Naftová Škoda Superb je ideál pro cestování. Může jet až 235 km/h a pořád se udržet pod pěti litry

V posledních letech se motorismus výrazně změnil. S nástupem moderních elektromobilů a plug-in hybridů se na dnešním trhu staly ještě viditelnější vozy, které na jediné natankování umí přejet půl Evropy a zastávky na odpočinek v nich nejsou vynucené, ale sami si můžete vybrat, kdy už chcete zastavit, dát si svačinu a protáhnout se. Jedním z těch aut umí být i nejnovější Škoda Superb s základním turbodieselem, s níž na jedinou nádrž zvládnete najet daleko přes tisíc kilometrů.

Škoda Superb je mou oblíbenou volbou na dlouhé cesty, před nimiž mám určitou svobodu při výběru auta. Když jsem se totiž s touto šedivou „limuzínou“ chystal na cestu do Itálie, vycházel jsem z dřívějších pozitivních zkušeností. Jen o několik měsíců dříve jsem absolvoval ještě delší trasu a při jejím plánování jsem si uvědomil, že praktickou volbou bude právě Superb, protože koncernový diesel je u nás už dlouho proslavený svou úsporností a solidním dojezdem.

Než se však budu věnovat jízdě, pojďme si představit, co tu vlastně máme. Na tuto dlouhou cestu do Itálie jsem sáhl po standardním liftbacku, který mi Škodovka půjčila v luxusnější výbavě Laurin & Klement. Nejnovější Superb už na evropském trhu není žádnou zásadní novinkou, ale i přesto se sluší připomenout, že spolu s Kodiaqem byl prvním modelem značky se zcela novou koncernovou architekturou interiéru.

Seznamte se s nejnovější Škodou Superb čtvrté generace v našem katalogu.

Koncern Volkswagen u modelů na modulární platformě MQB Evo uvedl modernější umístění voliče převodovky na sloupku volantu, aby uvolnil středový tunel pro zvětšenou odkládací schránku s 15W bezdrátovou nabíječkou mobilních telefonů a držáky nápojů. Tu zakrývají dvě protisměrné roletky, takže když chcete mít opticky minimalističtější interiér a schovat nepořádek před zraky okolí, můžete tento prostor jednoduše zavřít.

Velkou novinkou čtvrtého Superbu jsou také digitální ovladače Smart Dials, neboli trojice ovládacích koleček s integrovanými displeji, jejichž stiskem měníte ovládanou funkci a otočením její nastavení. Krajní dva slouží k přepínání mezi nastavením klimatizace nebo výhřevem a ventilací sedadel, zatímco prostředním kolečkem lze měnit jízdní módy nebo třeba hlasitost audia. Je to rychlé, intuitivní a v infotainmentu si můžete přizpůsobit, co vše touto cestou bude k dispozici.

O samotných multimédiích se už zmíním jen krátce. S novou evolucí architektury MQB Evo se do koncernových aut dostala nejnovější verze s interním označením MIB4 s výrazně rychlejší odezvou a integrovanou umělou inteligencí s chatbotem ChatGPT. Kombinuje 10“ digitální kokpit před řidičem s centrálním dotykovým displejem s volitelnou úhlopříčkou až 13“ (v základní výbavě pouze 10“). Skrze něj děláte veškerá nastavení vozu a funkce asistenčních systémů můžete v Superbu ovládat i pomocí tlačítek na multifunkčním volantu.

Design interiéru osobně považuji za jeden z nejlepších v běžných manažerských autech, protože se v něm Škodovka a pokusila potlačit nepříliš populární lesklé černé plasty na minimum. Laurin & Klement navíc standardně disponuje koženým čalouněním v hnědém koňakovém odstínu, který v kombinaci s imitací dřeva vytváří příjemné prostředí. Přesně v takovém autě chci strávit 10 až 12 hodin cesty na jeden zátah.

Z hlediska komfortu interiéru jsem si však při takto dlouhém přesunu směrem na jih Evropy, a o několik dnů později zase zpátky, nezvykl na vrcholná ergonomická sedadla. Ta sice mají aktivní ventilaci, výhřev i masážní funkce, ale jejich výplň je tvrdší než by musela být. Do těchto sedadel bohužel nezapadnete a nepřipadáte si jako v křesle, ale spíše si na ně prostě zvyknete.

Objektivně ale není prostornosti, komfortu a praktičnosti kabiny Superbu moc co vytknout. Subjektivně věřím tomu, že čtvrtá generace Superbu je jedním z nejlepších aut posledních let vůbec, protože Škodovka při jejím vývoji nijak neexperimentovala a pouze udělala velkou evoluci povedeného předchůdce, a tyto parametry to ještě podtrhují. Někomu může připadat jako jen větší Octavie, protože technicky se obě auta zase tolik neliší, ale to rozhodně není negativem.

Kombi je sice praktičtější, protože má zavazadlový prostor se základním objemem 690 litrů, ale dokonce i do liftbacku se na dlouhou cestu pohodlně poskládáte. Může se pochlubit kufrem o objemu 645 litrů, takže ve výsledku toho do kombíku zase o moc víc nenaložíte, nanejvýš vyšší předměty. Ve dvou lidech budete mít kufr poloprázdný, ve čtyřech lidech bude obsazený tak akorát, aby vám v něm zavazadla příliš necestovala.

Škoda pak v rámci svých chytrých řešení Simply Clever vymyslela další vychytávku, když na pravou stranu vnitřního prostoru kufru umístila QR kód, po jehož naskenování vás seznámí s efektivním využitím prostoru. Sám jsem si navíc oblíbil zavírací schránku umístěnou v levém zadním rohu, kam lze jednoduše umístit menší předměty.

