Ojetá Lancia Thema je lákavá americká limuzína s italským srdcem. Dobrou seženete za 300 tisíc

Když si v Itálii objednáte „espresso americano“, barista nejprve postaví oči v sloup a následně vám ho znechuceně udělá. Takhle nějak to začátkem minulého desetiletí muselo vypadat v kancelářích Lancie, když vedení Fiatu rozhodlo, že znovuzrozená Thema nebude ryze italským autem ani originální Lancií, ale prostě jen americkým Chryslerem 300 se slavným znakem pro evropskou klientelu.

Moderní Lancia Thema se začala vyrábět už v roce 2011 a musíme uznat, že stále má nestárnoucí design, což zároveň je pozitivem výchozího Chrysleru. Když se totiž na Themu podíváte sebevíc zblízka, nenajdete nic jiného, než italský emblém na americkém sedanu. Už tenkrát poutal pozornost k úpadku kultovní automobilky a už tehdy byla nová vlajková loď značky jen pokusem, jak prodloužit její životnost. Je až překvapením, že přežila dodnes.

Duchovní nástupce ještě kontroverznějšího Thesisu je však autem, jakému dnes opouští původ i jeho dřívější odpůrci. Časy se mění a evropský automobilový průmysl už takových aut dělá jen minimum. Najednou je poslední velká „Lancia“ modelem, u něhož bychom si tak moc přáli další pokračování. Zřejmě už nikdy se toho ale nedočkáme, takže se raději pojďme věnovat našemu vozu.

Donedávna se prodával v pražském autobazaru Auto ESA s nájezdem lehce přes 109 tisíc kilometrů za 285 tisíc korun. Zaujal nás nejen majestátním elegantním designem, ale také překvapivým luxusem a jízdou hodnou silničního korábu. Až jsem při životě s ním začal uvažovat, jestli tohle není vůz, jaký už dlouho hledám – modernější nástupce mé milované Alfy Romeo 166, byť od konkurenční značky a s jinou koncepcí pohonu.

Život na palubě křižníku Lancia Thema jsem si oblíbil už při prvním nastoupení. Sednete si do prostorných křesel s vyhříváním i větráním, do rukou chytnete pořádně velký volant s tlustým věncem a rozhlédnete se po interiéru. Na palubní desce jsou stylové ručičkové hodiny, kolem voliče automatu je dřevěný dekor, a když se podíváte na držáky nápojů, zjistíte, že jsou dokonce chlazené. Ani dnes, o skoro 15 let později, to není v luxusních modelech standardem.

Lancia Thema je až zvláštním moderním sedanem, jaký na vás dýchne kouzlem youngtimeru. Vzpomenete si v něm na půvab analogových budíků, ale současně máte i dotykový infotainment Uconnect s bluetooth, automatickou klimatizaci, couvací kameru, adaptivní tempomat, sledování mrtvých úhlů, samočinná dálková světla i stěrače nebo elektrickou zadní roletu. Náš testovaný vůz přitom disponuje vrcholnou výbavou Platinum.

V tomhle luxusním sedanu zkrátka nechybí nic, co můžete využít při každodenním životě a je až překvapením, že i po třinácti letech téměř všechna výbava fungovala bez problémů. Jediným problémem byla neustále svítící kontrolka systému TPMS kvůli ztrátě signálu od pravého předního kola. A další vadou byla hlučnější ventilace, ačkoli jinak foukala i chladila.

„Italská“ Lancia Thema se v Evropě prodávala výhradně s šestiválci, zatímco Chrysler v Americe nabízel i tradiční vidlicový osmiválec HEMI. Thema se prodávala s atmosférickým 3,6litrovým vidlicovým šestiválcem Chrysler Pentastar a druhou volbou mohl být přeplňovaný třílitrový vidlicový šestiválec A630 od italských specialistů VM Motori. Minimálně srdíčko tedy může být italské. Tenhle diesel dokonce poháněl i náš testovaný kousek.

Za studena sice trochu zní jako traktor, ale jakmile se zahřeje, celkový projev je výrazně kultivovanější. V nižší zátěži jsou reakce motoru klidnější a pro výbušnější projev musíte razantněji šlapat na plyn, aby vás naftový šestiválec s maximálním výkonem 176 kW (239 k) a točivým momentem 550 newtonmetrů odměnil intenzivnějším zátahem i hlubokým soundtrackem. I dnes má strojovna Lancie solidní porci síly.

S pětistupňovým automatem s hydrodynamickým měničem je jízda sametová a hladká, a přestože můžete volič převodovky přepnout i do manuálního řazení, během několika dnů soužití jsem to udělal jen jedinkrát, abych si to vyzkoušel. Naftová Thema rozhodně není autem, v němž byste měli mít sportovní ambice, byť má nezávislé zavěšení všech kol.

I díky tomu nejezdí vyloženě špatně, ale k pocitové těžkopádnosti ji pomáhá hlavně dlouhý převod řízení, připomínající parník. Celkový komfort přitom není tak houpavý, jak byste na první dojem mohli čekat, ale na velkých nerovnostech je znát značná neodpružená hmotnost obrovských dvacetipalcových kol.

