Plošná třicítka v Praze je snem řady aktivistů. Městu by ale přinesla jen absolutní chaos

„Je to příšerné,“ posteskla si zástupkyně automobilky Dacia, která bydlí na okraji Paříže. Francouzská metropole na konci srpna přijala plošnou maximální rychlost 30 km/h (až na okruh a několik hlavních bulvárů), a tak jsme se během mezinárodní prezentace ve Francii zeptali, jak se změny tamním obyvatelům líbí. A jak je patrné, tahle odpověď rozhodně nepatří k ojedinělým.

Důvodů pro snížení maximální povolené rychlosti našla pařížská radnice hned několik. Jsou jimi zejména bezpečnost chodců a cyklistů a pak také nižší zátěž pro životní prostředí. S prvním argumentem se dá souhlasit, ten druhý je už ale poněkud sporný. Auta jedoucí nízkou rychlostí mají zařazený nižší převodový stupeň, motor točí víc a také konzumuje více paliva. Že by příprava na elektrickou budoucnost?

„Je dobré si uvědomit, že třicítka není jediným krokem. Paříž se snaží vyhnat řidiče z města a tak spolu s tím začala rušit i tisíce parkovacích míst,“ dodala zástupkyně Dacie. Ta jezdí do práce z předměstí a cesta hromadnou dopravou je proto časově výrazně delší než autem. Vůz je tedy jasná volba. A tak nyní trpí, cesta podle ní zabere delší čas a kolony zatím neubyly.

Jak před několika dny upozornil francouzský list Le Figaro, 30 km/h přineslo do metropole chaos. Vznikl totiž tlak mezi řidiči, kteří se snaží maximum dodržovat a těmi, kteří se rozhodli jezdit dál 50 km/h. Vzhledem k rozsahu města je málo pravděpodobné, že je za to bude policie pokutovat. Vzájemně na sebe troubí, auta se štosují, vznikají kolony. Taxikáři si stěžují, že na ně tlačí zákazníci, aby jeli rychleji. Zejména ve chvíli, kdy vyjedou ze zácpy a mají možnost trochu dohnat ztracený čas. Podle všeho také stihnou za den méně zakázek než předtím.

Fakt, že byla v Paříži zavedena třicítka, neznamená, že budou auta pohybovat touto rychlostí. V polovině srpna jsme psali o fenoménu fantomové zácpy. Ta vzniká bez zjevné příčiny, kdy jedno auto mírně přibrzdí a další za ním musí přibrzdit víc a další ještě víc. A nakonec vozy stojí. To se výrazněji děje právě při nižších rychlostech, které jsou pro řidiče hůř udržitelné než ty vyšší. Zkrátka se najde vždy někdo, kdo pojede pod 30 km/h a další za ním budou muset zpomalovat ještě víc. To neprospěje ani dopravě, ani ekologii.

Snížení na nízký limit také s sebou přináší vysokou míru stresu. Řidič jednak musí víc hlídat jakou rychlostí se pohybuje, jednak se na něj častěji tlačí „nezdvořák“, který se rozhodl, že se limitu nepodrobí, protože právě pospíchá. Lidský faktor je zásadní. Přidejme k tomu beznaděj, kdy z dálky láká semafor na zelenou, ale než k němu dojedeme, už je červený. A stres je na světě. Vystresovaný řidič pak dělá více chyb.

Nicméně přínos bezpečnosti je neoddiskutovatelný. Řidič má více času na reakci, auto dříve zabrzdí. To by ale přineslo i snížení na 40 km/h, ale také na 20 km/h. Hodí se jízlivě poznamenat, že silnice budou nejbezpečnější, když se auta budou pohybovat rychlostí chůze. Přesto - třicítka má v tomto ohledu smysl v zónách, kde se ve větší míře pohybují chodci. Ostatně, ty už na řadě míst fungují. A nejde jen o 30 km/h v Karlíně nebo na Letné, ale i o obytné zóny řady dalších městských částí.

Zavést ale třicítku plošně i na ulice, kde není opodstatněná, by byla chyba. I když se to z prázdninového provozu se všemi těmi uzavírkami nezdá, Praha není vyloženě ucpaným městem. Průměrná rychlost aut tu je 32 km/h, v Paříži je to pouhých 15 km/h. Zavedením a dodržováním třicítky by u nás výrazně klesla a ve městě by se kupilo více aut.

Dobrou zprávou je, že i když by se plošná třicítka líbila řadě aktivistů, zavést ji v Praze zatím není možné. Magistrát totiž na něco takového nemá pravomoc. „Magistrát rozhoduje o rychlosti jen na hlavních tazích. Menší ulice řeší jednotlivé městské části,“ odpověděl v pondělích Událostech, komentářích pražský primátor Zdeněk Hřib na otázku, zda něco podobného Praha chystá. Za pozornost stojí fakt, že ale ve své odpovědi nezmínil, zda by pro plošnou třicítku byl či nikoliv.