Kabrio BMW 330i E93 je řidičskou radostí, z níž se kvůli choulostivému motoru může stát drahý špás

Vždy jsem jedno chtěl, ale nikdy jsem neměl dost odvahy si ho koupit. Šestiválcové BMW 330i generace E90 umí být řidičskou nirvánou, ale zároveň i drahým špásem, pokud jde o servis. A když jsem v autobazaru zahlédl tohle kabrio s atmosférickým šestiválcem, manuální převodovkou a pohonem zadních kol, prostě jsem si to musel vyzkoušet. Jaké to bylo? A na co se musíte připravit, když budete mít víc odvahy než já?

Populární BMW řady 3 generace E90 se jako kabriolet začalo vyrábět až v roce 2007, dva roky po uvedení standardního sedanu a kombi Touring, a neslo interní označení E93. V současnosti zároveň jde o poslední evoluci kultovní „trojky“ jakožto kabrioletu, protože už od nadcházející generace se tato karosářská varianta oficiálně stala součástí řady 4, se kterou automobilka přišla, aby odlišila kupé a kabriolet od obyčejného sedanu a kombíku.

Z pražského autobazaru AutoESA se mi dostal do rukou kousek z roku výroby 2008, který mě zaujal už na první pohled. Je čerstvě dovezeným bavorákem ze zahraničí a láká na atraktivní kombinaci relativně nízkého počtu kilometrů – rovnou z plochy jsem si ho bral se 185 410 najetými kilometry, přičemž nového majitele hledá za docela atraktivní cenu 280 tisíc korun. Za sedmnáct let starý kabriolet se to může zdát hodně, ale už teď napovím, že má pár trumfů v rukávu.

Dokonce i po dlouhých letech udělá velkou parádu a přitahuje náležitou pozornost. Generace E90 je svým zevnějškem typickou trojkou, protože je kompaktním autem se sportovní náturou, což platí i o kabrioletu. A tenhle přitahuje náležitou pozornost, protože první majitel ho nakonfiguroval jako silniční jachtu. Tmavě modrou barvu Monacoblau doplňuje béžový interiér i dřevěný dekor – v testovaném autě je tmavší ořech, k dispozici byl i světlejší topol.

Je to luxusní specifikace, jaká se ke kabrioletu hodí. E93 navíc byla prvním BMW s pevnou kovovou skládací střechou, díky níž vypadá seriózně i v nepříznivém počasí a nabízí i celoroční využití. Chcete jezdit v zimě? Žádný problém. Náš kabriolet řady 3 si přitom zachovává všechnu důstojnost, protože když zrovna má nataženou střechu, vypadá jako kupé E92 – podobnost je opravdu velká.

Jenže pevná střecha s sebou nese jedno obrovské negativum. Tenhle kabriolet není zrovna autem na cestování, pokud nemůžete obětovat zadní sedadla ve prospěch zavazadel. Složená střecha zabere skoro celý kufr a na transport věcí vám zbyde jen malá schránka pod ní. Je to kabriolet s jediným účelem – jezdit s větrem ve vlasech, avšak nevozit s sebou zbytečnosti. Kdybyste v tomhle bavoráku chtěli jet třeba na golf, bag s holemi do kufru rozhodně nedáte.

Absence LED technologie v zadních světlech pak prozrazuje, že testovaný kousek je ještě z produkce před faceliftem, uvedeným s modelovým rokem 2009. Novinek bylo opravdu málo a najdou je hlavně zarytí nadšenci. Trochu jiný byl tvar předních světlometů, stejně tak nárazníků na obou koncích. Osobně oceňuji i absenci M paketu, bez něhož je testovaná E93 čistě elegantním autem.

Současně se mi líbí i zpoza volantu, protože má všechno, co pro život potřebujete. Kdybych se však rozhodl si sám jednu takovou trojku koupit, snažil bych si najít kousek bez dnes už zastaralého infotainmentu iDrive a bez kapličky s centrálním displejem. Generace E90 přitom byla prvním novodobým bavorákem s univerzální palubní deskou bez orientace prvků směrem k řidiči.

