České silnice jsou poprvé bezpečné jako evropský průměr. Rychlost na dálnici s usmrcenými osobami nesouvisí
Neomezená rychlost nezvyšuje smrtelné nehody
Jedním ze zajímavých postřehů je skutečnost, že Německo se za posledních 13 let stále drží vysoko nad evropským průměrem, a to navzdory tomu, že je zde na zhruba 70 % dálniční sítě neomezená rychlost (údaj z roku 2019). Právě argument, že vysoká rychlost na dálnicích způsobí nárůst smrtelných nehod, často zaznívá v diskuzích o zvýšení dálničního limitu i u nás. Je ale evidentní, že přímá úměra mezi smrtelnými nehodami a vysokou dálniční rychlostí není. Tím spíše, že povolení vyšší dálniční rychlosti zároveň neznamená, že všichni pojedou jako smyslů zbavení s pedálem na podlaze. Naopak, z jiného výzkumu, který v roce 2019 realizovala společnost TomTom vyplynulo, že na neomezených úsecích německé dálniční sítě jede rychleji než doporučených 130 km/h jen zhruba třetina řidičů, přičemž většina z nich udržuje rychlost do 150 km/h.
U Německa ještě zůstaneme v rámci interpretace údajů o smrtelných nehodách. Je totiž pozoruhodné, že tato země s velmi hustou silniční sítí a skutečně intenzivní dopravou ve městech i mimo ně je ve statistice za rok 2023 na pátém místě, přičemž před ní jsou jen severské státy jako Finsko, Dánsko a Švédsko, mezi které se ještě vklínila Malta. Zejména Švédsko vykazuje ze zmíněné čtveřice států velmi nízkou úmrtnost, a to pouze 22 osob na 1 milion obyvatel. Kromě klidnější severské mentality v tom ale evidentně hraje nezanedbatelnou roli celková hustota dopravy. Všechny čtyři státy spojuje poměrně nízké zalidnění, málo skutečně velkých měst, kde dochází k usmrcení chodců, a rovněž téměř absentující tranzitní doprava. Ostatně, ze skutečně velkých zemí je v evropském nadprůměru už jen Španělsko, jinak ve statistice figurují země jako Kypr, Irsko, Slovinsko či Estonsko.
Česko na dobré cestě
Podle předběžných údajů Evropské komise bylo na silnicích v EU v roce 2023 usmrceno 20 400 osob, což představuje meziroční mírný pokles o 1 %. V řeči čísel je to sice o 2 360 smrtelných nehod méně (-10 %) než v roce 2019, který je brán jako báze pro stanovený cíl EU a OSN snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích o polovinu, ale problémem je, že se hned v několika členských zemích klesající trend zastavil. Česka se to naštěstí netýká, a jsme tak na dobré cestě snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o 50 %.
V roce 2023 bylo u nás při dopravních nehodách usmrceno 46 osob na 1 milion obyvatel, což je zároveň přesně hodnota evropského průměru. Pro představu žebříček nelichotivě uzavírá Bulharsko s téměř dvojnásobnou hodnotou (82 úmrtí na 1 milion obyvatel).
Pro nás jednoznačně pozitivní je fakt, že se průběžně zlepšujeme. Zatímco v letech 2010 až 2012 jsme měli stále přes 70 úmrtí na milion obyvatel, v dalších zhruba pěti letech byl patrný pokles k hodnotám kolem šedesáti, abychom se postupně blížili k padesátce a nakonec i pod ní. Nezbývá, než si držet palce, abychom i nadále pokračovali touto pozitivní cestou.
Pozitivní roli hraje i automobilová technika
Při analýze dat o dopravních nehodách a z nich plynoucích fatalitách je nutný komplexnější nadhled. Dosažené údaje jednotlivých zemí totiž nelze vztahovat pouze na chování lidí za volantem, dopravní předpisy či represe a vymahatelnost práva ze strany policie. Nezanedbatelnou roli ve snižování smrtelných nehod totiž hrají i auta samotná a projevuje se dlouhodobý trend výrobců zvyšovat jejich bezpečnost a chránit nejen posádku uvnitř, ale i zranitelné účastníky silničního provozu. I pěti či desetiletá auta na silnicích tak mají solidní základ bezpečnostních prvků, novější vozy pak přidávají i širokou škálu jízdních asistentů. Skutečnost, že se v některých zemích pozitivní trend zastavil, popř. dokonce i otočil, však vyvolává otázku, zdali i tato bohulibá snaha nenarazila na své přirozené limity.