Audi SQ5 Sportback je rychlým přepravníkem na dlouhé vzdálenosti. Nelekne se ale ani řezání zatáček

V Ingolstadtu v minulém roce připravili pořádnou várku nových modelů. Kromě manažerské limuzíny a kombi A6, které tradičně patří k nejdůležitějším modelům značky, totiž už třetí generaci dostal dlouhodobě nejprodávanější vůz se čtyřmi kruhy ve znaku - Audi Q5. Tento model výrobce nabízí ve verzi SUV nebo Sportback, což je v podstatě stejné auto, akorát se svažitou zádí ve stylu kupé.

Novinky mají poměrně dost společného, stojí totiž na stejné platformě. Tou je zbrusu nová PPC, nebo-li Premium Platform Combustion, která se vyznačuje motorem uloženým podélně a umožňuje výrobci využití výraznější elektrifikace i řady pokročilých technologií týkajících se podvozku. Toho všeho v plné míře využívá Audi SQ5, vrcholná varianta modelu, kterou jsme otestovali ve verzi Sportback.

Novou Q5 poznáte na první pohled, následuje totiž aktuální designový jazyk značky, který jí docela sedne. Vrcholná SQ5 je však poměrně usedlá a nekřičí do světa, že má pod kapotou působivých 367 koní. Vlastně zvenku vypadá jako běžná Q5 ve výbavě S-Line, byť se stříbrnými doplňky včetně zrcátek, které jsou už tradičním poznávacím znakem vozů Audi S. Pochvalu si zaslouží i odstín laku červená Grenadine, která nechává vyniknout křivkám vozu a na světle umí pořádně prokouknout.

Větší rozdíl uvidíte až na zádi, kde se pod nárazníkem ukrývají čtyři koncovky výfuku - opravdové. Je to špatně, že  vrchol nabídky jinak nekřičí do světa? To si rozhodně nemyslím, naopak - u Audi oceňuji spíše jistou usedlost a minimalismus, velká křídla a difuzory k tomu zkrátka příliš nepatří. Na to jsou v nabídce modely RS, "esko" má být spíše decentním, ale dostatečně rychlým autem pro každý den.

Interiér není žádné velké překvapení, všechny nové vozy Audi využívají velký prohnutý OLED panel pro displeje, díky kterému působí velmi podobně, přesto se tu najde několik odlišností od Audi A6, kterou jsem testoval na podzim. Například kliky na dveřích - zatímco A6 je má skryté ve prospěch aerodynamiky, tady najdeme jejich klasickou variantu. Naopak trochu protivné je madlo na zavírání dveří, které je zkrátka moc široké na příjemné uchopení.

Příjemnou změnou je však dekor pod displejem, kam si při ovládání infotainmentu odkládám ruku - zatímco u A6 je na tak exponovaném místě alcantara, tady je dekor v podobě karbonu. Možná nepůsobí tak hezky, za to aspoň nebude po pár měsících ušmudlaný.

Uvnitř je dostatek místa pro všechny. Na předních sedačkách rychle nacházím příjemnou pozici a za sebe se posadím bez větších problémů. Zadní lavice je poměrně pohodlná, nabízí dokonce i vyhřívání, ale pro přerostlé jedince může být poněkud problematická svažitá záď Sportbacku - mám nad hlavou místa ještě poměrně dost, ale dvoumetrový dlouhán už by tak šťastný nebyl.

Stejně tak pro krásu trpí i zavazadlový prostor. Ten je sice dostatečně široký i dlouhý, ale nad roletkou už moc místa nezbývá. To je ale v rámci třídy SUV kupé běžné a věřím, že ani jednoho kupce takových aut to rozhodně netrápí. Pod podlahou kufru aspoň najdete ještě pár litrů navíc pro uložení povinné i doplňkové výbavy, což se vždy hodí.

Na dálnici a při delších cestách oceníte excelentní odhlučnění nejen od oken, ale i podběhů. SQ5 navíc výborně maskuje rychlost, takže i ve vyšších cestovních rychlostech po Německu můžete se spolujezdcem normálně debatovat bez nutnosti zvyšovat hlas.

Infotainment a displeje obecně jsou funkčně stejné jako v A6, vracet se k nim tedy už nebudu, za to asistenční systémy si zmínku rozhodně zaslouží. Kromě jednoduchého vypnutí hlídání rychlosti přes přizpůsobitelné tlačítko na volantu musím pochválit i dobře odladěný asistent nouzového brzdění, který navíc nepípá nijak nepříjemně jako v jiných vozech.

Největším technickým rozdílem, kde má Audi oproti konkurenci navrch, jsou z mého pohledu světla. Mají přizpůsobitelnou grafiku a ty zadní umí díky OLED technologii i pěkně tancovat (což je pěkný trik), ale hlavně svítí opravdu excelentně. Přední Matrix technologie umí perfektně vykrývat provoz a navíc maluje na silnici různá varování - třeba před námrazou v podobě vločky nebo na dálnici vykreslí velikost vozu v pruhu.

