Za cenu nové Škody Fabia lze mít deset bazarových Fiatů Panda druhé generace. Je to geniální vůz

Spousta českých médií některé nepředstavitelně drahé věci přepočítává na to, kolik by se za ně dalo pořídit fabií. Jenže v automobilovém světě je ještě jedna "měkčí měna". Ojetý Fiat Panda. Za cenu jedné nové Škody Fabia lze koupit deset ojetých pand. Jasně, pro běžné žití jde o řešení krajně nepraktické, ale motorista si nejlépe přestaví, jak může krátké vzdálenosti zdolávat levně. Panda totiž není žádný žrout a během života kromě základní údržby téměř nic nežádá.

Nabídka ojetých minivozů Fiat Panda je pestrá. V bazaru díky rozmanitosti verzí nenarazíte na dva stejné kousky. Pod kapotou může být kromě benzinových motorů i diesel, nebo šlo vybavit Pandu rozměrným elektricky ovládaným střešním oknem Sky Dome, parkovacími senzory nebo samočinnou klimatizací. Čas od času se objeví sportovní provedení 100 HP nebo varianty s pohonem všech kol, které uspokojí i provozovatele horských hotelů.

Panda druhé generace se stala Evropským autem roku 2004. Hlavní zbraní malého vozu byla kola umístěná v rozích karoserie, díky čemuž není problém cestovat ve čtyřech, ač je u rozměrnějších pasažérů nutné zejména na zadních sedadlech počítat, že bude docházet k vzájemnému kontaktu v oblasti ramen.

Fiat byl a je specialistou na malá auta. Vždyť první generace malé Pandy se prodávala neuvěřitelných 24 let a její následovnice, které se dnes věnujeme, vydržela v prodeji téměř deset roků. Fiat pro Pandu vyvinul zcela novou podlahovou plošinu a postavil pro ni nový výrobní závod v Polsku. Již v roce 2007 bylo vyrobeno jeden milionů exemplářů, rok 2009 přinesl menší facelift a oživení prodejů. Coby Panda Classic se vyráběla současně s aktuální třetí generací až do roku 2013.

Při výběru Pandy rovnou zavrhněte úplně základní verzi, které chybí v úvodu zmiňovaný posilovač řízení. Vyhněte se také základní motorizaci v podobě osmiventilové jedenáctistovky o výkonu 54 koní. Ta nemá přední příčný stabilizátor zajišťující vyšší stabilitu.

Fiat Panda je štikou ve městě. Proplétávání se městem je pro ni hračkou, stejně jako snadné parkování. Panda se neztratí ani při delších cestách. Samotnou jízdu doprovázejí delší zdvihy pérování a lehké řízení. Pozor si je potřeba dát na omezenější stabilitu při vysokých rychlostech, na poryvy bočního větru nebo úzká třináctipalcová kola, která vymetou každou díru. Panda poskytuje v rámci třídy miniaut dobré jízdní vlastnosti a dostatečný komfort. Sportovní verze 100 HP s benzínovou čtrnáctistovkou dostala brzdy z většího punta a upravený poměrně tvrdý podvozek.

Podvozek Pandy je jednoduchý a vcelku odolný. Jediným slabším místem jsou dlouhé tyčky předního příčného stabilizátoru (ozývají se klepáním). Rušivé zvuky mohou způsobovat i přední tlumiče, na které teče voda a korodují (uložení tlumičových vzpěr doporučujeme promazat).

Základ motorové palety vytvořil benzinový agregát bez turba o objemu 1,1 litru, který se těší slušné spolehlivosti a kdysi poháněl první punta. Tato pohonná jednotka pohání nejlevnější vozy v inzerci a často se s ním nepojí posilovač řízení ani příčný stabilizátor zlepšující jízdní vlastnost. Je tedy volbou velmi nenáročných motoristů a nehodí se pro ženy, pro které je posilovač nutností.

