Opel Mokka (2012-2019)

Stejně jako konkurence, i Opel se vydal stejnou cestou. Na zesílené platformě Corsy postavil vůz připomínající zmenšeninu modelu Antara. Na rozdíl od francouzských konkurentů bylo možné Mokku pořídit také s pohonem všech kol. S pouhými šestnácti centimetry světlé výšky si v terénu nemůže vyskakovat, zasněžený kopec ale zdolá bezpečně. Zklamáním je fakt, že i verze s pohonem všech kol mají pouze jednoduchou zadní nápravu.

Palubní deska před omlazením spoléhala na velké množství tlačítek. Jejich vysoký počet a jistou nepřehlednost kritizoval snad každý novinář. Po faceliftu tlačítek ubylo a jejich funkce se přesunuly do dotykové obrazovky, kde bylo nutné v menu listovat. Nic příjemného.

Mokka není ani přeborníkem v poskytovaném prostoru pro zavazadla. Kufr s 356 litry patří k slabšímu průměru a nejvíce pojme na výšku.

Nejčastěji narazíte na Mokku s benzínovou čtrnáctistovkou Turbo MPI (103 kW), litinovým blokem a nepřímým vstřikem paliva dopovanou turbodmychadlem. Ta funguje za předpokladu pravidelného servisu obvykle bez zásadnějších problémů (dokonce i v případě tovární zástavbě LPG). Horší je to s výkonnější variantou Turbo DI (112 kW) s přímým vstřikem paliva. Ta se pojila výhradně s pohonem všech kol 4x4 a automatickou převodovkou, což přineslo zvýšení spotřeby zhruba o 2 l/100 km. Výsledná kombinace nepředvádí o moc lepší dynamiku a časem se postará o nejeden problém.

Kdo se bude držet při zemi, udělá nejlépe. Základ v podobě šestnáctistovky s pětistupňovým manuálem je odolný a spolehlivý. Stačí u něj pravidelně po 15 000 km měnit olej a po 150 000 km vyměnit rozvody. Čtyřválec dobře snáší cesty kolem komína a špatně na tom není ani se spotřebou paliva. Krátké převody (při stotřicítce točí přes 4000 otáček) ho předurčují pro cesty mimo dálnice.

Moderní diesel 1.6 CDTi plnící Euro6 bez nutnosti AdBlue vyniká jemným chodem a rychlými reakcemi. Je ovšem poměrně složitý, z čehož do budoucna pramení nejedna komplikace (zakarbované sání, zanesené chladiče EGR atd.).

Léty prověřená sedmnáctistovka CDTi slibuje o něco přívětivější soužití. Čtyřválec je úderným pracantem, který se chlubí šestilitrovou spotřebou paliva i v případě spojení se čtyřkolkou a v praxi vydrží dost. Na straně druhé trpí výrazným turboefektem a hrubším chodem. Zapomenout nesmíte na výměnu rozvodového řemene každým 6 roků, nebo po ujetí 150 000 km, přičemž doporučujeme spolu s rozvody investovat také do nových gufer vačkové a klikové hřídele a hřídele pohonu olejového čerpadla.

Šestistupňová manuální převodovka dostala v případě Mokky robustnější zadní ložiska a platí za plně opravitelnou skříň. S automatem GM problémy zatím nebývají.

Model od Opelu vyniká spolehlivostí (patří například mezi nejúspěšnější vozy statistik TÜV Auto Report) a odolným podvozkem. U velkých devatenáctipalcových kol se ozývají tyčky stabilizátoru, které jsou shodné s Antarou/Captivou.

Zatím se neobjevují ani elektrické závady. Narazit můžete jen na vadné snímače TMPS (kus za 1 800 Kč) nebo nerovnoměrný brzdný účinek zadních brzd za kterým stojí zatuhlé vodící čepy brzdových třmenů (sada nových přijde zhruba na šest tisíc korun). Slavné to není ani s vydrží brdových kotoučů – ty v lepším případě vydrží šedesát tisíc kilometrů. Pohon všech kol je řešen elektromagneticky ovládanou vícelamelovou spojkou, se kterou vždy dostanete i asistent sjezdu kopců HDC.