Slovenský parlament schválil kontroverzní novinku v pravidlech silničního provozu. Na chodnících bude platit maximální „rychlost chůze“ 6 km/h. Opatření má zvýšit bezpečnost pěších vůči koloběžkám a dalším podobným dopravním prostředkům. Kritici ale varují, že se těžko vymáhá a může mít nechtěné důsledky. Podle slovenských médií mají změny začít platit od příštího roku.
Slovenská Národní rada v úterý 28. října 2025 schválila novelu, která do zákona vnáší konkrétní číslo, které bude udávat nejvyšší rychlost chůze, a to 6 km/h. Včera o tom informovala slovenská média včetně Denníku N. Limit se má vztahovat nejen na pěší, ale i na uživatele kol, koloběžek či bruslí pohybujících se po chodnících. Podle autora novely, poslance vládní strany Směr-sociální demokracie Ľubomíra Vážného, reaguje úprava na čím dál častější kolize na chodnících.
Opatření má dát policii i městům jasnou oporu v zákoně, co je na chodníku příliš rychlé. Už během projednávání však zaznívala kritika například ze strany slovenské Cyklokoalície, která namítá, že plošný limit 6 km/h je v praxi těžko kontrolovatelný a může paradoxně vyhánět děti i dospělé cyklisty z chodníků do silničního provozu. Výhrady mělo i ministerstvo vnitra, které dříve preferovalo spíše zpřísnění pravidel pro vjezd koloběžek na chodníky.
Co přesně se tedy změní? Na čistě pěších plochách má nově platit jednotný limit 6 km/h, tedy zhruba běžné tempo svižnější chůze. Běh za autobusem by však byl podle „papírového“ výkladu nad limitem, právě tato absurdita ostatně rozpoutala na Slovensku bouřlivou diskusi. Jak ale upozorňují média, klíčová bude vymahatelnost v terénu, zda a jak by policie rychlost pěších či bruslařů na chodníku reálně měřila.
Nový rychlostní limit má podle Hospodárskych novín nabýt účinnosti od roku 2026 jako součást širšího balíčku změn v pravidlech provozu (mimo jiné se posouvá věk pro povinné lékařské prohlídky řidičů). Detailní metodika vymáhání a případné sankce však v mediálních výstupech zatím specifikované nejsou. Očekává se ale, že je doplní prováděcí pokyny či obecní vyhlášky. Do té doby bude téma rychlosti chůze dál rozdělovat veřejnost i odborníky.
Z pohledu českých řidičů a měst je slovenský krok zajímavým experimentem, jak právně „zkrotit“ mikromobilitu v pěších zónách. Pokud úprava skutečně sníží konflikty na chodnících bez nárůstu nehod na silnici, může inspirovat i další země. Pokud ale převáží praktické problémy s dohledem a vynucováním, bude to spíš varování, že bezpečnost pěších je lepší řešit jinak. Například plošným zákazem koloběžek v centru měst, jak se ostatně plánuje nyní v Praze.
