Komentář: Driftující policisté ze Strahova jsou stále vyšetřováni. Přitom by zasloužili spíš pochvalu

Byla to shoda náhod. Prahu čerstvě zasypal sníh a já jsem vezl dceru na atletické závody do strahovské haly. Při příjezdu na otevřené prostranství jsme viděli bavorák v řízeném driftu a okolo stojící „tvůrce obsahu“ s kamerami, drony a dalšími zaparkovanými auty. Na spontánní otázku dcery: „Hele, tati a tohle se může, nebo ne?“ jsem jí pohotově s úsměvem odpověděl: „Můžeš se zeptat policajtů, támhle přijíždějí.“ Ke skupince totiž právě dorazil onen stříbrný policejní kodiaq, který se o několik desítek minut později stal virálním. A „kauza“ byla na světě. Nyní vše nasvědčuje tomu, že policie řeší tento prohřešek svých kolegů jako přestupek. O práci tedy nepřijdou, ale výše trestu může být od domluvy až po zákaz řízení.

Ano, na Strahově se driftuje. Ví to každý příznivce smyku, od malého dítěte, kterému poprvé ustřelilo odrážedlo na psím exkrementu na dětském hřišti, až po důchodce, který díky celoživotní zkušenosti drží v efektním řízeném smyku svou nákupní tašku na kolečkách spěchajíce do Penny. Kdo chce být mistrem svého vozu, musí sbírat zkušenosti. A ty se už desítky let sbírají na Strahově. I já jsem tam počátkem devadesátek dělal donuty se svojí stodvacítkou a samozřejmě jsem si sklouznutí bokem pro radost při příhodných podmínkách nenechal ujít ani později, když jsem kolem Strahova jel. Není to tedy místo nikterak tajné, určené jen zasvěcené elitě. Je zde dostatek prostoru, nehrozí žádná kolize s běžným řidičem, dokonce se zde i dodržuje jakýsi nepsaný drifterský řád. Zkrátka, kam až moje paměť sahá, nevzpomínám si, že by toto místo bylo v souvislosti s driftem spojeno s nějakým vážnějším průšvihem.

Ano, podle katastru nemovitostí se jedná o komunikaci ve vlastnictví hlavního města Prahy, takže podle litery zákona je zde skutečně „klouzání“ s autem zakázáno. Jenže každý, kdo dané místo zná, také ví, že to tam jako na běžné komunikaci ani zdaleka nevypadá – všude totiž stojí zaparkovaná auta dealera několika značek, projet se tam dá jen různým kličkováním a část plochy je tak nějak tradičně volnější právě pro driftující nadšence. K nim se počátkem ledna na chvíli přidali policisté Ochranné služby Policie ČR a já si myslím, že dobře udělali.

Chápu, že mám možná nepopulární názor, ale dejte mi šanci vysvětlit, proč bych policisty raději pochválil, než trestal. V první řadě proto, že jsem byl na místě a viděl jsem, jak v klidu přijeli ke skupince drifterů, stáhli okénko a úplně v pohodě spolu všichni komunikovali. Přišlo mi to sympatické, lidské, normální… a v neposlední řadě z hlediska prevence a budování vztahu řidič – policista i velmi účinné.

Pro mladého nevyblázněného řidiče je podle mého soudu totiž mnohem cennější nést si do života pozitivní zkušenost s policií, než v něm od počátku budovat nepřátelství a pocit, že „benga uměj jenom prudit“ a že je tedy nutné být apriori proti nim. Empatická domluva je na takové prohřešky účinnější, než represe a pokutování. Ostatně, chlapci se vlastně chovali dost zodpovědně – nedriftovali vyloženě na silnici s okolním provozem, ale pro tvorbu svých videí si vybrali fakt bezpečné místo.

Překvapivé strahovské souznění dvou odlišných skupin řidičů pak záhy vedlo k tomu, že jel za podpory publika na chvíli bokem i policejní kodiaq. Protože jsou však mobily a sociální sítě prokletím dnešní doby, vzniklé video se rychle šířilo internetem a logicky mělo nejen úžasný dosah, ale vznikla jak plamenná veřejná diskuze, tak interní kázeňské prošetřování oněch vejlupků v uniformě.

Spousta komentujících měla pro policisty pochopení, ale jak to tak bývá, jiní by je bez skrupulí upálili na hranici z ojetých pneumatik. Pobavil mě třeba komentář od člověka, který asi nikdy nedostal pokutu, takže netuší, že ho takový flastr ovlivní i finančně: „z práce bych je za to nevyhazoval a ani bych jim nedával pokutu, ale měli by dostat finanční trest.“

A komentujícím, kteří vykřikují, že přece naplatí daně proto, aby si za jejich peníze policisté driftovali, říkám - já budu fakt mnohem raději, když moje daně půjdou na policisty, kteří se občas sklouznou s komunitou drifterů na Strahově, než abych žil v policejním státě, kde jediným komunikačním prostředkem směrem k řidiči budou přísné tresty, pokuty a ztráty bodů bez náznaku lidskosti a pochopení pro konkrétní situaci.

Není třeba reálně mnohem nebezpečnější špatně zaparkované auto, kvůli kterému není vidět na přechod pro chodce? Neprojel zrovna v tu chvíli někdo v Praze na červenou? Dodržovali v ten okamžik všichni v metropoli povolenou rychlost? Nebyl ani jeden pražský řidič za volantem pod vlivem alkoholu? To víte, že ve stejný moment, kdy haldex policejního kodiaqu distribuoval točivý moment na všechna čtyři kola a lamely zimních pneumatik Barum Polaris s průměrnou úspěšností hledaly trakci na zasněženém strahovském asfaltu, se všechno z výše uvedeného v Praze dělo. A uznejte, že v tomto kontextu se tehdy na Strahově vlastně nestalo nic, co by stálo za řeč.