Konec dohadů. Radíme, jak v chladném počasí správně zahřívat motor, aby co nejdéle vydržel

Trpí podchlazený motor méně, pokud ho před jízdou nejprve nastartujeme a počkáme, dokud se zahřeje, nebo když se s autem hned pohneme a motor zahříváme pod mírným zatížením? Toť věčné téma k diskusi. Řešení tohoto rébusu má Andrew Randolph, expert na konstrukci motorů General Motors pro americký seriál NASCAR.

Tvrdí, že podchlazené motory mají při startu za nízkých teplot dva hlavní problémy. Tím prvním je vysoká viskozita oleje, tedy že v mrazech je olej natolik hustý, že nedokáže protékat přes některé úzké mazací kanálky motoru. To znamená ztrátu mazání některých kovových povrchů do doby, dokud se teplota nezvýší.

Tím druhým, je rozdílná tepelná roztažnost kovových součástek motoru. Situaci zhoršuje fakt, že většina moderních motorů je konstruována převážně z hliníku, který má větší tepelnou roztažnost než staré litinové konstrukce. Proto při nízkých teplotách klesá vzdálenost mezi některými klíčovými komponenty motorů. Hliníkové pouzdro klikové skříně se smršťuje mnohem více než ložiska či klikový hřídel, které jsou vyrobeny z oceli. To zmenšuje vůli ložisek. V kombinaci s nedostatečným mazáním tak hrozí suchý kontakt kovu s kovem a vysoké opotřebení.

Podle Andrewa Randolpha je proto jednoznačné, že v chladných podmínkách je třeba nechat motor běžet na volnoběh několik minut předtím, než ho zatížíte jízdou. Ale nečekat, dokud se motor zahřeje na provozní teplotu. "Není správné, když nechávají lidé nastartovaný motor na volnoběh i 15 a více minut. To může škodit například válcům a pístním kroužkům," tvrdí Randolph. Stačí tedy jen pár minut. 

To je dost na to, aby tekutiny pronikly všude, kde je třeba, a teplota narostla alespoň natolik, aby motor pracoval s bezpečnými vůlemi ložisek. Kov se přitom zahřívá mnohem rychleji než olej, takže kovovým součástkám stačí na změnu teploty z -20 na +20 stupňů Celsia asi čtyři minuty.

Odpověď je tedy kombinací obou postupů. Motor necháme pár minut běžet na volnoběh, dokud se olej nedopraví na všechna místa a částečně se "uvolní" ložiska a až potom vyrazíme klidnou jízdou. Pod mírným zatížením stoupá následně teplota motoru mnohem rychleji, než kdybychom v zahřívání pokračovali na volnoběžné otáčky. To má samozřejmě vliv i na emise, protože katalyzátory potřebují dosáhnout co nejdříve správnou provozní teplotu.