Jezdit v zimě do automyčky není vždycky dobrý nápad. Klíčovým okamžikem je předmytí

Nebudeme nosit led do mrazáku omíláním notoricky známých pouček o tom, co a jak v zimě dělat a nedělat s autem, aby se spolu s vámi ve zdraví dožilo jara. Jsou ale i některé specifické zimní disciplíny, o kterých se tolik nemluví. Jednou z problematik okolo se pravidelně množí různá zaručená pro a proti je mytí auta v zimě.

Auto bychom v zásadě měli zbavovat nečistot stále stejně často podle aktuální potřeby, což teoreticky znamená, že v myčce byste měli být v zimě častěji než v létě. Mimo technické konsekvence je totiž nesporné, že čisté auto je lépe viditelné než špinavé. Samozřejmě, zejména ve špatném počasí. Od zavedení povinného denního svícení se ale tato výhoda dost zásadně relativizovala, či spíše úplně ztratila.

Je pravda, že autu v zimě škodí posypová sůl? Ano a ne. Tvrzení, že agresivní sůl má vliv na korozi karoserie, není zcela pravdivé. Sůl škodí jen na místech, kde je lak poškozen. Například vlivem škrábanců. Bezchybné povrchy laků si však s útoky špíny a soli snadno poradí. Podvozková část už samozřejmě tak dobře chráněná není, tím spíš, že úsporná opatření jednotlivých automobilek často způsobují ne zrovna dlouhou odolnost spodních nechráněných partií. Zdánlivě důvěru budící ochranné plasty a deflektory často chrání jenom na oko, takže kvalitní pravidelná očista má rozhodně smysl stejně jako sekundární ochrana karoserie, jak už jsme o ni psali dříve. 

Když už to opravdu zavání prasklými trubkami, provozovatelé automyček své chrámy čistoty jednoduše uzavřou. Na jejich uvážení ale nelze stoprocentně spoléhat, nebezpečí hrozí už v relativně mírumilovných teplotách. 

Obecně nicméně platí, že pokud venkovní teplota vzduchu klesne pod minus 10 stupňů Celsia, není nejlepší nápad začít umývat auto. Lak auta, stejně jako lidská pokožka, reaguje totiž citlivě na extrémní výkyvy teplot. Takový tepelný šok škodí i gumovým a plastovým komponentům.

Teplota použité vody v myčce přitom mívá mezi 10 až 30 stupni Celsia. Pokud zasáhne vozidlo, které se jen před pár minutami pohybovalo v mrazu, rozhodně to autu neprospěje. Zvláště citlivé jsou na tepelný šok poškozené nebo přelakované části karoserie. Zaručeně vám také krátce po vyjetí z myčky zamrznou veškeré styčné body mezi karoserií a různými gumovými těsněními, takže otevírání oken a dveří se rázem stane obtížné, ne-li nemožné, navíc těsnění "utrhnutím" pravděpodobně poškodíte. 

Stejně jako v létě, je i v zimě potřeba dodržovat základní pravidla. Zavřete okna, včetně střešního, zkontrolujte uzávěr palivové nádrže, vypněte stěrače čelního skla, zejména dešťový senzor, sklopte zpětná zrcátka a pokud ji máte, odšroubujte anténu.

V zimě je ovšem důležitá ještě další zásada. Nezapomeňte odstranit všechny zbytky sněhu a ledu z karoserie. Ledové částečky působí totiž po zásahu mycího kartáče jako brusný papír. Které mycí programy jsou v zimě nejvhodnější? Zcela zásadní je předmytí, které odstraní tu nejhrubší špínu z povrchu karoserie, takže kartáče pak nebudou působit jako bruska.

Výhodou předmytí je i fakt, že se během něj odstraní největší teplotní rozdíl mezi vnějším prostředím a lakem. Jinak se u moderních aut nevyžadují žádné speciální programy, jako je nanesení horkého vosku, u starších to naopak velmi prospěje. Dalším stěžejním bodem je řádné usušení, které auto v teplotách pod bodem mrazu v rámci možností ochrání od zamrznutí různých těsnění. 

Test autoumyček německého ADACu prokázal, že při mytí aut je rozhodně lepší upřednostňovat ruční myčku. Ne snad kvůli materiálu mycích kartáčů, protože ty jsou vyrobeny ze šetrného polyetylénu. A vůbec ne kvůli čistícím prostředkům, protože ty jsou v obou případech podobné. Hlavní rozdíl spočívá v ručním předmytí tlakovou vodou, které odstraní nečistoty i z míst, kde se kartáče portálových myček prostě nedostanou. V zimě je to důležité dvojnásob. 

Když už se vám nechce z auta vylézat a máčet si ruce i oblečení, zvolte alespoň mycí linku průtaového typu, kde vám auto vždy ručně předmyje její zaměstnanec. Průtahové myčky jsou navíc rychlejší a důkladnější než ty běžné portálové.