Motoristé pod nimi jezdí denně. Přesto spousta z nich netuší, co je to ekodukt

Ekodukty se objevují na české dálniční síti čtvrtstoletí. Jak k výročí připomnělo Centrum dopravního výzkumu, jde o speciální nadchody, po kterých mohou volně žijící zvířata překonávat frekventované dálnice a čtyřpruhové silnice.

První ekodukt, který mohla využívat divoká zvířata, byl před 25 lety zprovozněn na dálnici D35 u obce Dolní Újezd v Olomouckém kraji v úseku Velkým Újezdem a Lipníkem nad Bečvou.

„Z monitoringu víme, že ekodukty pravidelně využívají místní druhy živočichů jako je srnec, liška, kuna, nebo jezevec, kteří mají průchod přes dálnici ve svém domovském teritoriu. Velcí savci, a tedy i šelmy, je používají zejména při své migraci na delší vzdálenost, při které hledají svého partnera nebo nové místo k usazení,“ vysvětluje důležitost těchto staveb Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Díky monitoringu fotopastmi se letos v červenci podařilo zachytit na jednom z monitorovaných ekoduktů vlka. To je vůbec první oficiální záznam velké
šelmy na tomto typu migračního objektu v České republice.

„Zachycen byl na jednom z nejmladších tuzemských ekoduktů, který byl loni postaven u Bílého Kostela nad Nisou na silnici I/13. Zajímavé je, že byl vybudován nad již existující silnicí v úseku s častými srážkami živočichů s projíždějícími vozidly,“ říká Ivo Dostál z Centra dopravního výzkumu.

Na dálniční síti v Česku najdete aktuálně třináct ekoduktů. Tyto stavby chrání nejen životy zvířat, ale i lidí. Zvířata totiž mají při migraci přirozený koridor a nesnaží se překonat zábrany a přebíhat přes těleso dálnice.

V České republice aktuálně existuje dohromady 37 objektů typu nadchod, které mohou sloužit pro migraci zvířat. Z toho jeden je nad železniční tratí, zbylé překlenují dálnice nebo silnice. Funkci dálničních ekoduktů plní také všechny tunely mimo zastavěná území obcí.

V krajině prošpikované nechráněnými silnicemi dochází kromě usmrcování velkého množství zvířat také k omezení jejich pohybu.

„To může nepříznivě ovlivnit mnoho druhů živočichů, protože vznikají izolované populace, které spolu nemají žádný kontakt a dochází tak k omezení toku genů. Takové populace se stávají zranitelnějšími a mohou lokálně vyhynout,“ doplňuje říká Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tato agentura vydala ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic metodiku, která problematiku prostupnosti krajiny řeší komplexně. Cílem je mimo jiné veřejná databáze ekoduktů s hodnocením jejich účinnosti. Prostupnost krajiny pro volně žijící druhy živočichů se totiž stává s budováním silnic a dálnic jedním z důležitých témat ochrany přírody. Zaměřena na ni bude i mezinárodní konference IENE2024 (Infrastructure & Ecology Network Europe), kterou v příštím týdnu hostí Praha.