Poprvé jsme vyzkoušeli třetí novodobý model od Alpine. A390 GT má tři motory a zatáček se nebojí

Alpine je sice na českém trhu poměrně mladá značka, její historie je však bohatá. Značku založil v roce 1955 francouzský závodník Jean Rédélé, který chtěl stavět lehká a obratná auta schopná uspět jak na silnici, tak i na závodní trati. Vozy Alpine využívaly techniku Renaultu, spojovaly ji však s lehkými karoseriemi pro co nejnižší hmotnost namísto vysokého výkonu.

To přesně se Renaultu podařilo i při znovuzrození automobilky v roce 2017, kdy se poprvé světu představila novodobá A110. Moderní interpretace stodesítky zůstala věrná původní filozofii s důrazem na kompaktní rozměry, nízkou hmotnost a řidičský zážitek, díky čemuž si získala srdce mnoha nadšenců.

Výroba A110 končí, nástupce se světu představí na podzim v rámci pařížského autosalonu, nicméně Alpine má i během tohoto „plonkového” období co nabídnout. Minulý rok třeba na český trh přišel hatchback A290, který vychází z Renaultu 5 a oproti němuž nabízí sportovnější svezení. A nyní přichází také A390, malý až středně velký crossover, který má být tím skutečným prodejním bestsellerem značky. Jaký je, to jsme zjišťovali v polských Krkonoších v rámci národní prezentace.

Alpine A390 posouvá designový jazyk značky ještě dále. Nemusí sednout každému, nicméně silueta kupé je jasně znát a některé prvky přebírá z ikonické A110, jako třeba zadní světlomety se složitější, nicméně o to působivější grafikou. Přední rozdělené světlomety také navazují na A110, jsou však kompaktnější a doplněné prosvětlenými trojúhelníky, které mají připomínat kosmický prach.

A390 ale nemá být jen dalším okrasným crossoverem. Design doplňují i funkční aerodynamické prvky, jako je třeba prolisovaná kapota, která využívá nádechy v předním nárazníku pro usměrnění vzduchu. Vzduchové kanály kol pak dále vylepšují proudění okolo vozu ve vyšších rychlostech.

Uvnitř už Alpine prozrazuje svůj původ. Interiér využívá architekturu známou z vozů Renault, obrazovka infotainmentu je nakloněná směrem k řidiči a využívá systém od Google. Oproti jiným vozům je však výrazně více ozdobený pěknými materiály a volant s tlustým věncem nabízí dvě dodatečná tlačítka pro úpravu rekuperace nebo režim Overboost.

Místa však ve 4,6 metru dlouhém voze zase tolik nenajdete. Alpine muselo pracovat se specifickou karoserií, díky čemuž se na zadních sedačkách cítíte stísněněji, než je v této třídě běžné. Vpředu je pak interiér poněkud užší a sedí se poněkud výše, než bych si u sportovního crossoveru od Alpine představoval.

Asi bych to vozu ale úplně nevyčítal, je to dané použitím elektrického pohonu a baterie v podlaze, navíc přeci jen málokterá sportovně střižená stylovka nabízí hromadu místa. Tady se aspoň více než nouzově vejdou dozadu dva lidé a zadní dveře tak nejsou jen na ozdobu.

A390 je samozřejmě čistě elektrický vůz v souladu se strategií, jakou Alpine už dlouhé roky avizuje. Stojí na platformě AmpR Medium, kterou známe z jiných vozů skupiny Renault - třeba Renault Mégane a Scénic E-Tech nebo Nissan Ariya a Leaf. Nicméně Alpine by si nemohlo dovolit jen další crossover „s předohrabem“, platformu tak inženýři v Dieppe citelně upravili.

Zejména vzadu, kde je kompletně přepracovaná zadní náprava tak, aby se zde vešly dva elektromotory. Ano, Alpine A390 je první sériově vyráběný elektromobil skupiny Renault s pohonem všech kol. Ten je však poměrně specifický, díky dvěma elektromotorům totiž umožňuje vektorování točivého momentu pro výrazné zlepšení jízdních vlastností.

