Průzkum mezi majiteli elektromobilů odhalil závažné problémy. Stěžují si i přesvědčení a neochvějní

Tím, jak roste počet elektromobilů na silnicích zejména v západní Evropě, se původně až nekritická malá skupina uživatelů rozrůstá o normální řidiče, kteří tento typ pohonu chtějí vyzkoušet a jsou schopni na život s elektromobilem nahlížet objektivně. Německý autoklub ADAC uskutečnil průzkum mezi 400 elektromobilisty s cílem zjistit, jak jsou spokojeni s rychlodobíjením při dlouhých cestách. Majitele vozů Tesla, kteří využívají vlastní síť superchargerů, ADAC dotazoval pro porovnání samostatně. A z výsledků to nevypadá, že by každý řidič elektromobilu nadšením skákal do výšky. Spíše naopak.

ADAC se v rámci svého průzkumu dotazoval 400 uživatelů čistých elektromobilů (plug-in hybridy tedy nebyly zahrnuty), kteří absolvovali delší cestu (nad 100 km) a přitom minimálně jednou využili možnost veřejného rychlodobíjení. Pro srovnání oslovil německý autoklub také stovku uživatelů vozů Tesla, se stejnými otázkami. Jejich odpovědi však sloužily pouze pro porovnání, do celkových výsledků nebyly zahrnuty.

Z průzkumu vzešlo, že 38 % uživatelů elektromobilů vidí v oblasti rychlodobíjení na dlouhých cestách potenciál ke zlepšení. Z uživatelů vozů Tesla je to však jen 22 %, takže je zřejmé, že americký výrobce má svou síť Superchargerů uživatelsky i z hlediska funkčnosti evidentně výrazně lépe pojatou.

V obecné rovině očekávají uživatelé elektromobilů další rozvoj infrastruktury rychlodobíjecích stanic, zjednodušení procesu nabíjení, spolehlivou funkčnost, zastřešení, možnost využití čisté toalety a dostupnost wi-fi. Na jejich seznamu přání jsou dále uvedeny třeba příznivější ceny za kWh, lepší on-line navigace k volným nabíječkám a vyšší dobíjecí výkony.

Dotazovaní elektromobilisté se vyjadřovali k řadě otázek souvisejících s dobíjením a shodují se na tom, že dobíjení elektromobilu by nemělo být složitější, než je dnešní návštěva čerpací stanice. Přání je jedna věc, realita však druhá. Uživatele nejvíc trápí oblast placení, kde jim nevyhovuje nutnost použití karet více provozovatelů, netransparentní účtování cen, různé tarify a poplatky stejně jako nemožnost jednoduše zaplatit normální platební kartou. Minimálně posledně jmenovaný bod se výhledově zlepší, neboť od roku 2023 by měly dobíjecí stanice umožňovat akceptaci i běžných platebních karet.

Téměř čtvrtina (22 %) účastníků průzkumu uvedla, že skutečné náklady na konkrétní dobíjení se dozvídá až následně poté, co obdrží souhrnné vyúčtování a u stojanu vlastně ani neví, kolik platí.

Celkem 73 % dotazovaných se pak shodlo na tom, že by bylo vhodné citelně zpoplatnit blokování dobíjecího místa elektromobilem, který už je plně nabitý. S touto nepříjemnou situací se již rovněž setkala většina uživatelů. Skoro polovina (47 %) respondentů pak uvedla, že příjezd k dobíjecí stanici je špatně označený a že je občas problém stojan vůbec najít.

V rámci dotazování respondenti také uváděli hlavní důvody, proč se jim na cestách vůbec nepodařilo u rychlodobíjecí stanice doplnit elektrickou energii pro další cestu. Bezmála třetina (27 %) elektromobilistů uvedla, že dobíjecí stojan nebyl funkční či měl poruchu, aniž by na to byli aplikací dopředu upozorněni. V 17 % případů pak došlo k chybě v komunikaci, internetovém připojení či chybu hlásila mobilní aplikace. I to je tedy oblast, na kterou se evidentně nedá tak zcela spolehnout. V deseti procentech případů pak došlo k tomu, že nebyla akceptována přístupová dobíjecí karta či aplikace.

Pro elektromobilitu pozitivní však je, že navzdory uvedeným nedokonalostem, jsou řidiči elektromobilů o tomto trendu přesvědčení a pouze čtvrtina z nich by případně uvažovala o spalovacím motoru, pokud by ceny za dobíjení výrazně stoupaly. Stejně tak tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že by i k cestě delší než 250 km použilo elektromobil a ne auto se spalovacím motorem.