Patník od slova pata
Historie patníků sahá už do dob starého Říma, odkud vlastně vznikl i jejich český název. Patníky totiž dříve sloužily k úplně jinému účelu než dnes. Měly jezdcům na koních usnadnit nasedání a sesedání ze sedla. Český výraz pro tento tehdy kamenný sloupek tedy vznikl ze slova pata,
neboť patník byl při nasedání pro patu jezdce oporou. V té době totiž ještě neexistovaly třmeny ani nic takového.
Patníky, které známe dnes, se na české silnice dostaly v druhé polovině 19. století, kdy byla zároveň přesně stanovena jejich velikost a vzájemná vzdálenost. V současnosti se nejčastěji setkáme s těmi plastovými býlími, které označují okraj pozemní komunikace a přispívají tak řidičům k lepší orientaci. Zejména pak v mlze nebo třeba ve chvíli, kdy je vozovka pokryta vrstvou sněhu. Za tmy pomáhají ještě ve sloupcích zabudované odrazky.
Zatímco ale bílé sloupky zná každý, barevné zůstávají pro mnoho řidičů záhadou. Nejsou totiž tak časté a vyskytují se pouze na určitých místech. Červené sloupky vyznačují vyústění účelové komunikace, například polní a lesní cesty nebo různé vjezdy na parkoviště. Šoféři, kteří je spatří, by minimálně měli být připraveni na to, že zde může vyjet traktor či jiný velký zemědělský troj. Přednost mu však dávat nemusí.