Ty jsou vylepšeny i díky ideálnímu rozložení hmotnosti 49/51 ve prospěch zadní nápravy. A390 však nepatří mezi lehkonohé sporťáky, jak Rédélé zamýšlel. S 2100 kg se podvozek s hydraulickými dorazy pořádně nadře - stejně jako šestipístkové brzdy vepředu, aby byly schopné vůz zastavit i z vyšších rychlostí.

Vysokou hmotnost má z velké části na svědomí i baterie o kapacitě 89 kWh, díky které ale A390 dojede až 557 km. Rychlonabíjení je pak možné na patřičných stojanech výkonem až 150 kW, verze GTS nabízí o 40 kW více, Alpine se však chlubí skvělým průměrem nabíjení až 120 kW pro verzi GT a 140 kW pro verzi GTS. Nabití verze GT z 15 na 80 % tak zabere 29 minut, GTS čas zkracuje o 4 minuty.

Nejzajímavější na Alpine je ale jízda. I do A390 se DNA automobilky promítá, nicméně je nutné si přiznat, že 2,1 tuny těžký crossover nejezdí stejně jako lehkonohá A110. V rámci třídy pak ale bude patřit spíše mezi to lepší, co si můžete pořídit - jak jsme se mohli za volantem přesvědčit.

Hodně do celkového zážitku mluví výkon. 400 koní je naprosto adekvátních, s váhou nemá žádný problém a předjíždění je otázka pár vteřin. Trochu zklamáním je sice systém Launch Control, který s posádkou nekope, na druhou stranu Alpine aspoň netrhá pneumatiky při rozjezdu a zrychlení na stovku je velmi slušných 4,8 s i pro verzi GT. Při jízdě navíc umí do sedačky pořádně zatlačit, jak od sportovního crossoveru čekáte.

Ani v zatáčkách se nezalekne, naopak. Jen musíte jet ideálně do kopce, A390 si totiž pomáhá perfektně naladěným vektorováním točivého momentu. To v zatáčkách pomáhá při sešlápnutém plynovém pedálu k zatáčení díky přenesení výkonu na vnější kolo, zatímco to vnitřní rekuperuje.

V praxi to pak působí velmi slušně, A390 rotuje moc pěkně, akorát přetáčivost zde spíše nečekejte - to musí dojít ke ztrátě adheze, třeba na prašné cestě. Vyšší hmotnost vozu cítíte snad jen ve chvíli, kdy na plynu nestojíte - zejména na jízdě z kopce dolů. Projevuje se i na brzdách, kdy lehce záď znejistí, jinak jsou ale fantastické, pedál se nepropadá a s vozem brzdy nakonec nemají tolik práce. Fyziku ovšem neokecáte, ani když do vývoje nacpete nesmyslné cifry.

Podvozek je pak klasický pasivní, což v této cenové relaci překvapí. Je ale naladěný příjemně, na rozbité okresce funguje ve svižném tempu parádně a náklony karoserie dává najevo přenosy hmotnosti. Při klidném tempu si občas drncne, což je ale pochopitelné i díky velkým 21palcovým kolům.

Třetí novodobý model značky vyvolává rozporuplné emoce. Na jednu stranu jde o jízdně velmi zajímavý elektromobil, který za volantem nenudí, na tu druhou jde vnitřkem vozu spíše o menší crossover a jízdně je poněkud kompromisní. Je svůj, je emotivní a je, alespoň subjektivně, velmi pohledný - přesně tak, jako správná Alpine.

Nicméně, jako každá Alpine, A390 levná rozhodně není. Verze GT začíná na 1,7 milionu korun, což je docela dost peněz, příplatků alespoň už tolik zaškrtávat nemusíte. Konkurenci příliš velkou nemá, tou nejvýraznější je pravděpodobně o dost dražší Porsche Macan nebo podobně drahý Hyundai Ioniq 5 N.