S nimi je bohužel spojeno i největší negativum testovaného vozu. Dokud venku bylo sucho, bylo vše naprosto v pořádku. Jakmile jsem však v dešti na mokrém asfaltu při připojení se na dálnici dostal nečekaný přetáčivý smyk, protože Thema má pohon výhradně zadních kol, hned po pozdějším zastavení na benzince jsem se šel podívat, na čem vlastně jezdí. Na pneumatikách Imperial EcoSport 2 z dubna 2018. Uff, tenhle typ obutí dostává průměrné hodnocení i v nové kondici. Naštěstí je Thema díky dlouhému rozvoru a vysoké hmotnosti dobře zvladatelná.

Příjemným překvapením jsou i provozní náklady, minimálně co do spotřeby paliva. S naftovým šestiválcem pod kapotou jsem nakonec jezdil s reálnou kombinovanou spotřebou 8,8 l/100 km. Jen pro srovnání připomenu, že Lancia tehdy lákala na udávanou kombinovanou spotřebu 7,2 l/100 km.

A než se přesuneme k zásadním technickým informacím, dovolím si shrnutí. Lancia Thema 3.0 CRD, jak se obchodně turbodiesel jmenuje, se mi líbí především pro svou nenucenou jízdu. Po silnicích se pohybuje hladce, v klidu a je moderním autem, které vám ještě nic nenutí. Dává vám absolutní svobodu za volantem i v tom, jak ho budete používat. Servisně však není neprůstřelné.

Zachovalou Lancii Thema se šestiválcovými motory v Česku stále koupíte za minimálně 300 tisíc korun a na silnicích si budete užívat velkou exkluzivitu. Zpravidla jich je v inzercích jen několik málo kusů čekajících na specifickou skupinu zájemců a odbytu nepomáhá ani skutečnost, že spousta nadšenců raději sáhne po dovezeném chrysleru ze Spojených států amerických kvůli osmiválcovému motoru.

Naftový šestiválec v Themě totiž nemá nekonečnou životnost a nejčastějším problémem je protáčení ozubených kol rozvodů na vačkových hřídelích. Konstrukčně nejsou zajištěna perem, časem se mohou protočit a motor následně špatně startuje a jede v nouzovém režimu, nebo vůbec. U aut s pravidelným provozem na krátkých trasách se ucpává filtr pevných částic (DPF), protože systém nestíhá rekuperace, a problémem je i rychlé zanášení EGR filtru karbonem.

Častý je také pokles tlaku mazání motoru nebo ucpaný sací koš v olejové vaně, kvůli čemuž hrozí zadření. Problémové jsou také vodní čerpadla i nekvalitní vstřikovače paliva Delphi, protože u více opotřebovaných aut s vyšším nájezdem špatně rozprašují naftu do válců a začnou prokapávat. Obecně tenhle motor špatně snáší zanedbaný servis i podceňování maličkostí.

Stejně jako u ostatních náchylných aut, i u Lancie Thema s turbodieselem od VM Motori platí, že jakmile někde něco začne téct, je cítit zápach nafty nebo se rozsvítí kontrolka žhavení nebo DPF, je nutno to řešit hned. Motor je navíc háklivý na nekvalitní palivo a doporučuje se měnit olej každých 10 tisíc kilometrů.

A kolik stojí základní servisní úkony jako výměna vzduchového filtru, předních brzd nebo rozvodů motoru? Cena vzduchových filtrů se podle konkrétního výrobce pohybuje v řádech nižších stovek korun. Přední brzdové kotouče stojí kolem tisícovky za kus a sady brzdových destiček začínají od 450 korun. Výměna rozvodů není příliš nutná, protože naftový šestiválec od VM Motori využívá odolnější řetězový rozvod s doživotní životností, ale potřebnou sadu na výměnu lze sehnat ze přibližně 12 tisíc korun. Cena výměny je závislá na sazbách vašeho vybraného autoservisu.

Při pátrání po zkušenostech majitelů se na diskuzních fórech můžete dočíst i o častém problému s houpajícími se otáčkami při deceleraci a brzdění. To často způsobuje uzamykací spojka hydrodynamického měniče i její hydraulické ovládání, s nímž si občas nerozumí řídicí jednotka převodovky. Samotná repase hydrodynamického měniče přitom v Česku stojí přes 10 tisíc korun.

Lancia Thema je nakonec dalším rozporuplným autem, v nichž se snadno necháte unést elegantním stylingem, nadčasovým luxusem i komfortní jízdou, ale nakonec hledáte odvahu, abyste si tenhle stroj pustili do života. Stejně jako nedávno testovaný Citroën C6 je tohle ten typ ojetiny, která je určena hlavně zarytým nadšencům. Bohužel, zároveň ani není tak levná, abyste si ji mohli koupit bez rozmyslu a mít ji jako hračku s myšlenkou „kdyby se cokoliv stalo, prostě to hodím na vrakoviště.“

Redakce děkuje za zapůjčení autobazaru Auto ESA.