Strahovský závod do vrchu
Hodiny odbily devátou a my vyrážíme za co nejnižší spotřebou. Na začátek ještě nutno dodat, že kapacita hybridních baterií byla naplněna jen ze třetiny, takže hned od začátku "ždímáme elektřinu". Městskou částí Praha 10 projíždíme bez zaváhání a nenarážíme na zásadní dopravní blázinec. Čím více se však přibližujeme k centru, tím je provoz hustší. Snažíme se předvídat a v menších kolonách a na semaforech popojíždíme tak, abychom se vyvaroval stylu "brzda-plyn". Tempo v centru je logicky pomalejší a palubní počítač zatím ukazuje průměrnou spotřebu 4,9 l/100 km.
Konečně se dostáváme na menší a volnější silnice mířící ke Strahovskému stadionu. Málo aut, rovné cesty a minimum semaforů výrazně vylepšují skóre na 4,1 l/100 km. Úsměv na tváři však brzy mizí, jelikož jsme pod strahovským kopcem a čeká nás stoupání až k stadionu. Snažím se maximálně "ždímat" elektřinu, až mne z toho bolí lýtko. Foukáním na čelní sklo a vrtěním v sedačce symbolicky pobízím těžkého Japonce proti kopci.
Serpentiny a prudké stoupání daly Toyotě Camry zabrat, což potvrdil i palubní počítač, který nám před oči servíruje průběžnou spotřebu 4,9 litrů (z předchozích 4,1 l/100 km). Nezoufáme, protože nás čeká dlouhý sjezd do Střešovic, během kterého maximálně rekuperujeme a doufáme v návrat skvělých hodnot. Pod kopcem svítí na displeji 4,5 l/100 km. Provoz v Praze pomalu opadává, a tak jedeme plynule po skoro prázdných ulicích na místo, kde se budeme otáčet.