Je to takový plíživý trend. Čím novější auto, tím méně tlačítek a tím více surfování v menu infotainmentu. Testoval jsem v poslední době dokonce několik nových modelů, ve kterých konstruktéři v podstatě rezignovali na rychlou volbu důležité funkce přes zmáčknutí ovladače. A doslova všechno nacpali do virtuálního prostředí multimediálního systému auta. Za mě je takové ovládání stejně nebezpečné jako práce s mobilem za volantem.
Za držení telefonu v ruce při řízení dnes můžete dostat celkem slušný flastr. Přibydou vám čtyři body v registru řidičů, a ještě můžete zaplatit pokutu až 10 tisíc korun. Tohle nedávné zpřísnění oproti letům minulým, kdy se stejný přestupek trestal jen dvěma body a pokutou dva tisíce korun, naprosto na místě. Sám jsem totiž kdysi boural, když jsem se chtěl omluvit esemeskou psanou za volantem, že mě zdrží kolona. Od té doby mě taková „volovina“ už nenapadne. Naštěstí to tehdy odnesly jen plechy.
Podle zajímavého průzkumu, který mezi českými řidiči zadala v době zpřísnění postihů za používání telefonu při řízení Česká asociace pojišťoven, v průměru devět z deseti dotázaných šoférů považovala takové chování za volantem za rizikové. Přesto se více než polovina z nich přiznala, že alespoň jednou za čas telefon při řízení do ruky vezme. A 28 procent z dotázaných dokonce uvedlo, že běžně píše za volantem SMS, e-mail nebo chatuje.
Tahle čísla překvapují, protože handsfree výbava v podobě propojení mobilů a aut je dnes přece běžnou součástí jejich výbavy. A když někdo nevydrží nepsat během jízdy zprávy, což handsfree systémy z důvodu bezpečnosti neumožňují, měl by se nechat vyšetřit. Není totiž nic jednoduššího, než na chvíli auto odstavit a důležitou psanou konverzaci vyřídit, pokud to je tak důležité.
O to víc mě zaráží, že konstruktéři nových aut ustupují od bezpečné koncepce klasických tlačítek a ovladačů s důležitými funkcemi pro řidiče na tradičních místech a stále častěji vytvářejí složitá řešení, jak auto ovládat přes menu obrazovky. Vrcholem je potom řešení, kdy mizí i páčky na ovládání směrovek nebo stěračů, případně i varovných blikačů.
Chápu, že je to dnes pro výrobce aut levnější řešení. Jenže zároveň i výrazně nebezpečnější. Podle mě srovnatelné s používáním mobilního telefonu při řízení. Jenže si jen těžko umím představit, že by vás policista pokutoval za to, že jste v menu infotainmentu hledali třeba vyhřívání zadního okna. To se prostě v praxi na rozdíl od mobilu neděje.
Jak dokázal rozsáhlý test švédského magazín Vi Bilägare, klasická tlačítka jsou v autech bezpečnější než dotykové ovládání přes infotainment. Na uzavřené trati jeho experti srovnali jedenáct moderních aut s dotykovým infotainmentem s Volvem V70 z roku 2005. Výsledek byl pro moderní auta zdrcující.
Test v rychlosti 110 km/h dopadl jednoznačně. Nejjednodušší ovládání mělo s velkým náskokem právě dvacet let staré Volvo. Čtyři základní úkony zvládl řidič do deseti sekund, během kterých ve zmíněné rychlosti auto ujelo 306 metrů. Naopak u vozu s největší obrazovkou infotainmentu (elektromobil MG Marvel R, který se v ČR nikdy oficiálně neprodával) byla logika ovládání tak složitá, že řidič zvládl splnit povinné úkony za 44,6 sekundy. Auto za tu dobu ujelo 1 372 metrů, tedy čtyřnásobek vzdálenosti ve srovnání s Volvem V70!
I proto tvrdím, že je ovládání důležitých funkcí auta přes menu infotainmentu stejně nebezpečné jako používání telefonu za volantem. A volám na poplach: „Zachovejte prosím v autech alespoň ta nejdůležitější tlačítka. Auta přece nejsou tablety!“
