Přeplněná sídliště ve městech nebo nedostatečný počet parkovacích míst u rodinných domů v obytných zónách a na vesnicích často vede řidiče k hledání alternativního parkování. V Česku se pravidelně můžeme setkat s vozidly zaparkovanými na trávníku vedle pozemní komunikace, byť třeba jen menší částí vozidla. Jen málokdo si ale uvědomuje, že za takové parkování může dostat pokutu. Legislativa je neúprosná a strážníci se s podobným jednáním neradi setkávají.
Český zákon o provozu na pozemních komunikacích striktně určuje, kde všude lze auto zaparkovat. Řidiči mohou stát jen na vyhrazených místech, případně na krajnici nebo za dodržení pravidel na pozemní komunikaci, nikoli však na plochách veřejné zeleně, jako jsou travnaté pásy podél silnic, plochy mezi chodníkem a vozovkou nebo další travnaté části navazující na komunikaci, například v blízkosti parkovišť.
Legislativa nekompromisně nařizuje, že řidič nesmí stát ani na silniční vegetaci, pokud to není výslovně povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci, protože tato vegetace je součástí komunikace. Za parkování na trávě může být uložena bloková pokuta na místě do 1500 Kč a ve správním řízení může dosáhnout 2000 až 5000 Kč. V některých lokalitách však může být i výrazně vyšší.
Parkování na zeleni totiž může být klasifikováno jako zábor veřejného prostranství, kam patří všechna náměstí, ulice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, bez ohledu na vlastnictví. V těchto místech může výše sankce dosáhnout až 10 000 Kč příkazem na místě, a pokud bude celá věc postoupena do správního řízení, maximální sazba dosahuje 50 000 Kč. Při opakovaném jednání až 75 000 Kč.
„Od začátku roku do konce srpna jsme zatím v Praze řešili 1895 přestupků v souvislosti s parkováním ve veřejné zeleni. Za tyto přestupky jsme uložili 157 pokut ve výši 64 200 korun, 1658 přestupků oznámili správním orgánům a zbývající vyřešili domluvou,“ říká Irena Seifertová, tisková mluvčí pražské městské policie. „Nejvíce těchto přestupků řešili strážníci na Praze 9, 10, 14 a 15,“ uzavírá své vyjádření.
I když to bezohlední řidiči mohou považovat za „policejní“ šikanu, protože jen chtějí zaparkovat v místech s přeplněnými parkovišti, jejich konání trávník výrazně ničí. Vysoká hmotnost vozidel vede ke zhutnění půdy a horšímu přístupu vzduchu ke kořenům, kvůli čemuž tráva postupně odumírá. V dešti nebo při tání sněhu se povrch navíc mění v bláto, kvůli čemuž vznikají vyjeté koleje a z původně zelené plochy se stává nepříliš atraktivní místo plné bahna, které se navíc při vyjíždění vozidla dostává i na povrch vozovky a může zhoršit adhezní podmínky pneumatik při brzdění.
Úřady upozorňují, že obnova takto poškozených ploch stojí nemalé peníze z jejich rozpočtu a problém je i v davovém chování – jakmile to udělá jeden řidič, další ho následují a během relativně krátké chvíle dojde ke zničení plochy, která vznikla za účelem lepší estetiky životního prostředí.