A teď už pojďme k tomu, proč jsem si na dlouhou cestu vybral právě tuto variantu. Škoda sice nabízí i silnější turbodiesel s výkonem až 142 kW (193 k) a pohonem všech kol, ale dobrovolně jsem chtěl základní diesel s pohonem předních kol v karoserii liftback, protože má koeficient odporu vzduchu 0,23, zatímco kombi až 0,25. Působí to trochu vědátorsky, ale čím nižší máte odpor vzduchu, tím příznivější teoreticky dosáhnete spotřeby paliva.

Základní naftová Škoda Superb je vybavena přeplňovaným vznětovým čtyřválcem 2.0 TDI s maximálním výkonem 110 kW (150 k) a točivým momentem 360 newtonmetrů. Jak už jsem uvedl, tento motor má pouze pohon předních kol a výhradní sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku DSG. Automobilka uvádí, že kombinovaná spotřeba v cyklu WLTP dosahuje 4,9 až 5,3 l/100 km a pro naše potřeby je zásadní informací i objem palivové nádrže 66 litrů.


Množství paliva, jaké Superb umí pojmout, je přitom i důvod, proč jsem si nevybral třeba Octavii. V minulosti jsem totiž podobnou cestu absolvoval i s tou a značně mi vadilo, že do té s mi v kombinaci se stejným motorem vešlo pouze 45 litrů nafty. Na naší trase z okraje Prahy do Boloně to dělá další tankování navíc, což je velká nevýhoda oproti Superbu, s nímž na mezi zastávkami na čerpacích stanicích najedete o stovky kilometrů více. Během cesty jsme zvládli dosáhnout reálného dojezdu až 1250 kilometrů.

Dokonce i zpáteční cestu, při níž směrem k průsmyku Brenner musíte více stoupat, jsme 900 kilometrovou cestu zvládli na 3/4 nádrže bez nutnosti tankování. Je to jeden z největších komfortů, jaký si můžete v podobném režimu cestování dopřát, protože prostě nasednete do auta a jedete. Současně nemusíte tolik tankovat v zahraničí, kde paliva zpravidla bývají dražší než u v Česku.

Naší otočku do Boloně jsme tak zvládli za 4,7 l/100 km směrem tam, díky častému plachtění z Alp dolu do Itálie, a zpět jsme dojeli za 4,8 l/100 km, aniž bychom se na dálnici loudali. Všude jezdíme na hranici rychlostních limitů a na neomezených německých autobahnech se rádi svezeme rychleji. Mimochodem, víte, že tato motorizace Superbu umí podle rychloměru jet až 235 km/h, zatímco Škoda uvádí maximální rychlost jen 225 km/h? Vyzkoušeli jsme to za vás.

Naopak při defenzivní jízdě lze se základním naftovým Superbem jet i za méně než pět litrů, a když pojedete plynule a v klidu, zvládnete se přesunout několik desítek kilometrů za pár kapek nafty. Dlouhé cesty s ním můžete absolvovat v Eko režimu, protože sice má tupější odezvu na plyn, pořád lze jet normálním tempem a snadno si na to zvyknete.

Nižší spotřeby zpravidla dosahuje hlavně v rychlostech do 130 km/h a 2000 otáček motoru. Nad tuto hranicí otáček nebo v kolonách už začíná být hladovější a spotřeba se blíží k sedmi litrům. Při jízdě z kopce se navíc Superb snaží vyřazovat do neutrálu a plachtit, a pokud naopak pojedete dynamičtěji, i na delších cestách se budete vejít o šesti litrů.

Znovu jsem si oblíbil i podvozek, protože s novým adaptivní typem DCC Plus s dvouventilovou technikou tlumičů už není tak houpavý jako obyčejnější a technologicky jednodušší adaptivní podvozek DCC s jednoventilovými tlumiči v Superbu třetí generace. Stále je příjemně komfortní a dobře tlumí nerovnosti, ale bohužel trochu bouchá od zadních kol, což je typická vlastnost všech liftbacků.

Superb pak na rozdíl od Octavie jezdí mnohem lépe i ve vyšších rychlostech, protože když na dálnici při zatáčení v oblouku vymetete dilataci, nebo jinou příčnou nerovnost, při propružení nemění směr a „nepřesedá“ si podobně jako Octavie. Z toho důvodu nemusíte při jízdě bez aktivovaného asistentu pro jízdu v pruzích dělat tolik korekcí směru.

Škoda Superb bez zaváhání zvládla úkol, kvůli němuž jsme si ji na naši cestu vybrali. Podobnou cestu jsem v minulosti absolvoval s jiným kouskem se stejným motorem, a dokonce jsem při klesání z hor do Itálie dosáhl až neuvěřitelné spotřeby 4 l/100 km. Teď jsem jel o něco málo dráž, ale pořád se spotřebou a dojezdem, kterou by Superbu mohli závidět i jeho električtí sourozenci.

I nadále tvrdím a věřím, že čtvrtá Škoda Superb je jedním z nejlepších nových aut na trhu. Téměř všem řidičům přitom bude stačit i v kombinaci se základním turbodieselem, s nímž je úsporná, skvěle odhlučněná ze všech směrů a pořád má dost dynamiky na to, když po dálnici chcete jet rychleji. Přidejte si k tomu prostorný interiér bez moderních výstřelků a vyjde vám z toho skvělá volba pro život.

Jak si současná Škoda Superb stojí ve srovnání s hlavní konkurencí? Podívejte se na srovnání v našem porovnávači.