Co do ergonomie tu ale není nic špatně. Do našeho vozu s bohatou výbavou se dostanete pomocí bezklíčového přístupu a i elektricky nastavitelné sedadlo umožňuje posez téměř na podlaze. To je to, proč jsou „E-devadesátky“ tak oblíbené u nadšených řidičů. Dokonce i v kabrioletu si můžete sednout na „dlouhé ruce a krátké nohy“, tedy jako ve skutečném sportovním autě. Pak už jen zbývá stisknout startovací tlačítko pod volantem a vyrazit vstříc zážitkům.

Atmosférický šestiválec, šestistupňový manuál a pohon zadních kol. To jsou hlavní důvody, proč jsem při výběru další ojetiny na test sáhl právě po tomhle kabrioletu BMW 330i. Osobně bych vždy raději upřednostnil kupé, sedan, a dokonce i kombík, ale poslední možnost se stahovací střechou má hodně do sebe. Ryzí zvuk řvoucího sání i hlubokého barytonu výfuku si totiž užijete v nejčistší podobě.

Třílitrový řadový šestiválec s interním označením N53B30A s maximálním výkonem 200 kW (268 k) se v nízkých otáčkách zdá až neškodný. Když v rychlosti pod čtyřicet zapomenete zařazenou trojku a přidáte plný plyn, pozvolna se začne sbírat. Až po překročení čtyř tisíc začne nabírat dech a od pěti tisíc otáček už má elánu na rozdávání. S typicky atmosférickým gradujícím projevem začne táhnout až k omezovači a dávat o sobě vědět ostrým řevem. S manuální převodovkou si navíc můžete užít i takovou radost, jako je podřazování s meziplynem.

Tohohle bavoráku se nemusíte bát, protože kolem tří tisíc otáček je vážně hodný. I v ostré zatáčce můžete v nižších otáčkách razantně přidat plyn a nekousne vás. Je to pověstná nezáludnost "atmosfér", jaká se třeba u silnějšího šestiválce 335i s přeplňováním neděje, protože tam už byste letěli dveřmi napřed.

Slabší 330i musíte točit, aby ze sebe vydala to nejlepší. Rozhodně však není slabá a naopak umí překvapit, jak drží tempo i s nejmodernějšími auty. Když jsem ji totiž na konci zápůjčky jel vrátit a připojoval se na dálnici z padesátky, pořádně jsem roztočil dvojku a během několika málo okamžiků jsem srovnal tempo s projíždějícím provozem. Jakmile s 330i začnete jezdit dynamicky, projeví se její pravá tvář.

A je to vážně zábava, protože řízení má velkou zpětnou vazbu od předních kol, s tradiční koncepcí s pohonem zadních kol se pod plynem vrhá do zatáček a podvozek ukazuje, že může být sportovní, aniž by byl tvrdý. Charakter tomuhle kabrioletu nechybí a na klikatých okreskách se s ním dá jezdit solidním tempem a ještě se u toho stihnete bavit. Ve městě pak je relativně komfortní a příjemně filtruje i menší nerovnosti.

Kabriolet BMW 330i E93 už je závanem starých časů, protože kombinuje modernu dnešních aut s jízdními vlastnostmi starých fantastických bavoráků. Je kultivovaný a řidičský, a přestože má výrazně měkčí otevřenou karoserii, na normálních silnicích se nijak výrazně nekroutí. Čelní okno se vám netřese před očima ani neslyšíte skřípání karoserie, pokud zrovna nejedete po zvlněném povrchu z dlažebních kostek.

Při nákupu kabrioletu byste se však měli mít ještě víc na pozoru a to kvůli střeše. S elektrickým ovládáním funguje spolehlivě a můžete ji stahovat/natahovat i zvenku pomocí dálkového klíčku, ale vždy raději vyzkoušejte, zda střecha těsní. Déšť totiž neprozradí vše, takže raději vyzkoušejte tlakovou zkoušku, třeba na bezkontaktní myčce s wapkou. V našem testovaném kousku se objevilo několik málo kapek v obou rozích spoje mezi střechou a rámem čelního okna.

