Greto, ty to vidíš!
S elektřinou na 280 km klidné jízdy, obklopeni nabušenýma benzinovýma kárama
nadrženě čekáme na šachovnicové čáře, až se rozsvítí zelené světlo a my budeme moct vyjet vstříc prudkým zatáčkám a rychlým rovinkám. A je to tady. Jedeme!
Akcelerace, jak je u elektromobilů známo, je dechberoucí. Ale co pak? Vjíždíme do ostré zatáčky. Kia e-Soul se kvůli vysoké karoserii naklání, pneumatiky pískají, ale překvapivě se dereme vpřed. Před námi skrze koncovky výfuku burácí Subaru WRX STI. Řveme: "Greto, ty to vidíš," a ženeme se za ním. Lepíme se mu na zadek. Předjet se nám jej už nepodařilo, ale na úvod dobrý výsledek. Zajíždíme do depa a chladíme auto. Kapacita baterií během pár kol rapidně klesla.
Okruh už máme najetý, proto můžeme pořádně dupnout na plyn. Vlastně na elektřinu. V prudkých esíčkách se e-Soul nachová zrovna jako elektrický úhoř. Je těžký, nedotáčivý a bojujeme, abychom se udrželi na dráze. Zato výjezd ze zatáčky je super. Díky okamžité reakci na plyn, neustále maximálnímu točivému momentu a velmi slušnému výkonu až 204 koní elektromobil vystřelí jako raketa a na rovinkách letí až 180 km/h.
Také brzdy jsou špičkové. Shledáváme jako až ohromující, jak v mžiku ubrzdí auto s těžkým nákladem baterek. Kola ubíhají a my jsme čím dál rychlejší. Dokonce předjíždíme Toyotu MR2 a Infinity QX70.
Jenže rychle ubývá elektřina a začíná se kouřit z brzd. Raději končíme. V boxech jsme nakonec větším středem pozornosti než všechny hot hatche. Petrolheadi už se jen nesmějí, ale i zvědavě vyptávají. Nakonec nejsme jediní, koho Kia e-Soul na závodním okruhu zaujala. Palubní počítač nás ale straší dojezdem 87 km, a proto raději vyrážíme směr "čerpací stanice".
Původně to měla být trochu recesistická akce, ale nakonec se ukázalo, že i elektrické SUV může sloužit jako zdroj slušného adrenalinu. Nízké těžiště částečně eliminuje vysokou stavbu karoserie a nadváhu. Nedotáčivost je sice značná, ale čitelná a dá se na ní zvyknout. A plný točivý moment v každém okamžiku je silně návykový.