rok vyjedou první novodobé Renaulty Twingo, které tu roztomilost ještě posunou trochu dál. Občas zkrátka může dávat smysl i auto, které dělá radost řidiči i celému okolí, nemyslíte?

A jak si vede pětka ve srovnání s konkurenty? Srovnali jsme ji s Hyundaiem Inster, Fiatem 500e, Mini Cooperem E a sourozencem Alpine A290. Více v tomto odkazu.