Ještě větší pozornost byste pak měli věnovat samotnému šestiválci N53B30A, protože ten vyžaduje náročný servis, aby fungoval bezproblémově. Je hladový po kvalitním stooktanovém benzinu a příliš mu nesvědčí kodrcání se na krátkých trasách nebo po městech v nižší zátěži. Je to výkonný motor pro dynamickou jízdu a tak by se s ním mělo zacházet – musíte ho pořádně točit, což prospívá i správné funkčnosti emisních systémů i přímého vstřikování s přepínáním mezi vrstvenou a homogenní směsí.

Bohužel, náš bazarový kousek bude nějakou tu péči potřebovat. Při studeném startu se chvěje a kolísají mu otáčky, což by podle Petra Dorotoviče, kolínského specialisty na servis vozů BMW, odpovídalo typickému problému šestiválce N53 – kapajícím nebo rovnou protékajícím vstřikovačům, což vede k nerovnoměrnému chodu i vyšší spotřebě paliva. Během testování jsem s tímhle kabrioletem jezdil lehce dynamicky za 13 až 15 l/100 km, což už je podle Petra Dorotoviče nadprůměrný výsledek.

Každý vstřikovač přitom stojí až 15 tisíc korun bez dalších nákladů za práci. Vždy ale spolupracujte s pečlivým zkušeným mechanikem s tovární diagnostikou, díky níž zvládne objevit řadu potenciálních problémů ještě v zárodku. Vyšší kvalita servisu je u těchto starších bavoráků důležitá a nikdy byste neměli přehlížet maličkosti, z nichž se stanou obrovské problémy s tučným účtem za opravu.

Ve své době to byla auta s nejmodernějšími technologiemi, jaká si kupovali majetní lidé. Dnešní cena je oproti původnímu ceníku jen zlomková, ale stále potřebují odpovídající servis. Na tom stáří bohužel nic nemění. Petr Dorotovič doporučuje používání originálních dílů, ale pokud byste přece jen chtěli ušetřit při výměnách provozních komponentů, tak kvalitnější vzduchový filtr stojí kolem 400 korun, přední brzdový kotouč stojí přibližně 1500 korun za kus a za sadu předních brzdových destiček dáte zhruba tisícovku.

Dalším nákladem zvyšujícím celkovou cenu provozu je i tankování kvalitního paliva. Ač nálepka na víčku nádrže říká, že můžete jezdit i na obyčejný 95oktanový benzin, atmosférickým benzinovým motorům N43 (čtyřválec) a N53 (šestiválec) vyhovuje spíše minimálně 98 oktanů a ideálně s absolutním minimem biosložky. S takovým palivem se zlepší kultivovanost motoru a malinko se to projeví i na výkonu.

Kabriolet BMW 330i generace E93 tedy rozhodně není autem, jaké byste si měli koupit za všechny ušetřené peníze. Při výběru špatného kusu nebo smůle vás může stát další desítky tisíc, abyste ho celý dali dohromady. Když se pro něj však odhodlaně rozhodnete a budete mu dávat náležitou péči, odvděčí se vám nestárnoucími jízdními zážitky a radostí za volantem.

Řada 3 generace E90 je obecně povedeným autem, pokud jde o jízdní vlastnosti a kabriolet není výjimkou. Ba naopak, i odpůrci stahovacích střech a větru ve vlasech v něm mohou najít zalíbení, protože vznikl kvůli jedinému poslání a to dělá zatraceně dobře. S tímhle autem si prostě jen užíváte letní dny a okamžitě zapomínáte na všechny starosti všedního života. O tom kabriolety zkrátka jsou.

Za zapůjčení vozu děkujeme pražskému autobazaru Auto ESA.