Někteří řidiči se vědomě dopouštějí přestupku. Chtějí být za frajery, ale riskují přitom technickou
V každodenním provozu se lze setkat s celou řadou tuningových úprav, z nichž některé mohou vypadat neškodně, ale zásadně porušují českou legislativu. Když jsme nedávno v ranní dopravní špičce viděli americký Dodge Durango s výrazně vyčnívajícími koly, okamžitě nás napadlo, že kdyby si toho všimli policisté, velmi rychle by řidiče zastavili na krajnici a udělili mu velkou pokutu i nejvyšší sazbu trestných bodů. Proč, když to vypadá jako snadno řešitelná maličkost?
Úprava v rozporu s tuzemskou legislativou
S takovou tuningovou úpravou amerických vozů se nesetkáváme poprvé. I v Česku se najdou řidiči, co svá auta vyrobená za velkou louží upravují podle tamních trendů, avšak to neznamená, že co je legální ve Spojených státech amerických je posvěceno zákonem i u nás. Při jízdě mezi auty i při projíždění davem lidí přináší tato úprava určitou míru nebezpečí pro své okolí. Hlavním cílem přitom je dodat vozu ještě více robustní a „drsňácký“ vzhled.
Aktuálně platná česká vyhláška o schvalování technické způsobilosti totiž nekompromisně nařizuje, že celé kolo (disk i pneumatika) musí být zakryta blatníkem a nesmí přesahovat vnější obrys karoserie, přesněji takzvaný lem blatníku. V opačném případě jde o nebezpečnou úpravu ohrožující bezpečnost ostatních účastníků provozu, ať už odletujícími kamínky nebo rizikem zachycení chodce při opravdu velkém vzájemném přiblížení.
Pokud upravený vůz tuto povinnost nesplňuje, česká legislativa tento přestupek klasifikuje jako jízdu technicky nezpůsobilým vozidlem. Sice za to nehrozí zákaz řízení, avšak podle současné sazby za to řidiči hrozí šest trestných bodů, jak uvádí tabulka přestupků zveřejněná organizací BESIP, oddělení Ministerstva dopravy ČR koordinující činnosti v oblasti bezpečnosti na pozemních komunikacích a působení na lidského činitele.
Zároveň za tento přestupek hrozí bloková pokuta na místě ve výši 2500 až 3500 korun, a pokud se řidič raději rozhodne celou věc postoupit do správního řízení, při neúspěšné snaze obhájit se mu úřady mohou vyměřit pokutu ve výši od čtyř do 10 tisíc korun. Rizikem však není pouze dopravní policie, ale přestupkové jednání může řešit i Inspekce silniční dopravy INSID, která se sice primárně zaměřuje na nákladní vozidla a autobusy, ale má právo zastavovat i osobní vozy.
Největším trestem pro řidiče však je pravomoc policie doprovodit takový vůz na nejbližší stanici technické kontroly. „Z hlediska STK se může jednat o závadu vážnou (B) nebo nebezpečnou (C), podle toho zda neschválená úprava bezprostředně ohrožuje bezpečnost či nikoliv,“ říká František Jemelka, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy. Závada typu C znamená, že vozidlo bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu nebo životní prostředí. S autem nesmíte pokračovat v jízdě a z STK odjíždí na odtahovce.
S mírnější klasifikací závady B pak řidiči mohou ojet po vlastní ose, avšak za předpokladu, že problém odstraní do 30 dnů a dostaví se na opakovanou prohlídku. Až poté získají plnohodnotnou platnou kontrolu s pozitivním výsledkem. Jestliže se nedostaví, platnost kontroly STK jim propadne úplně. František Jemelka zároveň uvádí, že tento typ úprav není v rozporu pouze s českými zákony, ale rovněž legislativou Evropské unie.
A jak řidiči tuto úpravu provádějí? Úplně nejsnazším postupem je použití tuningových podložek pod kola rozšiřujících rozchod vozu. Druhou snadno proveditelnou možností bez rozsáhlejšího zásahu do náprav a zavěšení vozidla je montáž jiných kol s jinou (obvykle nižší) technickou hodnotou parametru ET, takzvaného „zálisu“. Ten určuje, jak moc je kolo schované v podběhu, nebo naopak vyčnívá ven z karoserie.