Daleko lepší volbu představuje léty prověřená dvanáctistovka Fire, která existovala kromě verze spalující benzin také v modifikaci na plyny LPG (Biopower) či CNG (Natural Power). Verze pro alternativní paliva mají odlišné vnitřní části (písty či ventilová sedla z důvodu zajištění delší životnosti). Dvanáctistovka je nejlepším možným pohonem, je spolehlivá a odolná. Proti menší jedenáctistovce je dynamika tohoto motoru lepší, což oceníte zejména v mimoměstském provozu.

Agregát 1.4 ve verzi 100 HP je pro Pandu nejvýkonnějším motorem a na trhu ojetin se vyskytuje velmi vzácně. Vždy bývá dražší.

Malý Fiat může pohánět také vznětová jednotka 1.3 Multijet, která se pod jeho kapotu dostala až v druhém roce výroby a byl výhradním pohonem pro terénní Pandu Cross. O třináctistovce panuje celá řada mýtů a v očích motoristů má nevalnou pověst. Za špatným obrazem jinak odolného agregátu stojí první nepovedené kousky z počátku produkce a nesmyslně dlouhé výměny motorového oleje u některých exemplářů (povolený interval byl až 35 000 km). Kdo měnil olej pravidelně po 10-15 tisících kilometrech, tomu třináctistovka slouží bez potíží a vydrží bez zásahu klidně čtvrt milionu kilometrů (potom se o výměnu může přihlásit například některý ze vstřiků). Malý diesel nebyl přijat už při příchodu na trh. Řadě motoristů vadil zvukový projev a neoslnivá spotřeba při svižnější jízdě. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že s dieselovou Pandou lze jezdit v běžném provozu dlouhodobě do čtyř litrů. Několikrát jsem ji vyzkoušel a nikdy při běžném ježdění přelezla přes 4 litry. Dokonce při troše snahy lze atakovat hranici 3,5 l/100 km. Diesel má pod kapotou Pandy největší smysl, pokud jezdíte delší vzdálenosti třeba po silnicích první třídy.

Při hledání ojeté Pandy se vyhněte vozidlům s línou a zmateně působící robotizovanou převodovkou a raději vsaďte na manuální řazení. To má nemalou výhodu také v lepší spolehlivosti.

Všechny pohonné jednotky s výjimkou dieselu se spoléhají na ozubený rozvodový řemen, který se mění po 120 000 km nebo šesti letech provozu. Motorový olej se mění po 20 000 km nebo po dvou letech (zkrácením intervalu nic nezkazíte, zejména pokud jezdíte kratší vzdálenosti). U zážehových motorů 1.1 a 1.2 je třeba vymezovat ventilovou vůli po ujetí 60 000 km, motor 1.4 16V a diesel se spoléhá na hydraulické vymezování.

Panda je v našich očích povedený vůz, který nestojí raketu a má levný provoz. Jedinou hrozbou může být selhávající posilovač řízení, u kterého stojí výměna elektromotoru stejně jako vůz samotný. Kdo by čekal příznivé ceny originálních dílů, bude nepříjemně zaskočen. Naštěstí většinu věcí seženete v druhovýrobě nebo na vrakovištích.

Renomované německé statistiky spolehlivosti se v hodnocení Fiatu Panda diametrálně liší, což se moc často nestává. Zatímco v žebříčcích ADAC, který vychází ze zásahů "žlutých andělů na silnicích", patří italský minivůz mezi jedničkáře, v TÜV Auto Reportu, který bere v potaz výsledky technických kontrol, jej objevíte mezi propadáky. Svědčí to o častých závadách drobnějšího charakteru, které auto nezastaví.

Při pořizování Fiatu Panda je třeba pečlivě zkoumat minulost vozu. Zvláště plynové verze totiž sloužily rozvážkovým službám či organizacím typu Drink SOS a mohou mít "nalítáno" velké množství kilometrů s různými řidiči ne právě ohleduplným jízdním stylem.