Péči o akumulátor neberte na lehkou váhu. Ten kvalitní něco váží a taky něco stojí

Když se auto s klasickým spalovacím motorem na silnici znenadání zastaví, nebo naopak vůbec nenastartuje, bývají při vyloučení fatálních mechanických poruch příčinou dva základní problémy: buď do motoru z nějakého důvodu neteče palivo, nebo jej není jak udržovat v chodu, chybí mu tedy elektřina. Zdrojů druhé diagnózy může být celý seznam, k těm nejzákladnějším ale vedle porouchaného alternátoru patří špatná kondice akumulátoru čili autobaterie. Při všech možných zárukách a pokroku naší doby není radno její stav podceňovat, a to ani u těch nejdražších modelů. Naopak právě u nich je elektrická síť vozidla nejvíce namáhána množstvím spotřebičů.

Možností, jak poznat kvalitní akumulátor při nutnosti jeho koupě, je v zásadě několik. Existují nezávislé testy, doporučení prodejců nebo různé srovnávače. Hlavním kritériem správné baterie je ale, věřte nevěřte, její hmotnost. Čím těžší při stejné nominální kapacitě, tím lepší. A tím dražší. "Ve většině případů cena odpovídá kvalitě," říká Vít Vondráček ze společnosti Efteria, dovážející autobaterie.
 
Podle Vondráčka se v případě akumulátorů skutečně nevyplatí brát nejlevnější zboží. "V takovém případě doporučuji raději tramvajenku", říká s nadsázkou.  

Dnes už není výběr nové baterky žádným komplikovaným problémem - většina v Evropě homologovaných aut používá akumulátory standardních rozměrů a provedení orientace kontaktů. Určitě je dobré vědět, zda má váš vůz systém stop/start, to potom potřebujete baterii typu AGM či EFB. Dodržet je potřeba minimální požadovanou kapacitu (Ah), případně startovací proud.

Trochu problém může nastat u aut vyrobených v 90. letech a dříve. Třeba fordy mívaly ještě nedávno prohozené kontakty, japonská auta zase s oblibou používala baterie menších kapacit a atypických menších rozměrů.

Obecně není moc doporučeníhodné kupovat akumulátor v hobbymarketu (pokud je zrovna otevřen...). Kromě toho, že málokdy narazíte na kvalitní zboží, existuje poměrně velké riziko, že baterka leží v regálu už nějaký ten pátek a indikovaná kapacita tedy vůbec nemusí odpovídat realitě. Ještě horší to může být třeba při nákupu z venkovního regálu u čerpací stanice, kde akumulátor trpí i vlivy vnějšího prostředí. Datum výroby je každopádně snadno zjistitelné z výrobního kódu.

Pokud baterie při teplotě nad bodem mrazu tak tak nastartuje motor, s prvním mrazem jej takřka s jistotou nenastartuje. Když si člověk není jistý, je lepší si nechat akumulátor zavčasu proměřit u odborníků. Obecně platí, že běžná životnost baterie činí čtyři až šest let, u baterií z prvovýroby o něco více.

Pokud v zimě jezdíte dostatečně dlouhé vzdálenosti na jedno nastartování, není třeba pro prodloužení životnosti baterie dělat v podstatě nic. Většina dnešních řidičů však jezdí krátké trasy s mnoha opětovnými starty, tím spíš v časech koronaviru. V takových případech je vhodné baterce ulevit používáním menšího počtu elektrospotřebičů, případně ji příležitostně dobít domácí nabíječkou. 

Mohu použít akumulátor s vyšší kapacitou než požaduje výrobce auta? "Určitě ano, dokonce to doporučujeme našim zákazníkům", říká Vít Vondráček. Auto si vždy vezme jen tolik energie, kolik potřebuje. Množství energie je vždy stejné, a tak i energie, která se musí po nastartování dobít zpátky, je stejná. Nehrozí tedy poškození startéru, alternátoru ani jiného zařízení.

Při použití baterie s větší kapacitou jsou starty hladší a v případě častých startů trvá vybití a tím poškozování baterie delší dobu.

Dnes je 99,9 % baterií opravdu bezúdržbových. Někteří výrobci na svých produktech ponechávají plnící otvory, ty ale slouží pro případnou kontrolu hladiny elektrolytu. Za běžných podmínek tedy není nutné doplňovat baterii destilovanou vodou.

Pakliže máte akumulátor v pořádku a plně nabitý, platí, že jej neohrozí provoz ani skladování v minusových teplotách. Kapacita ale s mrazem každopádně klesá. Když je kolem nuly, činí ztráta zhruba 15 %, v extrémních -40 st. už ale 50 %.

Záruka na akumulátor obecně kryje výhradně výrobní vady - ty se zpravidla projeví do půl roku. Předčasnou ztrátu kapacity způsobenou nesprávným zacházením však nevyreklamujete.