Koupí ojetiny investice nekončí. Na servis si schovejte aspoň pětinu ceny vozu, radí odborníci

Když kupujete ojeté auto, vyplatí se nepočítat jen s jeho pořizovací cenou, ale i s další investicí do následných nutných oprav. Tím se člověk vyvaruje tomu, aby mu rozpočet takříkajíc přetekl. To se stane, když si například naplánuje koupi ojetiny, ale u prodejce se „zamiluje“ do o něco dražšího vozu. Pak už mu třeba nemusí zbývat na servis.

Kdo si myslí, že si v bazaru automaticky kupuje prověřený a pravidelně servisovaný vůz, toho často čeká nepříjemné překvapení. A když už je auto jeho, je pozdě, protože všechny opravy jdou z jeho vlastní kapsy. U bazarového zboží totiž klasická dvouletá záruka jako u nového neplatí. V praxi se uplatňuje jen půlroční záruka vztahující se pouze na skryté vady. A ty se reklamují o poznání hůř, protože je k nim potřeba posudek soudního znalce, což vyjde na nemalé peníze a spoustu času. Hrozí také vleklá soudní jednání a tak od reklamace řada zklamaných majitelů raději opustí.

I tak se ale dá zbytečným nákladům na servis vyhnout. Pomůže k tomu co nejlepší znalost technického stavu nabízeného vozu. Ověřit se dá nejen v protokolu k autu a v servisní knížce, ale i při důkladné zkušební jízdě. Rozhodně se vyplatí vzít ke koupi odborníka, třeba kamaráda automechanika. Kupující by se rozhodně neměl stydět za dotazy typu: „Jak se řeší reklamace případných poruch? Jak byl ověřen skutečný stav kilometrů?“ Z odpovědí prodejce si pak může udělat lepší obrázek o jeho poctivosti.

Pokud to prodejce dovolí, lze si nechat vůz také zkontrolovat v odborném servisu. Úmyslně ale píšeme slovo „pokud“, takové jednání ještě zdaleka není standard a prodejce klidně zájemce odmítne s tím, že se na auto stojí fronta. Přitom diagnostika s výčtem závad by ledacos vyřešila. Pokud to ale s čerstvě nabytým vozem, který už má něco za sebou, myslí majitel vážně, může mu ji dopřát alespoň po koupi. Bude pak vědět, na čem je. Taková akce vyjde na pár set korun, obvykle kolem 800, někdy ale stojí i pár tisíc. Každopádně se vyplatí.

Ojetá auta prostě potřebují častější pravidelnou údržbu, která samozřejmě stojí peníze. Kromě poruch nebo starých dílů je po zakoupení na pořadu preventivní údržba, u které si nový majitel nemůže ověřit její stav. Jde například o výměny náplní či filtrů. Zkušení majitelé ojetin také řeší třeba rozvody nebo náplně do automatických převodovek. I ti se řídí klasickou radou odborníků: „pětinu ceny auta si připrav na první servis“.

Pro ty, kteří se bojí pořídit si jen tak nějaké ojeté auto, existuje zajímavé řešení v podobě takzvaných značkových programů. Ty totiž nabízejí na ojeté vozy prodlouženou záruku. Navíc bývají schopné prokázat věrohodnou servisní historii, díky které má zákazník férové informace o slabinách auta a nemusí se zbytečně pouštět třeba právě do rozvodů nebo náplní. Certifikované programy ojetých vozů navíc obvykle disponují i autorizovaným servisem, který může provést další prohlídku na přání.

Takový program má i česká automobilka pod názvem Škoda Plus. „Výhoda programů jako je Škoda Plus tkví v tom, že zákazník je skrze autorizovaného dealera ve spojení se samotnou značkou a podle toho jsou mu nabízeny služby a podmínky. Certifikované vozy mají pro nás stejnou váhu jako vozy nové a při prodeji je zákazníkům věnována stejná péče. Zákazník může získat prodlouženou záruku na zánovní vozy a v určitém případě i doživotní záruku mobility na starší vozy,“ říká Pavel Kašpar, vedoucí programu Škoda Plus.

Certifikovaný program přímo od automobilky je tedy objektivně bezpečnější volbou. A to nejen pro ty, kteří nemají odvahu kupovat auto od méně známých autobazarů, ale i pro ty, jež se necítí na smlouvání se soukromníkem.