Česko si napravilo reputaci. WRC proběhlo hladce a úspěšně. Jen na tribunách bylo méně diváků

Česko podruhé v historii hostilo mistrovství světa v rallye. Úvodní ceremonie proběhla na Pražském hradě a ujal se jí sám prezident Petr Pavel ve společnosti českého závodníka Filipa Mareše. Zatímco loňský první ročník byl plný komplikací, letošní proběhl bez problémů. Už žádné nekonečné přejezdy ani fanoušci pár centimetrů od tratě. Česko si napravila reputaci a uspořádalo skvělé závody, které byly završeny Marešovým stříbrem ve skupině WRC2.

Stejně jako minulý rok se naše redakce vydala do víru české části Středoevropské rallye, která se koná na území tří států - Česka, Rakouska a Německa. Uspořádat takto obrovský závod vyžaduje dlouhé plánování, nervy ze železa a hlavně preciznost ve všech směrech. A zatímco minulý rok se neobešel bez kontroverzí, letošní ročník se vydařil skvěle.

Čeští pořadatelé vypilovali nedostatky a pro diváky připravili bezpečnou a zároveň skvělou podívanou. Jediným problémem bylo, že přišlo o téměř třetinu méně fanoušků. Avšak ti, co se unikátního motorsportového víkendu zúčastnili, mají na co vzpomínat. Estonec Ott Tänak si v Hyundai i20 N Rally1 Hybrid dojel pro celkové vítězství a odložil tak korunovaci dosavadního lídra šampionátu Thierryho Neuvilla a český závodník Filip Mareš zvedl nad hlavu stříbrnou trofej ve třídě WRC2.

Vezměme to hezky popořadě. Oproti minulému roku se zlepšilo hned několik věcí. Například přibyla servisní zóna v Janovicích na Úhlavou, která závodním jezdcům ušetřila zdlouhavé přejezdy mezi Klatovy a německým Pasovem.

Zároveň se ještě více dbalo na bezpečnost diváků - vyhrazená místa pro fanoušky byla dál od tratě a maršálové (aspoň na místech, kde jsme se pohybovali) měli vše pod kontrolou. Neopakoval se tak skandál z minulého roku, kdy se kvůli neukázněným divákům musela zrušit celá rychlostní zkouška.

Ovšem od pořadatelů jsme se dozvěděli, že letošní návštěvnost byla oproti minulému ročníku výrazně horší. Na úvodní speciální rychlostní zkoušku přišlo o 20 % méně diváků a na šumavskou část dokonce o 30 % (z pohledu prodaných vstupenek).

Na start Středoevropské rallye se vůbec poprvé v kariéře postavil i český talentovaný závodník Filip Mareš, který účast v mistrovství světa oznámil na poslední chvíli. Přestože měl zcela nový vůz, za zády poměrně malý tým Dolák Motorsport se skromným rozpočtem a proti sobě ty nejlepší závodníky na planetě, podařilo se mu na domácí půdě zazářit a vybojovat druhé místo ve třídě WRC2.

Než se ale vrhneme na Filipovy první dojmy ze závodu, pojďme si připomenout, v čem letošní rallye jel. Jelikož škodovka to nebyla.

Mareš jako jediný ze závodního pole jel v nové Toyotě GR Yaris Rally2, kterou v tomto roce vyměnil za ověřenou Škodu Fabia. Rallyový speciál ze země vycházejícího slunce má na první pohled kompaktnější tvary a výraznější aerodynamické prvky.

Co se týče podrobnějších parametrů, tak produkt z dílny Toyota Gazoo Racing WRT na délku měří 3 995 mm, na šířku 1 820 mm a v závodě váží 1 230 kg. Pod kapotou má dle regulí FIA přeplňovanou benzínovou jednotku o objemu 1,6 litru, která vychází ze sériového motoru a je spojena s pohonem všech kol a pětistupňovou sekvenční převodovkou.

Technické předpisy kategorie Rally2 vyžadují restriktor sání o průměru 32 mm (zařízení umístěné před turbodmychadlem limitující výkon). Toyota GR Yaris tak dosahuje výkonu okolo 290 koní, maximálního točivého momentu přes 400 Nm a dokáže jet až 200 kilometrů za hodinu.

Filipe, dojel jsi na skvělé druhé příčce, myslíš, že ti k tomu pomohlo i domácí prostředí?
Tak určitě to hrálo velkou roli, každopádně se na to musíme dívat ze dvou úhlů pohledu. Jeden úhel pohledu je ten, že jsem měl větší ponětí o tuzemských silnicích. I když jsem je prakticky neznal, věděl jsem zhruba, jaký mají charakter, jakou mají přilnavost a znal jsem celkově prostředí, ve kterém jsem minimálně ve čtvrtek a v pátek závodil. To mi samozřejmě hrálo do karet. Druhý úhel pohledu je ale ten, že být domácí závodník přináší i spoustu závazků a očekávání, které jsem chtěl naplnit. To mě pochopitelně trochu svazovalo.

Vnímal si všechny ty diváky s dýmovnicemi a vlajkami i během samotné jízdy?
Toho si opravdu nešlo nevšímat, protože těch vlajek bylo opravdu neuvěřitelné množství. Chvílemi jsem se dokonce musel ke koncentraci přemlouvat, protože když na mě na těch dlouhých rovinkách vyběhl nějaký ten houf fanoušků s vlajkami a světlicemi, bylo nemožné neupřít na ně zrak. Samozřejmě jsem se ale stále snažil dělat svou práci.

Napadlo tě před startem vůbec, že bys na konci víkendu mohl stát na stupních vítězů?
Na rovinu musím přiznat, že jsme ze začátku vůbec nevěděli, na jakých pozicích se budeme v této světové konkurenci pohybovat. A to ani ve chvíli, kdy bychom podávali ty nejlepší výsledky. Nakonec to ale dopadlo, tak jak to dopadlo a já jsem neuvěřitelně šťastný a vděčný všem svým fanouškům, mému týmu a samozřejmě své rodině.

Plánuješ po tomto úspěchu pokračovat i v dalších závodech WRC?
My jsme tento závod vlastně neměli vůbec v plánu, rozhodli jsme se až na poslední chvíli po jednání s partnery. Každopádně tohle byl pro nás v současné chvíli opravdu ojedinělý start a to především kvůli vysokým nákladům. Do WRC jednoduše nemá smysl jít, pokud člověk nemá opravdu ohromný rozpočet, který by mu nejdříve umožnil nasbírat zkušenosti a v následujících letech je teprve zúročit. Hrozně rád bych tedy jel, ale zůstávám nohama na zemi. Neznamená to totiž, že když jsem teď zajel takový výsledek, že by se mi podobně dařilo také v dalších závodech. Bylo by to opravdu velká investice, na kterou bohužel zatím nemáme finance.

Ty jsi přesedlal ze Škody Fabia RS Rally2 do Toyoty GR Yaris Rally2. Vnímáš v těchto autech nějaké zásadní rozdíly?
Rozdíl je veliký. Ta auta jsou koncepčně jiná, Fabia je čtyřválec, zatímco Yaris je tříválec, takže jsem si nějakou dobu zvykal na ten průběh výkonu i točivého momentu a učil jsem se s tím pracovat. Výsledný čas je ale ve finále stejný, je však rozdíl, jakým stylem k němu posádka dokráčí.

Co kromě trofejí si ze závodu odvážíš?
Odvážíme si především dobrý pocit z toho, že když máme podmínky a vše do sebe zapadá, jsme schopni se držet i těch vůbec nejrychlejších posádek. Je to tedy pro nás ukazatel, který nám dává najevo, že jdeme tím správným směrem. A že i když nemáme velký tým a rozpočet, jsme schopni to dohánět vášní pro ten sport.