Světla ale nejsou tím, co je podle mě důvodem jít do autosalonu Audi pro novou SQ5. Je to totiž motor, třílitrový šestiválec s technologií mild-hybrid, který snad trpí bipolární poruchou v tom dobrém slova smyslu a vysvětluje, proč nová SQ5 poprvé pro Evropu opustila vznětový motor ve prospěch benzínu.

Při každodenním dojíždění totiž exceluje svou kultivovaností a spotřebou. V podstatě o něm vůbec nevíte, jen vzdáleně pod přední kapotou pracuje a usrkává z nádrže. Díky mild-hybridu umí SQ5 jezdit i na elektřinu, většinou jen pár set metrů lehkým tempem po městě nebo při parkování, ale i to v konečném důsledku dost pomáhá spotřebě. Po Praze jsem bez problémů dokázal jezdit okolo osmi litrů, aniž bych se hodně snažil.

Jakmile ale přepnete do režimu Dynamic, otevřou se výfukové klapky a motor začne zpívat. Už při startu o sobě dá příjemně vědět, jakmile ho ale zahřejete a vytočíte do otáček, projev motoru je najednou jako ze staré školy a šestiválec si umí i decentně zapráskat do výfuku. Výkonu má skutečně na rozdávání, vždyť z nuly na sto to SQ5 zvládne za 4,5 vteřiny a zarazí ji až omezovač v obligátních 250 km/h.

Zásadnější je z mého pohledu reakce na plyn, která je v režimu Dynamic v podstatě okamžitá a auto krásně funguje. Dost pravděpodobně tomu napomáhá právě mild-hybrid, který se snaží vykrývat i prodlevu velkého turbodmychadla, což mu většinou i docela jde. Navíc není ani v běžném režimu Comfort plynový pedál příliš otupělý, takže nemáte pocit šlapání do prázdna bez jakékoliv reakce.

Zmínku si zaslouží i převodovka, kterou je u Q5 vždy sedmistupňová dvouspojka S-Tronic. Ta řadí v běžných režimech naprosto neznatelně, hladce a inteligentně, s elektromotorem mild-hybridu se také kamarádí bez problémů a při připojení šestiválce neváhá. Pouze v režimu Dynamic má tendence o sobě dávat vědět, pod plynem a v otáčkách až nepříjemným kopnutím. Je to zbytečné a rušivé, zejména když víte, že to je uměle navozené pro pocit sportovnosti.

Zatímco konkurenti jsou na podvozku možná až zbytečně tvrdé vozy, Audi hraje na notu použitelného a komfortního vozu, zejména v případě příplatkového vzduchového odpružení. V běžném režimu Comfort žehlí nerovnosti skutečně výborně, přes retardéry se přenáší ve vyšších rychlostech tak dobře, že o nich nevíte a vůbec nelitujete toho, že jste si zvolili tu sportovnější variantu.

Zároveň se ale dost naklání, pro rychlejší svezení je tedy vhodnější přepnout do režimu Dynamic, ve kterém je Audi stále velmi komfortní, ale jistější. Velké SUV tak umí řezat zatáčky poměrně obstojně, ale zároveň dává dost najevo svou vyšší hmotnost a ze zatáček chce docela rádo cestovat ven po tečně.

Tomu se snaží zamezovat zejména zadní sportovní diferenciál, který pod plynem umí nahnat více výkonu na zadek a z nedotáčivosti přejít do lehce přetáčivého smyku - akorát si na to připravte spoustu místa. Pomáhá si i zadní natáčecí nápravou, kterou oceníte zejména při parkování, ale její působení je zásadně cítit i v technických pasážích a svižnějším tempu.

Nebudeme si nic nalhávat - tohle není sporťák, hmotnost příliš nemaskuje a ostré tempo SQ5 příliš nesedí. Jakmile ale budete jen “trochu spěchat”, na takových 60-70% schopností vozu, Audi se odvděčí příjemně jistým jízdním projevem při zachování veškerého komfortu, jaký nabídne i standardní Q5, a to při výrazně vyšších cestovních rychlostech.

Audi SQ5 Sportback je velmi povedeným cestovním SUV. Potěší slušnou spotřebou, výbornou dynamikou a skvělým zvukovým doprovodem šestiválce v otáčkách. Je znát, že míří zejména na rychlé průlety po "Autobahnu", ale neztratí se ani na technické okresce, jen je potřeba trochu zvolnit a více než dvoutunové SUV do zatáček poskládat s citem.

Konkurence je možná o něco sportovnější, ale taky podvozkově méně komfortní pro každý den. V našem katalogu jsme ho po kliknutí na tento odkaz srovnali s BMW X3 M50 a Mercedes-AMG GLC 43.