Hodnocení bezpečnosti Euro NCAP se zásadně mění. Nová kritéria už zakusilo auto z Evropy i z Číny

Hodnocení bezpečnosti Euro NCAP už dávno není jen o nárazových zkouškách, byť důkladné crash-testy stále tvoří jádro výsledků. Nezávislé konsorcium zohledňuje i další faktory, jako jsou jízdní asistenty či ochrana okolních účastníků provozu. I když se mohlo zdát, že dosavadní systém přidělování bodů a hvězdiček byl dostatečný, opak byl pravdou. Automobilový vývoj i preference řidiče a posádky stále procházejí změnami, takže se Euro NCAP rozhodlo zásadně změnit stávající testovací schéma. A když říkáme zásadně, tak tím myslíme opravdu zásadně – sama organizace říká, že se jedná o největší změnu za více než deset let. V čem spočívá a jak se s ní popasovalo nové BMW iX3 Neue Klasse a čínský Zeekr 7GT? První dvě auta, která měla s novými kritérii tu čest.

Když bylo v roce 1996 založeno konsorcium Euro NCAP, řada automobilových výrobců to považovala za zbytečné, drahé a nic nepřinášející. Nárazové zkoušky si přece každý dělal při vývoji auta sám a legislativa byla také jasná. Jenže se záhy ukázalo, že spotřebitelé berou nezávislé testování bezpečnosti vážně a výrobci začali své vozy navrhovat tak, aby měly šanci získat prestižní pětihvězdičkové hodnocení.

Za uplynulé tři dekády se samozřejmě mnohé změnilo a prestiž Euro NCAP výrazně vzrostla. I tato organizace průběžně reagovala na automobilový vývoj i spotřebitelské preference a měnila či zpřísňovala jednotlivá kritéria. Nyní představuje další evoluci svého bezpečnostního protokolu, kterou reaguje na skutečnost, že moderní auta se zásadně spoléhají na komplexnost jízdních asistentů, integraci softwaru, digitální dotyková rozhraní a v neposlední řadě i vysokonapěťové elektrické platformy. Nové hodnoticí schéma se soustředí na čtyři stupně bezpečnosti a představuje nejucelenější způsob, jak prověřit schopnost současných vozů chránit posádku a ostatní účastníky provozu.

Euro NCAP se rozhodlo rozdělit nově oblasti bezpečnosti na čtyři skupiny:

1. Bezpečná jízda – hodnotí, jak dobře auto podporuje řidiče a posádku a pomáhá k bezpečnému jízdnímu zážitku.
2. Předcházení nehodě – testuje se, jak efektivně umí vůz rozpoznat hrozící nebezpečí a pomoci zabránit nehodě či alespoň snížit její následky.
3. Ochrana při nárazu – prověřuje se struktura vozidla, funkčnost airbagů a zádržných systémů při ochraně posádky i okolních účastníků.
4. Ponárazová bezpečnost – je auto navrženo tak, aby jeho palubní systémy asistovaly záchranným složkám a zlepšily tak péči o posádku po nehodě.