Pomůže to k lepšímu ovzduší?
Je za tím samozřejmě honba za snižováním emisí CO2. Ukázkovým příkladem jsou plug-in hybridy, které oficiálně vykazují průměrnou spotřebu mezi jedním až dvěma litry, ovšem velká část řidičů jen využívá výhody ekologických značek, auto nabíjí jen zřídka nebo vůbec a jezdí se potřebou klidně nad osm litrů a přitom parkují třeba v Praze na modrých zónách zdarma.
A Evropská komise si je toho vědoma, proto se třeba v nařízení Komise ze dne 8. února 2023, které řeší postupy schvalování typu lehkých osobních vozidel a užitkových vozidel z hlediska emisí píše: „V nedávných studiích byl prokázán významný rozdíl mezi průměrnými emisemi CO2 z plug-in hybridních elektrických vozidel v reálném provozu a jejich emisemi CO2 stanovenými ve WLTP. Aby se zajistilo, že emise CO2 stanovené pro tato vozidla budou reprezentativní pro skutečné chování řidiče, měly by být revidovány faktory použití využívané pro účely stanovení emisí CO2 při schvalování typu. Jako první krok by měly být na základě dostupných údajů specifikovány nové faktory použití. Jako druhý krok by tyto faktory měly být dále revidovány s přihlédnutím k údajům z palubních zařízení pro monitorování spotřeby paliva těchto vozidel a shromážděny v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/392 (8).“
Mnohým není toto špehování vůbec po chuti. Třeba německý magazín Focus nedávno konstatoval: „Je pozoruhodné, že EU, která od roku 2035 zakáže všechna nová auta se spalovacími motory včetně hybridů, zřejmě vůbec nezajímá, zda elektromobily také dosahují oficiálních hodnot spotřeby - což, jak víme, vůbec nedělají. Brusel špehuje pouze údaje o benzinových, naftových a hybridních vozidlech. U hybridů je soubor dat obzvláště rozsáhlý.“
Jak pro Focus potvrdily mimo jiné společnosti Mercedes, VW a BMW, následující údaje uložené v řídicích jednotkách vozidel musí EU předávat všichni výrobci automobilů se spalovacími motory: