Zahraniční předpisy skrývají řadu pastí políčených na neznalé řidiče. Některé jsou vyloženě zákeřné

Ne každý má během příprav na dovolenou čas a chuť kromě všeho jiného ještě studovat dopravní předpisy států, které se chystá navštívit. Jenže to se může vymstít, protože různé evropské země mají různé předpisy a mnohdy se český řidič vystavuje riziku pokuty i tehdy, aniž by to dělal vědomě. „Naprostou nezbytností je seznámit se před jízdou do zahraničí alespoň se základními pravidly silničního provozu v zemích, kterými budeme projíždět,“ radí Roman Budský z Platformy VIZE 0. V rámci Evropy lze totiž narazit na někdy až nečekané věci, které daný stát považuje za závadné a které podle toho trestá. Nevěříte? Níže jsme vybrali některé z nich. 

V různých zemích existují různé předpisy pokud jde o výbavu vozidla. Při policejní kontrole by ale policisté měli v případě povinné výbavy automobilu přihlédnout na zemi jeho původu. Tedy v případě českých vozidel by měli kontrolovat pouze to, co mají auta mít z pohledu českého zákona a neměli by vyžadovat věci, které stanovují předpisy dané země. Mimochodem, někdy jde o vskutku nečekané záležitosti. Třeba v Estonsku jsou součástí povinné výbavy automobilu zakládací klíny. Jinak tomu ale je v případě „povinné výbavy řidiče“. Zde už musí čeští řidiči respektovat zahraniční předpisy. 

Primárně jde o vesty. Například v Maďarsku na sobě musí mít vestu každý, kdo vystupuje z vozidla. Stejně tomu je i na Slovensku nebo v Chorvatsku. Ve Francii a v Chorvatsku se povinnost nosit reflexní vestu v případě poruchy nebo nehody vztahuje i na motocyklisty. Ve Francii je pak vyžadována také přítomnost testeru na alkohol ve vozidle (platí to i pro motocyklisty), ale pokuty se za jeho absenci neukládají. Španělsko vyžaduje u řidičů s dioptrickými brýlemi, aby v autě vozili ještě druhé brýle náhradní. To samé platí pro Švýcarsko. 

Také s pneumatikami je to poněkud složitější a rozhodně je vhodné podrobněji nastudovat předpisy konkrétních států. Mohou se totiž dost lišit a dokonce si i vzájemně odporovat. Například v Německu je nutné mít zimní pneumatiky vždy, pokud nasněží a je úplně jedno, jestli je to v létě, nebo v lednu. „V Německu musíme používat zimní pneumatiky, kdykoliv nastanou zimní podmínky. To se může stát třeba v červenci v Alpách, kdy tam nasněží nebo tam bude sněhová břečka. A pak to nejde jinak než na zimních,“ upozorňuje Roman Budský. 

Jenže když pak pojedete do Itálie, můžete právě kvůli zimním pneumatikám narazit na problém. Během letních měsíců jsou tam zimní pneumatiky zakázané, respektive je jejich používání omezené. Jezdit je možné na zimních pneumatikách s rychlostním indexem stejným nebo vyšším, než jaký je uveden v technickém průkazu vozidla. V letním období se naopak nesmí používat zimní pneumatiky s nižším rychlostním indexem. Možná sankce se pohybuje od 419 do 1682 eur. 

Jak už jsme psali dříve, pokutu lze dostat také ve chvíli, kdy policistu budete urážet. Týká se to konkrétně Německa, kde mají seznam pokut podle toho, co jim řidič sdělí. Například „blbec v uniformě“ je za 1500 eur, „spolek kašparů“ je za 1000 eur. Roman Budský z Platformy VIZE 0 pak také připomíná, že pokutu může řidiči dostat klidně i za urážlivá gesta ukazovaná směrem ke kamerám zaznamenávajícím přestupky. 

Ve Francii nebo v Německu platí striktní zákaz využívání zařízení, která informují o přítomnosti radarů. Tento zákaz se vztahuje dokonce i na software, takže se oficiálně nesmí používat ani různé aplikace. Při vjezdu na území takovéhoto státu je tudíž velmi vhodné aplikaci vypnout a případně se tvářit, že nic takového v autě nemáte a rozhodně jste to nepoužívali. Nedávný mediálně dobře známý případ podle Romana Budského proběhl tak, že se dotyčného policista zeptal, zda takovou aplikaci v autě má a zda ji používal, přičemž řidič se přiznal. Policista pak v takovém případě pokutu udělit podle zákona musí. Samozřejmě se v rámci Evropy nesmí používat ani aktivní rušičky radarů, ale to je praxe dobře známá i z našich končin. 

„V Itálii a ve Španělsku musíte mít kola označená výstražnou deskou“, upozorňuje Libor Budina z Platformy VIZE 0. V Itálii ale vyžadují odlišnou výstražnou desku, která má jiný počet a šířku výstražných pruhů. Stejná povinnost v podstatě platí také v Rakousku, ale netýká se běžných osobních automobilů, nýbrž pouze obytných vozů. V Itálii a ve Španělsku je nutné tuto desku používat i na prázdný nosič jízdních kol. 

