Vodík je v současnosti důležitým prvkem pro ukládání energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a slibnou náhradou za fosilní paliva pro dopravu. Zkoumání vědců z Národní laboratoře pro obnovitelnou energii amerického ministerstva energetiky ukázalo, že materiály na bázi minerálu Perovskit by mohly hrát významnou roli při výrobě vodíku obnovitelným způsobem. Informoval o tom časopis Renewable Energy Magazine.
Americké ministerstvo pro energetiku stanovilo cíl, podle kterého chce snížit cenu čistého vodíku o 80 procent na jeden dolar za kilogram v řádu deseti let. Vědci ve Spojených státech proto hledají různé cesty, jak vodík vyrábět udržitelným a ekonomicky únosným způsobem. Zaměřili se na slibnou novou technologii štěpení vody, takzvanou solární termochemickou výrobu vodíku, která by mohla mít potenciálně vyšší energetickou účinnost než výroba vodíku konvenční metodou elektrolýzy. Ta potřebuje pro rozštěpení vody na vodík a kyslík elektřinu. Je sice komerčně dostupná a elektřina pro ni potřebná může pocházet z fotovoltaických zdrojů, jenže používané články zachycují a využívají jen část ze solárního spektra energie.
A s tím může pomoci právě perovskit. S prvním solárním článkem s perovskitem přišel v roce 2009 japonský tým vedený Cutomem Mijasakou. Profesor chemie na univerzitě v Jokohamě ho s kolegy využil jako barvivo. A ukázalo se, že nový materiál pomáhá vyrábět elektřinu. Vědci odhadují, že cena panelů na bázi perovskitu by mohla být o třetinu až polovinu nižší než u panelů na aktuálním trhu.
Podle amerických vědců bude při alternativní výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů důležité přijít s perovskity schopnými odolávat vysokým teplotám. Na vylepšení tohoto materiálu se v jiném projektu podíleli i čeští odborníci, kteří dokázali zvýšit účinnost solárního panelu na této bázi na 25 procent. Nový materiál s perovskitem umožňuje použít pro výrobu energie třeba střešní tašky potažené tenkou vrstvou nebo průhledné fólie využitelné na karosériích i oknech elektromobilů případně na prosklených částech budov. Tak má vypadat budoucnost výroby elektřiny, ale i zdroje pro výrobu zeleného vodíku nejen pro auta.
Perovskit byl objeven na Urale v roce 1839. Tuto sloučeninu oxidu titaničito‑vápenatého v krystalické formě našel německý chemik Gustav Rose a pojmenoval ji podle ruského mineraloga a diplomata Lva Alexejeviče Perovského. Později se ukázalo, že se dá uměle vytvořit řada sloučenin označovaných perovskity. Mají podobnou krystalickou strukturu jako původní minerál, ale mohou se skládat z různých prvků. A právě sloučeniny halogenů s kovy se už osvědčily ve fotovoltaice. Zvyšují životnost i účinnost solárních panelů v porovnání s křemíkovými.
V Praze na Barrandově byla letos otevřena první komerční samoobslužná čerpací stanice na vodík v Česku s finanční podporou Ministerstva dopravy v rámci operačního programu Doprava. Funguje v non-stop režimu pro plnění osobních i nákladních aut a autobusů. Cena vodíku tam byla stanovena na 278 korun za jeden kilogram. Další vodíková pumpa by měla vzniknout opět v síti čerpacích stanic Orlen Benzina v Litvínově. Do roku 2030 chce mít jen skupina Orlen Unipetrol ve své síti v Česku tři desítky stanic, celkem by jich mohlo být podle plánu ministerstva dopravy zhruba osmdesát.
Vozový park osobních vozů s palivovým článkem v Česku obstarávají modely Toyota Mirai a Hyundai Nexo. Jejich počet nedávno přesáhl hranici deseti kusů.
