Komentář: Šmelina s emisními povolenkami končí. Od Tesly už je nechtějí dva největší klienti

Tlak EU na automobilky kvůli emisím má mnoho podob. Jednou z těch nejvíce diskutabilních jsou nejen limity flotilových emisí prodaných aut, ale zejména možnost kupovat si odpustky formou emisních povolenek od výrobců, kterým emisní průměry vycházejí lépe. Nejviditelnějším beneficientem tohoto zvráceného systému byla americká Tesla, která díky své produkci čistě elektrických aut vesele prodávala poukazy na „nulové emise“ těm výrobcům, kteří limity neplnili. Nyní od ní ale odchází dva největší odběratelé – Toyota a Stellantis.

Do potemnělé konferenční místnosti na centrále automobilky se trousí účastníci strategického meetingu. „Tak jak to vychází?“ ptá se šéf a ti nejodvážnější začnou prezentovat různé scénáře, které vyšly z tabulkových procesorů. „Budeme zase muset koupit nějaké povolenky, pořád to vychází lépe než se snažit snížit flotilové emise vlastními silami,“ zní závěr setkání.

Donedávna běžná praxe značek působících v Evropě se ale postupně mění a je to jedině dobře. Namísto tabulkových výpočtů totiž po několika letech začíná opět fungovat byznys jako takový a automobilkám se začíná dařit dosahovat uspokojivých emisních hodnot přirozenější cestou, než jen prostým nákupem „papírků“ na trhu povolenek. Technický vývoj spolu s aktualizací modelového portfolia přináší kýžené ovoce. A Tesla přichází o významný zdroj svých dosavadních příjmů.

Zatímco spousta laiků i část odborné veřejnosti v posledních letech lámala nad modelovou politikou Toyoty hůl, ukazuje se, že Japonci opět moc dobře věděli, co dělají. To, že jsou silní v hybridech, se ví. Aniž by nějak fanaticky přikročili k plné elektromobilitě, podařilo se jim i tak dosáhnout natolik významného celkového snížení emisí vozů prodávaných v EU, že již nepotřebují od Tesly pořizovat „výkupné“.

Technicky jsou vozy Toyoty prodávané na starém kontinentu natolik vyzrálé, že automobilka ohlásila víceméně přesné splnění limitu 96,3 g CO₂ na kilometr za rok 2025.

Teslu opouští i její druhý velký klient – koncern Stellantis. Jeho důvody jsou však odlišné. Svůj emisní cíl za rok 2025 tento koncern nesplnil o zhruba 6 gramů na kilometr, ale díky začlenění automobilky Leapmotor do portfolia začíná manažerům vycházet finančně lépe spolehnout se na vlastní síly a další expanzi této značky v Evropě. Jen v posledním kvartále dodal Leapmotor v Evropě zákazníkům asi 17 tisíc aut a koncem roku 2026 se dokonce spustí jeho výroba v továrně Stellantisu ve španělské Zaragoze. To bezesporu přispěje k dalšímu posílení pozice na trhu a hlavně to významně pomůže s celkovým emisním průměrem celého koncernu.

Je fajn, že se automobilový průmysl těmito kroky postupně zase vrací k běžnému fungování. Aniž by nějak polevily tlaky EU na drastické snížení emisí z osobní dopravy, evidentně ti šikovnější výrobci zvládnou v dlouhodobém horizontu splnit podmínky bez nějakých tabulkových berliček. A tak by to mělo být.