Když se v devadesátých letech začala na českých silnicích objevovat auta ze západu, jedním z výrazných modelů byl i Citroën BX. Ve Francii se vyráběl už od roku 1982 poté, co ho automobilka slavnostně představila pod Eiffelovou věží a naplnila svou snahu vytvořit efektivní auto s pohodlným řízením a typickým charakterem své značky. O čtyři roky později dala světu i poctivou sportovní variantu, která letos slaví už čtyřicáté výročí.
Jestli je dodnes Citroën BX něčím opravdu výrazný, pak je to elegantní design s charakteristickými hranami vypovídajícími o svém tvůrci. Francouzská automobilka se totiž při vývoji rozhodla spolupracovat s italským designovým studiem a karosárnou Bertone, u níž lze respektovat ostré hrany jako nezaměnitelný podpisový prvek. Citroën mluvil o stylingu svého BX jako o originalitě bez výstředností.
Sice tak na první pohled nevypadá, ale Citroën BX byl aerodynamickým autem, o čemž svědčí i silueta vozu. Automobilka se navíc rozhodla vyřešit svůj dlouhodobý problém s malou odolností vůči korozi a sáhla po moderních plastových materiálech pro některé díly, čímž dosáhla znatelně lehčí karoserie – vážila jen 241 kilogramů, zatímco „tělo“ předchozího modelu GS mělo hmotnost 276 kilogramů.
V roce 1985 se v automobilce odhodlali pro další „antikorozní“ krok, když do výroby svého pětidveřového hatchbacku i kombi s obchodním označením Break zavedli zinkování karoserie. Jen o rok později došlo také na modernizaci vozu s přepracovanou palubní deskou nebo decentními změnami v podobě upravených nárazníků, širších blatníků nebo bílých směrovek. Pro tento rok to však nebyla jediná novinka v modelové řadě.
V roce 1986 se totiž veřejnosti představila sportovní verze Citroën BX GTi, kterou automobilka nahradila předchozí varianty BX 19 GT a BX Sport. Novinka vznikla v době, kdy se na evropském trhu těšily velké popularitě lidově dostupné vozy se sportovním potenciálem. I Citroën, v minulosti proslavený zejména inovativními komfortními modely, chtěl získat svůj podíl na vzkvétajícím trhu, aniž by udělal kompromisy ve své filozofii.
Citroën BX GTi přijel na svět se sportovnějším designem s upraveným bodykitem se zadním spoilerem, předními mlhovými světlomety vypůjčenými z typu BX Sport a specifickými kryty kol nebo pneumatikami. Relativně decentně vypadající sportovní verzi tehdy odhalovaly především malé znaky GTi. V kabině se pak objevila anatomická sedadla Recaro a na seznamu příplatkové výbavy nechyběla klimatizace, střešní okno nebo kožené čalounění.
Na svou dobu byl Citroën BX GTi rychlým autem, a to pro začátek měl jen slabší atmosférickou zážehovou čtyřválcovou devatenáctistovku s osmiventilovým rozvodem s maximálním výkonem 90 kW (122 k). S takovou silou se zvládl rozjet na nejvyšší rychlost až 198 km/h. Verze GTi si přitom zachovala pro značku typický hydropneumatický podvozek, takže současně nabízela prvotřídní pohodlí při běžných každodenních cestách.
Už v roce 1987 se v prodeji objevila i zajímavá modernizace známá jako 16v nebo „Soupapes“. GTi bylo vybaveno výrazně silnější šestnáctiventilovou variantou tohoto motoru s maximálním výkonem 118 kW (160 k), s nímž se nejvyšší rychlost zvýšila na 218 km/h a akcelerace z 0 na 100 km/h vozu trvala necelých osm sekund. Citroën BX GTi se díky tomu stal prvním francouzským masově vyráběným autem s čtyřválcem s 16 ventily.
S blížícím se koncem osmdesátých let se navíc značka rozhodla nabídku ještě více rozšířit a uvedla novou variantu s osmiventilovým motorem a pohonem všech kol. Citroën BX GTi 4x4 s trvalým pohonem všech kol dokonce měl diferenciál s omezenou svorností Torsen na zadní nápravě a rozděloval točivý moment mezi přední a zadní kola v poměru 53:47. Elektrické ovládání rovněž umožňovalo uzamčení mezinápravové rozvodovky.
Sportovnější Citroën BX GTi následně procházel postupnými modernizacemi, při nichž dostal třeba posilovač řízení v základní výbavě, kvalitnější odhlučnění nebo standardní klimatizaci. Z nabídky značky však tyto varianty zmizely v roce 1993 spolu s plošným zavedením katalyzátoru. Dnes je tento model sběratelskou klasikou, kterou na českém trhu seženete i za méně než sto tisíc korun. Běžný Citroën BX pak odešel do pomyslných učebnic automobilových dějin až v následujícím roce, kdy se duchovním nástupcem stal typ Xantia.
