Sound of silence
Při jízdách se mi do hlavy neustále draly myšlenky na dvě písničky: Enjoy the Silence od Depeche Mode a Sound of Silence od Simona a Garfunkela brutálně krásně přezpívanou kapelou Disturbed. Protože to ticho v autě, to neuvěřitelné ticho uvnitř Nissanu Ariya připadá smyslům novináře zvyklého testovat automobily až surrealistické.
Ticho přitažlivě kontrastuje s fascinujícím zátahem elektromotoru o výkonu až 160 kW, který zajišťuje zrychlení z místa na stovku během 7,5 s. A to znovu připomínám, že jsme testovali nejslabší verzi. Přesto v drtivé většině stačil na našich trasách omezený výkon v ekonomickém režimu.
Třetím fascinujícím prvkem na palubě Nissanu Ariya je kvalita materiálů, která si nezadá s luxusními vozy. Všechny kůže, semiše, dekory, displeje, ale i plasty působily doslova pětihvězdičkovým dojmem. Zatímco předtím v kabině Nissanu Qashqai si ještě tu a tam můžete zavzpomínat na devadesátky, kdy byly japonské vozy "proslaveny" lacinými šedými plasty, tady si budete připadat jako na palubě audi nebo mercedesu. Ano, testovali jsme vyšší výbavu Evolve, ale ani základní Advance není podle ceníku o moc chudší. Navic je mezi nimi rozdíl osmdesát tisíc korun, takže tu bohatší rozhodně doporučujeme. Auto totiž obsahuje téměř vše, co nabízí, v ceníku příplatkové výbavy zbylo přesně pět položek - prodloužená záruka, výkonnější palubní AC nabíječka s unikátními 22 kW, dvacetipalcová kola, dvoubarevné lakování karoserie a čalounění pravou kůží Nappa.
Ještě se ale vraťme k jízdním dojmům. Je tady totiž jeden diskutabilní moment - pohon předních kol. "Ano, víme, že většina konkurentů má v základních verzích poháněnou zadní nápravu. My jsme k pohonu předních kol sáhli kvůli tomu, že nám umožnil vyrobit prostornější kabinu," vysvětloval Autosalonu produktový manažer Alexander Pasternak z evropského zastoupení Nissanu.
Vzhledem ke slunečnému počasí jsme neměli možnost pořádně otestovat, zda auto s předním pohonem nebude zejména na kluzké vozovce trpět nadměrnou nedotáčivostí. Projeli jsme pod plynem několik kruhových objezdů, kde se nedotáčivost projevovala, ale elektronika si s ní dokázala hezky poradit a auto se chovalo předvídatelně. Komu na jízdních vlastnostech hodně záleží, měl by nejspíš přemýšlet o provedení se dvěma elektromotory a pohonem všech kol e-4ORCE. Ten je zároveň nejvýkonnější verzí Ariye, když dává až 225 kW (301 koní). Navíc disponuje ideálním rozložením hmotnosti mezi nápravami (50:50), předokolka má 52:48.
Spokojeni jsme byli i s plynulostí a příjemností řízení auta, které je stejně jako naladění podvozku příjemným kompromisem mezi sportovností a komfortem.
Řidiče starších elektromobilů možná překvapí omezené možnosti nastavování intenzity rekuperace, ale pokud si řidič zapne inteligentní tempomat, tak auto rekuperačně brzdí za něj a dělá to s ohledem na profil trati (zatáčky, kopce, atd.). Dělá to velmi dobře. Takže je vlastně skoro zbytečné se tím zabývat.
Nissan Ariya nabízí také funkci e-Pedal umožňující ovládání vozu jediným pedálem. Osobně ji moc nemusím, protože mám pocit, že auto po povolení plynu brzdí zbytečně, navíc u Ariye nefunguje na rozdíl od Nissanu Leaf nebo některých jiných aut až do úplného zastavení. A to může příznivce této technologie dost nebezpečně překvapit. Takže ji moc nedoporučujeme.