I moderní jízdní systémy jsou na aquaplaning krátké. Ke správné funkci potřebují kontakt s vozovkou

Řidiče v Česku v posledních dnech za volantem trápí časté dešťové nebo sněhové přeháňky, případně spousta vody z tajícího sněhu na vozovce. Riziko takzvaného aquaplaningu je teď na silnicích a dálnicích plných louží a stékající vody velmi vysoké. Co dělat, když to nastane?

Nevím jak vás, ale mě v autoškole nic o tomto jevu neučili. Přitom by to měla být základní věc, kterou řidič zná a ví, jak se při ní zachovat. Jde o fyzikální jev, ke kterému dochází, když se před pneumatikami hromadí voda rychleji, než ji hmotnost vozidla dokáže vytlačovat. Kvůli tomu se voda tlačí pod pneumatiku a tvoří mezi gumou a povrchem vozovky tenkou vrstvu. Mizí přilnavost vozu, bez které není možné zatáčet ani účinně brzdit. Pneumatiky prostě nestačí vodu odvádět a ta je lehce zvedne z povrchu vozovky.

Pokud teď namítnete, že za vás tuhle prekérní situaci dokážou vyřešit moderní jízdní asistenty, jste na omylu. Systémy pro regulaci stability fungují jen při kontaktu pneumatik s vozovkou (při přilnavosti). Aquaplaningu prostě předejít nedokážou, umí pomoci s následným řešením smyku, když pneumatika opět získá trakci. Při vyšších rychlostech to už ale většinou bývá pozdě. Navíc nejčastěji dochází k aquaplaningu při rychlé jízdě na dálnici.

Kdo při aquaplaningu neudrží klidnou hlavu a začne zmatkovat a reagovat hektickými manévry, špatně skončí. Hlavně při jízdě po mokré dálnici může být prvním varováním občasné lehké zatahání za volant v loužích nebo tekoucích proudech vody. To se nejčastěji stává ve vyjetých kolejích na vozovce. V takovém případě zpomalte a soustřeďte se na jízdu. Zvládání aquaplaningu s přidržováním volantu jednou rukou a koukáním se do mobilu, je jako balancovat na laně nad propastí s pytlem cementu na zádech.

Když už v příliš vysoké rychlosti vjedete do hlubší vody, s autem se neperte, nechte ho jet rovně a lehce uberte plyn. Důležité je držet volant pevně oběma rukama (v pozici tři čtvrtě na tři), aby ho louže pod jedním kolem nestrhla do strany. Pak už je většinou takzvaně „vymalováno.“

I na ubírání plynu se musí při aquaplaningu s citem. Když ho pustíte moc rychle, těžiště vozu se přesune dopředu. Tím vyřešíte trable s přilnavostí předních pneumatik, ale může vzniknout problém na zadní nápravě. Ta se totiž manévrem odlehčí a může ztratit schopnost bezpečně louží projet.

Rozhodně při aquaplaningu nikdy nešlapejte hekticky na brzdu. To už totiž zavání přetočením auta a nehodou. A taky nepoužívejte při prudkém dešti na mokré vozovce tempomat, který drží stabilní rychlost a znemožňuje ubrat citlivě plyn.

Nejnebezpečnější je aquaplaning v zatáčce. Tam při příliš rychlé jízdě s vysokou pravděpodobností skončíte mimo silnici. Pokud při něm ztratíte trakci na předních kolech, vozidlo bude směřovat k vnější straně zatáčky. Když se to stane u zadních pneumatik, dostanete smyk do strany. Pokud trakci ztratí všechny pneumatiky najednou, vůz bude klouzat rovně. Když auto opět získá trakci, může dojít k náhlému škubnutí ve směru natočení kol.