Dojezd elektromobilů se vyrovnává spalovacím autům. Důvodu si řidiči často ani nevšimnou

V posledních letech se děje přesně to, čeho se všichni příznivci spalovacích vozů báli. Přísné emisní normy donutily automobilky k opatřením, které uměle znehodnocují klasické spalováky a naopak pomáhají vyzdvihnout elektromobily. Řeč přitom není jen o ceně, ale také dojezdu. Ten se totiž začíná kvůli zmenšujícím se palivovým nádržím u obou pohonů čím dál čatěji vyrovnávat.

Elektromobily se díky obrovským finančním injekcím vyvíjí rychlostí blesku. Není to vůbec dávno, kdy byly na jedno nabití schopné ujet 200, nanejvýš 300 kilometrů. No a dnes se u některých nejen prémiových modelů bavíme o dojezdech 600, klidně i 700 kilometrů. Rychle se vyvíjející technologie ale nejsou jediným aspektem, díky kterému víc a víc vnímáme elektromobily jako konkurence schopné v porovnání se spalovacími auty.

Přímo tomu napomáhá i samotná Evropská unie, která se všemi možnými nařízeními snaží benzinová i naftová auta podkopat a vyšlapat tak cestu právě bateriovým vozů. Jedním z nástrojů je samozřejmě umělé zdražování klasických spalováků. Výrobci totiž jen stěží dokáží přijít s levným autem, když ho musí vybavit nejrůznějšími technologiemi ke snížení emisí, povinnými asistenty nebo všelijakými bezpečnostními prvky. To však ani zdaleka není to poslední, s čím se zejména mainstreamové automobilky musí v současné době potýkat.

Aby prošly přísnými emisními normami a přitom stále mohly nabízet spalovací modely, jsou často nuceni k zoufalým krokům, jako je například i zmenšování palivové nádrže. Při měření emisí se totiž do nových vozidel netankuje určité množství paliva, ale konkrétní procento z celkové kapacity nádrže. Pokud má tedy jeden automobil velikost nádrže 80 litrů, zatímco ten druhý jen 40, vznikne už rozdíl v hmotnosti. Není sice nijak zásadní, ačkoli drobnou měrou zvyšuje spotřebu paliva, a tedy i emisí CO₂.

Jen pro zajímavost, za každý gram je výrobce pokutován částkou 95 eur, v přepočtu asi 2 400 Kč za jeden prodaný vůz. Pokud by tedy automobilka v Evropě ročně prodala půl milionu aut s průměrnými emisemi 96 gramů na kilometr, což je pouze o jeden gram víc než je předepsaný limit, zaplatí na pokutách 47,5 milionu eur, tedy asi 1,2 miliardy korun. Bežně je však tato norma překračována o víc než jeden gram, takže si představte, kolik by zaplatila na pokutách, kdyby prodávala jen čisté spalováky.

Zmenšování nádrže je tedy to nejmenší, co může automobilka pro snížení emisí, respektive pokut udělat. Každopádně pro koncové uživatele je samozřejmě nepříjemné neustále trávit čas na čerpacích stanicích a stresovat se tím, že na dálnici nestihnu dojet k nejbližší čerpací stanici. Ne u všech vozů je situace takto dramatická, najdou se ale takové, u nichž se palivová nádrž za pár let zmenšila i o desítky litrů.

Nejvýraznější zmenšení palivové nádrže jsem zaznamenal u aut vyšších tříd, takové BMW X5 přišlo o 12 litrů a BMW řady 3 dokonce o 24 litrů. Obrovské propady jsem postřehl také u vozů značky Audi, u mohutného SUV Q7 se nádrž scvrkla o 15 litrů, u sedanu A4 o 16 litrů a u limuzíny A6 o sedm litrů. Naopak mě překvapilo, že u offroadů jako je třeba Land Rover Defender, se objem palivové nádrže mezigeneračně nezmenšuje, ba naopak.

Podíváme-li se na nejprodávanější vozy v České republice, zjistíme, že u škodovek se nádrž za několik let rovněž zmenšila. Škoda Octavia první generace disponovala 55 litry, přičemž současné vydání nabídne 45 litrů. U Fabie je pak rozdíl o něco menší, během tří generací se nádrž zmenšila o pět litrů. Ještě menší rozdíl je pak u Kodiaqu, kde se oproti minulé generaci zmenšila pouze o tři litry na celkových 55 litrů. Zajímavé v tomto případě je, že aerodynamičtější Superb si může dovolit 66litrovou nádrž.

U korejského bestselleru je zmenšení také jen minimální, pouhé tři litry odlišují první a poslední generaci vozu Hyundai i30. Výrazně hůř je na tom Volkswagen Golf, který během několika let přišel o 15 litrů kapacity. O osm litrů pak přišel světový hit Toyota Corolla. Každé takové zmenšení nádrže však ve finále nahrává elektromobilům, jejichž dojezd se díky tomu začíná ve velkém vyrovnávat tomu u spalovacích vozů. Především u těch benzinových, které mají zpravidla vyšší spotřebu paliva. Jaké elektromobily na českém trhu dojedou nejdále? To se dozvíte v tabulce pod tímto textem.