V současnosti řidiči velmi často dostávají pokuty za vjezd do emisních zón. Jde totiž o komplikované opatření, které se liší nejen mezi státy, ale může být různé i v jednotlivých městech stejného státu a může se vztahovat jen na určitou dobu. Například pro Francouzská města je nutné před vjezdem do takové zóny zakoupit příslušnou plaketu. Samozřejmě je obvykle možné nechat auto někde na kraji města a dál pokračovat MHD, Libor Budina ale upozorňuje, že například takový Grenoble má zóny nastavené tak, že bez příslušné emisní plakety není možné město ani objet. „Český řidič si může emisní plaketu do Francie vyřídit pouze on-line. Uvádí se, že emisní plaketa vám přijde do čtrnácti dnů, nicméně to je maximální doba. Zkušenosti jsou takové, že emisní plaketa přijde do pěti dnů, maximálně do týdne,“ uvádí Budina. 

V Belgii je pro změnu nutná bezplatná registrace vozu, v Itálii je v některých městech možné zajet do centra pouze na zvláštní povolení a jinde je nutné platit mýtné v automatech, které využívá také třeba Barcelona. Mýtné za vjezd do města se platí i v Norsku a kupříkladu do Rotterdamu vůbec nesmí dieselová auta uvedená do provozu před rokem 2001. 

Problémy může dělat také nejednotný systém placení dálničních známek. Ty papírové jsou dnes už používané pouze ve Švýcarsku. Rakousko sice umožňuje nákup jak papírové, v provozu už ale má i elektronické známky. Výhradně elektronické známky jsou používány u nás, ve Slovinsku, v Maďarsku nebo na Slovensku. Chorvatsko, Francie, Itálie nebo Polsko zase sází na mýtné brány. Ale pozor! Zrovna v Polsku existují dva úseky, kde lze provést platbu pouze přes mobilní aplikaci. Jedná se o úseky na dálnici A2 (Konin-Stryków) a A4 (Wrocław-Sośnica). Více informací o tomto systému najdete na těchto oficiálních stránkách, a to i v češtině.

„V Polsku jsou úseky kombinované s GPS systémem a tam je potřeba si nainstalovat aplikaci a zaplatit právě pomocí aplikace. Upozorňuje na to dopravní značení a je zapotřebí se na tuhle věc připravit,“ uvedl na tiskové konferenci Libor Budina z Platformy VIZE 0. „Zaznamenal jsem v loňském roce, že takový úsek existuje také v Itálii v okolí Milána,“ dodává. 

Další zajímavý a méně známý předpis platí na německých dálnicích. Na nich nesmí řidiči zastavit. Výjimku mají pouze policisté, hasiči a záchranáři. Pokud zde zastavíte kvůli tomu, že vám dojde benzin (nebo se vybije elektromobil), pokutu dostanete také, protože je to důsledek vaší nedbalosti, který ohrožuje ostatní řidiče i vás. 

V Rakousku pak může překvapit skutečnost, že vás policisté „změří“ i tehdy, pokud nemají žádné zařízení. Pokutu za příliš rychlou jízdu mohou udělit v místech, kde je maximální rychlost 30 km/h, a to jen na základě vlastního úsudku. 

V Evropě se také rozšiřuje omezování kouření za volantem ve chvíli, kdy v autě sedí dítě. Týká se to Itálie, Rakouska, Velké Británie nebo Řecka. V Řecku je navíc zákaz ještě přísnější, protože zakazuje kouření za volantem obecně. Platforma VIZE 0 pak upozorňuje také na Kypr, kde v poslední době začali trestat konzumaci jídla a pití při řízení a týká se to i pití obyčejné vody. 

Při cestách do Bulharska a Rumunska je zase nutné dávat pozor na to, zda váš vůz není příliš špinavý. Pokud cestujete ve špinavém autě, vystavujete se riziku pokuty. Zda je vaše auto ještě přijatelně čisté, nebo už je tak špinavé, že si zasloužíte trest, to záleží na posouzení policisty. 

Ve Francii se řidiči vystavují riziku pokuty ve chvíli, kdy budou mít v uchu nějaké zařízení určené pro telefonování nebo také pro poslech hudby. Používat sluchátka při řízení se zde zkrátka nesmí. 

Německé zákony pak mohou překvapit povinností odstavit automobil ve chvíli, kdy jedete z nějakého důvodu příliš pomalu v místech, kde není možné předjíždět, a vytvoří se za vámi kolona. Řidič pomalého vozu musí na vhodném místě zastavit a umožnit projetí ostatním. V kontextu Německa pak stojí za připomenutí také skutečnost, že zelená plechová šipka sice umožňuje odbočit vpravo i tehdy, pokud svítí červená, ale je nutné k ní přistupovat jako ke „stopce“. Tedy před odbočením řidič musí v každém případě zastavit. 

Předpisy různých zemí umí být zkrátka velmi pestré, někdy i zákeřné. Určitě bychom mohli vyjmenovat ještě další zajímavé chytáky, ale už z uvedeného přehledu je dobře patrné, že při cestách do zahraničí nemusí být nouze o nepříjemná překvapení. Podrobnější informace o jednotlivých státech a jejich předpisech lze získat na stránkách Ministerstva zahraničních věcí nebo na stránkách společnosti Global Assitance.